Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Mléčná dráha

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 141, 2021/3

Když se dívám na oblohu a pozoruji Mléčnou dráhu, na jakou část se dívám? Směrem do středu (jádra), nebo na vnější okraj – na ramena Persea?

Janoš

Odpověď: Záleží na tom, kam se díváme. Mléčná dráha nás obklopuje kolem dokola. Je to ovšem jen malá část naší Galaxie, jež se skládá především z hmoty, která je pro nás neviditelná. Ať už jde o normální látku, která září buď málo, nebo na neviditelných frekvencích, nebo o temnou hmotu, která zřejmě nezáří vůbec (víme o ní jen díky jejímu gravitačnímu působení). Také je dobré připomenout, že Galaxie jako gravitačně vázaný útvar má tvar rotačního elipsoidu (zjednodušeně přibližně koule), ale nejnápadnější je z ní tenký disk se spirálovitou strukturou, v němž se nachází většina hvězd a dalších svítících objektů. Průměr galaktického disku je 100 tisíc světelných roků.

Mléčná dráha, tedy stříbřitý pás, který se táhne oblohou, je jen zlomek toho, co Galaxie obsahuje, a my navíc i z tohoto zlomku vidíme jen malou část. Pokud jde o jednotlivé hvězdy, ty očima bez dalekohledu vidíme do vzdáleností v řádu jednotek tisíců světelných roků. Tvoří popředí naší nebeské scenérie. Mléčná dráha jsou hvězdy daleko v pozadí – vzdálené řádově desítky světelných roků – které nám splývají do „mlhavého pásu“.

Některá spirální ramena jsme pojmenovali právě podle souhvězdí v popředí. Centrum Galaxie se při pohledu ze Země nachází ve směru k souhvězdí Střelce. Tam se díváme „dovnitř“ a Mléčná dráha je tam také nejjasnější. Z naší zeměpisné šířky si však tu nádheru neužijeme, protože tato část je od nás vidět jen v létě, a navíc se vynořuje jen nevysoko nad obzor. Astronomové se směrem vedoucím k centru Galaxie spojili tzv. galaktické souřadnice – ve Střelci je galaktická délka rovna 0° a odtud ji počítáme do 360° kolem celého galaktického rovníku proloženého rovinou disku. Na naší obloze je Mléčná dráha nejnápadnější mezi souhvězdími Orla, Labutě a Lyry na galaktických délkách přibližně od 30° do 100°. Tam se díváme na část ramena Střelce a do ramena Persea. Naopak na zimní obloze se nám Mléčná dráha jeví nenápadná, zato na ní v souhvězdích, jako jsou Orion a Velký pes, vidíme nejvíc jasných hvězd, protože v tomto směru leží nám úplně nejbližší, tzv. místní, rameno Galaxie, někdy také označované jako rameno Oriona. Za ním leží jen nejméně výrazná část ramena Persea, od níž nás dělí necelých 10 tisíc světelných roků. Mléčná dráha se nám v těchto místech „rozpadá“ na jednotlivé hvězdy a chybí mlhavý pás v pozadí. Tímto směrem to máme nejblíže k okraji disku a můžeme říci, že se díváme „ven“ z Galaxie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...