Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., (*1960) vystudoval matematickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou a aktivními galaxiemi. Je spoluřešitelem projektu „Centrum
Alberta Einsteina pro gravitaci a astrofyziku“ v Praze.
Počet článků: 13
Nejhustší galaxie
5. 11. 2015 | Vesmír 94, 620, 2015/11
Klasifikace galaxií se v minulých letech rozšířila o kategorii ultrakompaktních trpasličích galaxií. Z hlediska pozoruhodnosti nejde jen o...
Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxií
30. 3. 2015 | Vesmír 94, 210, 2015/4
Hvězda S2 v cetrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost...
Gravitace versus magnetismus
7. 6. 2012 | Vesmír 91, 332, 2012/6
Značná část hmoty ve vesmíru se nachází v podobě plazmatu, tedy ve skupenství podobném plynu, avšak s vysokým stupněm ionizace. Plazma obsahuje...
Obraz horizontu
6. 4. 2010 | Vesmír 89, 226, 2010/4
Titulek článku je zřejmý protimluv – podle klasické teorie relativity černé díry nezáří a kvantové korekce mohou v případě astronomických černých...
Nová kategorie černých děr ve vesmíru
10. 12. 2009 | Vesmír 88, 776, 2009/12
Astronomové již přivykli tvrzení, že černé díry ve vesmírných objektech nejsou ničím příliš výjimečným. Jejich existence je dobře odůvodněna...
Nový pohled do středu Galaxie
15. 1. 2009 | Vesmír 88, 24, 2009/1
Sagittarius A* je astronomické označení středu naší Galaxie. Jde o jednu z nejzajímavějších oblastí na hvězdné obloze mimo jiné proto, že se zde...
Konstantní překvapení
9. 8. 2007 | Vesmír 86, 475, 2007/8
Téměř vše, co víme o vzdáleném vesmíru, zjišťují astronomové pečlivým zkoumáním světla hvězd, skupin hvězd a mezihvězdných mlhovin. Je velice dobře...
Střed naší Galaxie
13. 7. 2006 | Vesmír 85, 404, 2006/7
Hvězdy nejsou ve vesmíru rozmístěny rovnoměrně. Sdružují se do galaxií, což jsou eliptické nebo diskovité soustavy více či méně pravidelných tvarů....
Nevšední mikrokvazar a velmi hmotná černá díra
5. 11. 2002 | Vesmír 81, 609, 2002/11
Kompaktní hvězdy a černé díry bývají často zdrojem silného rentgenového záření (viz Vesmír 78, 675, 1999/12). Naštěstí pro živé tvory jsou...
Hvězdy znějící v Des dur
5. 2. 2000 | Vesmír 79, 73, 2000/2
Když ve hvězdě vyhasnou jaderné reakce, které byly po miliardy let zdrojem její energie, začne se hvězda vlastní gravitací prudce smršťovat. Jak...
Rentgenové hvězdy
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 675, 1999/12
Když Wilhelm Conrad Röntgen odhalil r. 1895 nový druh pronikavého záření, okamžitě si uvědomil obrovský význam svého objevu pro lékařství. Nejspíš...
Astrofyzika černých děr: rok 1997
5. 8. 1997 | Vesmír 76, 444, 1997/8
Černé díry, pozoruhodné objekty s velmi silnou gravitací, se během posledních tří desetiletí postupně přemístily z oblasti kuriózních řešení...
Bizarní svět černých děr
5. 1. 1997 | Vesmír 76, 9, 1997/1
Uplynula dvě staletí od doby, kdy Angličan John Michell a Francouz Pierre Laplace přemýšleli o možném vlivu gravitace na šíření světla. Oba učenci...
Sledujte nás na sociálních sítích