JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Mléčná dráha

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 141, 2021/3

Když se dívám na oblohu a pozoruji Mléčnou dráhu, na jakou část se dívám? Směrem do středu (jádra), nebo na vnější okraj – na ramena Persea?

Janoš

Odpověď: Záleží na tom, kam se díváme. Mléčná dráha nás obklopuje kolem dokola. Je to ovšem jen malá část naší Galaxie, jež se skládá především z hmoty, která je pro nás neviditelná. Ať už jde o normální látku, která září buď málo, nebo na neviditelných frekvencích, nebo o temnou hmotu, která zřejmě nezáří vůbec (víme o ní jen díky jejímu gravitačnímu působení). Také je dobré připomenout, že Galaxie jako gravitačně vázaný útvar má tvar rotačního elipsoidu (zjednodušeně přibližně koule), ale nejnápadnější je z ní tenký disk se spirálovitou strukturou, v němž se nachází většina hvězd a dalších svítících objektů. Průměr galaktického disku je 100 tisíc světelných roků.

Mléčná dráha, tedy stříbřitý pás, který se táhne oblohou, je jen zlomek toho, co Galaxie obsahuje, a my navíc i z tohoto zlomku vidíme jen malou část. Pokud jde o jednotlivé hvězdy, ty očima bez dalekohledu vidíme do vzdáleností v řádu jednotek tisíců světelných roků. Tvoří popředí naší nebeské scenérie. Mléčná dráha jsou hvězdy daleko v pozadí – vzdálené řádově desítky světelných roků – které nám splývají do „mlhavého pásu“.

Některá spirální ramena jsme pojmenovali právě podle souhvězdí v popředí. Centrum Galaxie se při pohledu ze Země nachází ve směru k souhvězdí Střelce. Tam se díváme „dovnitř“ a Mléčná dráha je tam také nejjasnější. Z naší zeměpisné šířky si však tu nádheru neužijeme, protože tato část je od nás vidět jen v létě, a navíc se vynořuje jen nevysoko nad obzor. Astronomové se směrem vedoucím k centru Galaxie spojili tzv. galaktické souřadnice – ve Střelci je galaktická délka rovna 0° a odtud ji počítáme do 360° kolem celého galaktického rovníku proloženého rovinou disku. Na naší obloze je Mléčná dráha nejnápadnější mezi souhvězdími Orla, Labutě a Lyry na galaktických délkách přibližně od 30° do 100°. Tam se díváme na část ramena Střelce a do ramena Persea. Naopak na zimní obloze se nám Mléčná dráha jeví nenápadná, zato na ní v souhvězdích, jako jsou Orion a Velký pes, vidíme nejvíc jasných hvězd, protože v tomto směru leží nám úplně nejbližší, tzv. místní, rameno Galaxie, někdy také označované jako rameno Oriona. Za ním leží jen nejméně výrazná část ramena Persea, od níž nás dělí necelých 10 tisíc světelných roků. Mléčná dráha se nám v těchto místech „rozpadá“ na jednotlivé hvězdy a chybí mlhavý pás v pozadí. Tímto směrem to máme nejblíže k okraji disku a můžeme říci, že se díváme „ven“ z Galaxie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...