Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.

Prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., (*1960) vystudoval matematickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou a aktivními galaxiemi. Je spoluřešitelem projektu „Centrum Alberta Einsteina pro gravitaci a astrofyziku“ v Praze.

Počet článků: 13

Nejhustší galaxieuzamčeno

5. 11. 2015  |  Vesmír 94, 620, 2015/11
Klasifikace galaxií se v minulých letech rozšířila o kategorii ultrakompaktních trpasličích galaxií. Z hlediska pozoruhodnosti nejde jen o...
 

Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxiíuzamčeno

30. 3. 2015  |  Vesmír 94, 210, 2015/4
Hvězda S2 v cetrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost...
 

Gravitace versus magnetismus

7. 6. 2012  |  Vesmír 91, 332, 2012/6
Značná část hmoty ve vesmíru se nachází v podobě plazmatu, tedy ve skupenství podobném plynu, avšak s vysokým stupněm ionizace. Plazma obsahuje...
 

Obraz horizontu

6. 4. 2010  |  Vesmír 89, 226, 2010/4
Titulek článku je zřejmý protimluv – podle klasické teorie relativity černé díry nezáří a kvantové korekce mohou v případě astronomických černých...
 

Nová kategorie černých děr ve vesmíru

10. 12. 2009  |  Vesmír 88, 776, 2009/12
Astronomové již přivykli tvrzení, že černé díry ve vesmírných objektech nejsou ničím příliš výjimečným. Jejich existence je dobře odůvodněna...
 

Nový pohled do středu Galaxie

15. 1. 2009  |  Vesmír 88, 24, 2009/1
Sagittarius A* je astronomické označení středu naší Galaxie. Jde o jednu z nejzajímavějších oblastí na hvězdné obloze mimo jiné proto, že se zde...
 

Konstantní překvapení

9. 8. 2007  |  Vesmír 86, 475, 2007/8
Téměř vše, co víme o vzdáleném vesmíru, zjišťují astronomové pečlivým zkoumáním světla hvězd, skupin hvězd a mezihvězdných mlhovin. Je velice dobře...
 

Střed naší Galaxie

13. 7. 2006  |  Vesmír 85, 404, 2006/7
Hvězdy nejsou ve vesmíru rozmístěny rovnoměrně. Sdružují se do galaxií, což jsou eliptické nebo diskovité soustavy více či méně pravidelných tvarů....
 

Nevšední mikrokvazar a velmi hmotná černá díra

5. 11. 2002  |  Vesmír 81, 609, 2002/11
Kompaktní hvězdy a černé díry bývají často zdrojem silného rentgenového záření (viz Vesmír 78, 675, 1999/12). Naštěstí pro živé tvory jsou...
 

Hvězdy znějící v Des dur

5. 2. 2000  |  Vesmír 79, 73, 2000/2
Když ve hvězdě vyhasnou jaderné reakce, které byly po miliardy let zdrojem její energie, začne se hvězda vlastní gravitací prudce smršťovat. Jak...
 

Rentgenové hvězdy

5. 12. 1999  |  Vesmír 78, 675, 1999/12
Když Wilhelm Conrad Röntgen odhalil r. 1895 nový druh pronikavého záření, okamžitě si uvědomil obrovský význam svého objevu pro lékařství. Nejspíš...
 

Astrofyzika černých děr: rok 1997

5. 8. 1997  |  Vesmír 76, 444, 1997/8
Černé díry, pozoruhodné objekty s velmi silnou gravitací, se během posledních tří desetiletí postupně přemístily z oblasti kuriózních řešení...
 

Bizarní svět černých děr

5. 1. 1997  |  Vesmír 76, 9, 1997/1
Uplynula dvě staletí od doby, kdy Angličan John Michell a Francouz Pierre Laplace přemýšleli o možném vlivu gravitace na šíření světla. Oba učenci...
 

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné