Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxií

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 210, 2015/4

Hvězda S2 v cetrální části objektu Sagittarius A* pomohla určit vzdálenost ke středu Mléčné dráhy (25 897 světelných roků) a odhadnout hmotnost superhmotné černé díry v jejím středu.

Hvězdy, které můžeme každou jasnou noc spatřit neozbrojeným okem na noční obloze, náležejí do našeho hvězdného ostrova – galaxie zvané Mléčná dráha. Pohromadě je udržuje gravitační přitažlivá síla všech ostatních hvězd, jejichž vliv se kombinuje s gravitačním působením temné hmoty. V samotném jádru Galaxie se pak ukrývá velmi hmotný a neobyčejně kompaktní temný objekt, superhmotná černá díra.

Tento dnes běžný astronomický pojem zavedl a prosadil pro označení gravitačně zkolabovaného objektu slavný americký fyzik John Wheeler, když v r. 1967 uvažoval o možnosti, že by ve vesmíru mohly reálně existovat hypotetické koncentrace hmoty-energie tak nesmírně zahuštěné, že ani světelný paprsek nedokáže uniknout z jejich blízkosti. Základní matematická teorie černých děr byla ovšem podána německým fyzikem Karlem Schwarzschildem krátce po zformulování Einsteinovy obecné teorie relativity v roce 1915 a přesně tento termín „black hole“ použila vědecká redaktorka Anna Hewingová již ve své reportáži z konference Americké asociace pro pokrok ve vědě pro vydání Science News Letters z ledna 1964.

Dnes se astronomové domnívají, že prakticky každá nebo téměř každá z mnoha miliard galaxií ukrývá ve svém nitru černou díru. Nezpochybnitelnou jistotu však nemáme a snad ani mít nemůžeme. Černé díry nevydávají světlo, elektromagnetické záření, které téměř výhradně zprostředkuje astronomům informace o okolním vesmíru. Přítomnost černé díry v jádru naší vlastní Mléčné dráhy je velmi pravděpodobná díky řadě přesných měření, prováděných různými navzájem nezávislými metodami.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorech

Vladimír Karas

Fréderic Marin

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné