Červená v říši zvířat

Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.

Původ označení červené barvy lze vystopovat do živočišné říše. Sloveso črviti se užívalo pro barvení červcem, který produkuje rudé barvivo karmín. Už ve starověku získávaly středomořské civilizace toto barvivo z červců rodu Kermes. Po roce 1520 začali Španělé dovážet amerického červce nopálovce karmínového žijícího na opunciích (viz rovněž Vesmír 103, 342, 2024/6). Barvivo vytvářené těmito zástupci polokřídlého hmyzu se používá k barvení potravin i textilií dodnes.

Za jasně červenou barvu holé hlavy krocana je odpovědný hemoglobin, barva je výsledkem prokrvení kůže. Když je krocan vzrušený, např. při námluvách, stresu nebo obraně, prokrvení se zvýší a barva jeho kůže se může měnit od bílé, modré až po sytě červenou, jak se to stalo tokajícímu samci na snímku.

Snímek Pavel Hošek

Červci nemají karmín pro krášlení, ale na ochranu před predátory. Jsou názornou ukázkou jednoho systému, jímž si živočichové zajišťují barvy včetně červené. Ve svém organismu buď přímo vytvářejí pigmenty, nebo barviva přijímají z okolí, např. s potravou, a hromadí je v těle. K nejběžnějším červeným pigmentům produkovaným v těle se řadí hemoglobin. Díky němu se stala červená synonymem pro krev (viz dětské „spustila se mu z nosu červená“). Hemoglobin tvoří bílkovinné molekuly s navázaným hemem, složeným ze čtveřice porfyrinů a iontu železa. V těle má na starosti výměnu plynů – kyslíku a oxidu uhličitého. Přitom dodává některým částem těla jasně červenou barvu. Zdaleka nejde jen o tváře lidí zrudlé krví nahrnutou do podkožních krevních kapilár. Krev stojí také v pozadí červené barvy hřebínku kohouta nebo holé hlavy krocana (obr. 1). Prokrvení vděčí samice paviánů za nápadné zrudnutí zduřelých sedacích partií, jimiž dávají na vědomí všem v okolí, že jsou připraveny k páření a početí.

Podoba Agrippiny starší. Busta, zasazená do sochařského těla, byla nalezena na Palatinském pahorku v Římě. Její prohlášení, že pochází z „nebeské krve“, dalo vzniknout pověře o modré krvi šlechty.

Marie-Lan Nguyen, Public domain, CC BY 4.0

Žíly jsou kupodivu modré, i když mají bezbarvé stěny a proudí jimi rudá krev. Světelný paprsek projde na cestě k nim kůží a podkožními tkáněmi, kde dochází k jeho intenzivnímu rozptylu. Nejvíce rozptýlena je červená a nejméně modrá složka. Od krve v cévách se tedy odrazí zpět k našim očím především modré světlo. Modrá barva žil vedla k pověstem o modré krvi šlechticů. Vypráví se, že do středověké Kastilie osídlené snědými lidmi přicházeli Germáni se světlou pletí a mnozí zde dosáhli významného společenského postavení. Protože jim kůží prosvítaly modré žíly, měli dojít Kastilci k závěru, že společenské elitě koluje žilami modrá krev. Někteří badatelé ale připisují pověru o modré krvi šlechty nepřesnému překladu latinského textu z pera Cornelia Tacita. Římský historik v něm zachycuje prohlášení dcery císaře Oktaviána Agrippiny starší, že pochází „z nebeské krve“ (obr. 2), protože její otec po smrti vstoupil mezi bohy. A protože je nebe modré, překládali někteří autoři „nebeskou“, a tedy „božskou“ krev jako krev „modrou“. Modrou krev ale v živočišné říši nalezneme. Koluje tělem krabů, chobotnic, pavouků nebo ostrorepů (obr. 4), protože molekula hemocyaninu, přenášející v jejich organismu kyslík, obsahuje atomy mědi. Krvi ramenonožců dodává fialovorůžovou barvu hemerytrin, vázající kyslík na atom železa. Železo obsahuje také zelené krevní barvivo chlorokruorin mnohoštětinatých červů. Krev antarktických ryb ledařek je čirá, protože v chladné vodě s vysokým obsahem kyslíku nejsou červené krvinky s hemoglobinem zapotřebí (podrobný přehled výskytu krevních barviv u živočichů viz Vesmír 88, 316, 2009/5).

Červenou barvu motýlích křídel má na svědomí feomelanin, jedna z forem barviva melaninu.

Snímek Public domain, CC 0.0

Dalším červeným barvivem, které si vytvářejí organismy, je forma kožního pigmentu melaninu označovaná jako feomelanin. Kůži a chlupům savců, peří ptáků, ale třeba i šupinkám na křídlech motýlů dodává rezavou či rudou barvu (obr. 3). Hmyz produkuje i další pigmenty souhrnně označované jako pteridiny. Oranžovou až červenou barvu zajišťuje erytropterin, který je častým barvivem u ploštic.