Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxií

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 210, 2015/4

Hvězda S2 v cetrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost superhmotné černé díry v jejím středu.

Hvězdy, které můžeme každou jasnou noc spatřit neozbrojeným okem na noční obloze, náležejí do našeho hvězdného ostrova – galaxie zvané Mléčná dráha. Pohromadě je udržuje gravitační přitažlivá síla všech ostatních hvězd, jejichž vliv se kombinuje s gravitačním působením temné hmoty. V samotném jádru Galaxie se pak ukrývá velmi hmotný a neobyčejně kompaktní temný objekt, superhmotná černá díra.

Tento dnes běžný astronomický pojem zavedl a prosadil pro označení gravitačně zkolabovaného objektu slavný americký fyzik John Wheeler, když v r. 1967 uvažoval o možnosti, že by ve vesmíru mohly reálně existovat hypotetické koncentrace hmoty-energie tak nesmírně zahuštěné, že ani světelný paprsek nedokáže uniknout z jejich blízkosti. Základní matematická teorie černých děr byla ovšem podána německým fyzikem Karlem Schwarzschildem krátce po zformulování Einsteinovy obecné teorie relativity v roce 1915 a přesně tento termín „black hole“ použila vědecká redaktorka Anna Hewingová již ve své reportáži z konference Americké asociace pro pokrok ve vědě pro vydání Science News Letters z ledna 1964.

Dnes se astronomové domnívají, že prakticky každá nebo téměř každá z mnoha miliard galaxií ukrývá ve svém nitru černou díru. Nezpochybnitelnou jistotu však nemáme a snad ani mít nemůžeme. Černé díry nevydávají světlo, elektromagnetické záření, které téměř výhradně zprostředkuje astronomům informace o okolním vesmíru. Přítomnost černé díry v jádru naší vlastní Mléčné dráhy je velmi pravděpodobná díky řadě přesných měření, prováděných různými navzájem nezávislými metodami.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorech

Vladimír Karas

Fréderic Marin

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné