Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxií

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 210, 2015/4

Hvězda S2 v cetrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost superhmotné černé díry v jejím středu.

Hvězdy, které můžeme každou jasnou noc spatřit neozbrojeným okem na noční obloze, náležejí do našeho hvězdného ostrova – galaxie zvané Mléčná dráha. Pohromadě je udržuje gravitační přitažlivá síla všech ostatních hvězd, jejichž vliv se kombinuje s gravitačním působením temné hmoty. V samotném jádru Galaxie se pak ukrývá velmi hmotný a neobyčejně kompaktní temný objekt, superhmotná černá díra.

Tento dnes běžný astronomický pojem zavedl a prosadil pro označení gravitačně zkolabovaného objektu slavný americký fyzik John Wheeler, když v r. 1967 uvažoval o možnosti, že by ve vesmíru mohly reálně existovat hypotetické koncentrace hmoty-energie tak nesmírně zahuštěné, že ani světelný paprsek nedokáže uniknout z jejich blízkosti. Základní matematická teorie černých děr byla ovšem podána německým fyzikem Karlem Schwarzschildem krátce po zformulování Einsteinovy obecné teorie relativity v roce 1915 a přesně tento termín „black hole“ použila vědecká redaktorka Anna Hewingová již ve své reportáži z konference Americké asociace pro pokrok ve vědě pro vydání Science News Letters z ledna 1964.

Dnes se astronomové domnívají, že prakticky každá nebo téměř každá z mnoha miliard galaxií ukrývá ve svém nitru černou díru. Nezpochybnitelnou jistotu však nemáme a snad ani mít nemůžeme. Černé díry nevydávají světlo, elektromagnetické záření, které téměř výhradně zprostředkuje astronomům informace o okolním vesmíru. Přítomnost černé díry v jádru naší vlastní Mléčné dráhy je velmi pravděpodobná díky řadě přesných měření, prováděných různými navzájem nezávislými metodami.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorech

Vladimír Karas

Fréderic Marin

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné