mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

(Ne)těžit suroviny z mořského dna

Právě teď se rozhoduje o společném dědictví lidstva v oblasti volného moře
 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 382, 2023/7
 |  Téma: Moře

V červenci se koná zasedání Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Na programu bude i jednání o přijetí pravidel těžby strategických nerostných surovin v oblasti volného moře za hranicemi pravomocí států.

Vývoj člověka na planetě Zemi je odpradávna určován i jeho schopnostmi objevovat a využívat suroviny, které mu domovská planeta nabízí. Mezi nerostnými surovinami hrají kvůli své trvanlivosti dominantní roli kovy, a proto také rozlišujeme v historii lidstva dobu bronzovou, železnou a další podle toho, které nerosty zrovna člověk objevil a začal využívat.

Symbolem bohatství, a tedy i moci nejrůznějších státních útvarů v minulosti byly a nadále jsou drahé kovy, např. zlato a stříbro. V černé metalurgii se využívají železné kovy železo a mangan. Z neželezných (barevných) kovů se nejčastěji používá měď, nikl, zinek, olovo ad. Po staletí se těží výhradně z ložisek na souši. A nebylo by tomu dnes jinak, nebýt slavné mořské expedice na lodi Challenger, kterou vypravila v letech 1872–1876 britská Královská společnost v Londýně s cílem zkoumat hlubiny světového oceánu včetně jeho dna. Už v druhém roce výprava objevila na dně Atlantského oceánu nedaleko Kanárských ostrovů hrudky velikostí i tvarem připomínající brambory, které byly později na základě chemických rozborů nazvány kvůli převládajícímu prvku manganovými konkrecemi. Přibližně ve stejnou dobu napsal Jules Verne slavný román Dvacet tisíc mil pod mořem, v němž jistý kapitán Nemo pronáší: „…v oceánech existují ložiska zinku, železa, stříbra a zlata, které by bylo možno docela snadno využívat…“

Na základě dalších poznatků byl název suroviny pozměněn na železomanganové konkrece a v současnosti se s ohledem na širší spektrum využitelnosti jako zdroje kovů používá název polymetalické konkrece.

Volné moře a mořské právo

Moře a oceány člověku vždy sloužily jako zdroj obživy, k obchodování a bohužel i k vedení válek. Vůle vyhýbat se konfliktům s sebou přinášela snahu regulovat chování člověka na moři a objevy zdrojů nerostných surovin na mořském dně a reálné možnosti jejich využívání k tomu jen přispěly. Už v roce 1618 sepsal holandský učenec Hugo Grotius dílo Mare Liberum (Volné moře), které je všeobecně považováno za základ mořského práva. První známou zákonnou úpravou ve vztahu k mořskému nerostnému bohatství (avšak pouze na národní úrovni) byl takzvaný Cornwall Submarine Mines Act z roku 1858, podle něhož byla všechna důlní díla pod hladinou moře poblíž Cornwallu považována za majetek britské koruny. Moderní řešení měla přinést Charta OSN z roku 1945 a na jejím základě vytvořená Komise pro mezinárodní právo. První mořské právo jako právo mezinárodní bylo kodifikováno roku 1958 na první konferenci OSN o mořském právu v Ženevě, která přijala čtyři „ženevské konvence“. Žádná z nich ovšem nevyřešila rozpor mezi neúměrným rozšiřováním příbřežního pásma především průmyslově vyspělých zemí s rozvinutými technologiemi těžby na straně jedné a znevýhodňováním rozvojových zemí, které se zrovna začínaly vymaňovat z koloniálního područí, na straně druhé. Řešení nepřinesla ani druhá konference OSN o mořském právu v roce 1960.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Moře
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Ivo Dreiseitl

Ing. Ivo Dreiseitl, Ph.D., (*1959) zastává funkci experta pro geologii v mezinárodní organizaci Interoceanmetal (IOM) se sídlem v polském Štětíně, zároveň v IOM zastupuje ČR. Kromě klasické mořské geologie se věnuje i inženýrské geologii, spočívající ve studiu fyzikálních a mechanických vlastností sedimentů, včetně polymetalických konkrecí, na mořském dně. Je přímým účastníkem šesti zaoceánských expedic do rudní provincie Clarion-Clipperton v Tichém oceánu. V  letech 2003–2004, 2011–2012 a 2021–2022 plnil funkci zástupce generálního ředitele IOM. Před svým nástupem do organizace IOM zastupoval ČR na pravidelných zasedáních Mezinárodního úřadu pro mořské dno a v letech 2002–2005 zastával funkci člena jeho finančního výboru.

Další články k tématu

Potíže s oceánským THCuzamčeno

Zkratka THC, v oceánografických kruzích stejně známá jako její ekvivalent mezi příznivci konopných rozkoší, označuje termohalinní výměník –...

Měřítko, rozsah, zrno a ryby jako lesní rostliny

Člověk se pomocí vědeckých pozorování snaží co nejlépe popsat svůj mnoharozměrný svět. výsledky však ovlivňuje měřítko, úhel pohledu. na volbě...

Navigace a mapy z druhého konce světauzamčeno

Evropský charakter navigace a orientace v mapách jsou už dnes nedílnou součástí globálního paradigmatu v kartografii. Na druhém konci světa však...

I suchozemci Češi zkoumají moře

Mořský výzkum sice nepatří v České republice k běžným oborům, přesto má poměrně dlouhou tradici. První návrh na založení vlastní české výzkumné...

Budoucnost v záři živých světeluzamčeno

Je klidná teplá noc. Jižní Pacifik. Vánek stěží fouká a vlnka se líně přelévá přes vlnku. Zato dole v hlubinách, kde je voda mrazivá a kam ani...

Vznášení s trilobityuzamčeno

S více než 21 tisíci popsanými druhy byli trilobiti významnou složkou prvohorních mořských ekosystémů. krunýř těchto členovců byl zpevněn...

Námořní dějiny Čech a Moravyuzamčeno

Nepočítáme-li několik let, během nichž král Přemysl Otakar II. rozšířil svou moc až k Jaderskému moři, mohli obyvatelé českých zemí sotvakdy...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...