MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Mléčná dráha

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 141, 2021/3

Když se dívám na oblohu a pozoruji Mléčnou dráhu, na jakou část se dívám? Směrem do středu (jádra), nebo na vnější okraj – na ramena Persea?

Janoš

Odpověď: Záleží na tom, kam se díváme. Mléčná dráha nás obklopuje kolem dokola. Je to ovšem jen malá část naší Galaxie, jež se skládá především z hmoty, která je pro nás neviditelná. Ať už jde o normální látku, která září buď málo, nebo na neviditelných frekvencích, nebo o temnou hmotu, která zřejmě nezáří vůbec (víme o ní jen díky jejímu gravitačnímu působení). Také je dobré připomenout, že Galaxie jako gravitačně vázaný útvar má tvar rotačního elipsoidu (zjednodušeně přibližně koule), ale nejnápadnější je z ní tenký disk se spirálovitou strukturou, v němž se nachází většina hvězd a dalších svítících objektů. Průměr galaktického disku je 100 tisíc světelných roků.

Mléčná dráha, tedy stříbřitý pás, který se táhne oblohou, je jen zlomek toho, co Galaxie obsahuje, a my navíc i z tohoto zlomku vidíme jen malou část. Pokud jde o jednotlivé hvězdy, ty očima bez dalekohledu vidíme do vzdáleností v řádu jednotek tisíců světelných roků. Tvoří popředí naší nebeské scenérie. Mléčná dráha jsou hvězdy daleko v pozadí – vzdálené řádově desítky světelných roků – které nám splývají do „mlhavého pásu“.

Některá spirální ramena jsme pojmenovali právě podle souhvězdí v popředí. Centrum Galaxie se při pohledu ze Země nachází ve směru k souhvězdí Střelce. Tam se díváme „dovnitř“ a Mléčná dráha je tam také nejjasnější. Z naší zeměpisné šířky si však tu nádheru neužijeme, protože tato část je od nás vidět jen v létě, a navíc se vynořuje jen nevysoko nad obzor. Astronomové se směrem vedoucím k centru Galaxie spojili tzv. galaktické souřadnice – ve Střelci je galaktická délka rovna 0° a odtud ji počítáme do 360° kolem celého galaktického rovníku proloženého rovinou disku. Na naší obloze je Mléčná dráha nejnápadnější mezi souhvězdími Orla, Labutě a Lyry na galaktických délkách přibližně od 30° do 100°. Tam se díváme na část ramena Střelce a do ramena Persea. Naopak na zimní obloze se nám Mléčná dráha jeví nenápadná, zato na ní v souhvězdích, jako jsou Orion a Velký pes, vidíme nejvíc jasných hvězd, protože v tomto směru leží nám úplně nejbližší, tzv. místní, rameno Galaxie, někdy také označované jako rameno Oriona. Za ním leží jen nejméně výrazná část ramena Persea, od níž nás dělí necelých 10 tisíc světelných roků. Mléčná dráha se nám v těchto místech „rozpadá“ na jednotlivé hvězdy a chybí mlhavý pás v pozadí. Tímto směrem to máme nejblíže k okraji disku a můžeme říci, že se díváme „ven“ z Galaxie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...