Rušno v okolí „naší“ černé díry

V průběhu posledních tří desetiletí pozorují astronomové velmi rychlý pohyb jasných hvězd v okolí jádra naší Galaxie (objekt označovaný Sagittarius A*). Charakter pohybu svědčí o přítomnosti superhmotné černé díry, kolem níž hvězdy obíhají. Za tato měření získali v roce 2020 Reinhard Genzel a Andrea Ghezová Nobelovu cenu za fyziku (Vesmír 100, 244, 2021/4). V nedávno zveřejněné studii [1] analyzuje mezinárodní tým s účastí Astronomického ústavu AV ČR zajímavé proměny, které probíhají v obálce jedné z těchto hvězd.

Změna morfologie obálky je zde patrná téměř v reálném čase a svědčí o tom, že dochází k její rychlé deformaci, prodlužování vlivem slapových sil černé díry. Přední část obálky se od hvězdy postupně odděluje a přibližuje se směrem k centru. Lze očekávat, že se plyn spirálovitým pohybem přiblíží až těsně k černé díře a přispěje ke zvýšené akreční aktivitě v (astronomicky) blízké budoucnosti.

Pozorování probíhají v infračerveném spektrálním oboru, protože infračervené paprsky (na rozdíl od viditelného světla) dokážou proniknout pracho-plynným mezihvězdným prostředím mezi galaktickým centrem a pozorovateli, takže je lze zaznamenat a využít k pozorování pomocí velkých pozemských teleskopů. Infračervený zdroj označovaný v katalozích jako X7 se v projekci nachází na jižní hvězdné obloze ve vzdálenosti pouhých 40 světelných dnů od kompaktního rádiového zdroje Sagittarius A* (Sgr A*). Na snímcích pořízených na vlnové délce 3,8 μm je vidět kometární útvar o velikosti přibližně 1000 astronomických jednotek (obr. 1).