i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Superhmotná černá díra v centru galaxie

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 244, 2021/4

Centrum naší Galaxie přitahovalo astronomy od okamžiku, kdy zjistili, že hvězdy, které vidíme na obloze, patří do jedné galaxie, Mléčné dráhy, a že Slunce je jednou z mnoha miliard hvězd, která se nachází relativně na periferii Galaxie. Do středu je to od nás dlouhých 26 000 světelných let a v cestě stojí mnoho hvězd a mračen prachu a plynu. Proto je střed Galaxie (obr. 2), který se na obloze nachází na její jižní polovině v souhvězdí Střelce (Vesmír 100, 141, 2021/3), ve viditelné oblasti spektra zcela zakrytý pro náš běžný pohled očima nebo dalekohledy. První významnější výzkum centra Galaxie se tak datuje do počátku sedmdesátých let minulého století, kdy astronomové Bruce Balick a Robert Brown popsali bodový zdroj vysílající silné rádiové vlny právě z centra Galaxie. Zdroj nazvali Sgr A* a toto označení se pro střed Galaxie používá dodnes.

Následně využili astronomové k pozorování středu Galaxie infračervenou astronomii. Výhoda rádiové a infračervené oblasti spočívá zejména v tom, že záření na těchto dlouhých vlnových délkách snadněji prochází skrz mezihvězdný plyn. Díky tomu můžeme „vidět“ až do samotného středu Galaxie. Astronomové tak prvně objevili v centru Galaxie velkou hvězdokupu okolo Sgr A* a s vylepšenou přístrojovou technikou dokázali rozlišit jednotlivé hvězdy, jak se pohybují okolo neviditelného temného objektu. Hmotnost tohoto objektu bylo možné odhadnout na základě rychlosti pohybu hvězd. Dnešní údaj hmotnosti činí 4,15 milionu hmot Sluncí.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Astronomie a kosmologie

O autorech

Abhijeet Borkar

Jiří Svoboda

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...