Námořní dějiny Čech a Moravy

Nepočítáme-li několik let, během nichž král Přemysl Otakar II. rozšířil svou moc až k Jaderskému moři, mohli obyvatelé českých zemí sotvakdy pokládat některé pobřeží za „své“, a tím méně si činit nárok na území ležící za nimi. To ale neznamená, že by se jich dění na hladinách moří a oceánů netýkalo.

Naopak. Od prvních nesmělých pokusů portugalských a italských plavců, kteří se od 14. století pokoušeli odpoutat od dohledu pevné země a dospět k novým a neprobádaným světům, do střední Evropy pronikaly nejen zprávy o báječných objevech, ale především jejich politické, hospodářské a kulturní důsledky. Z tohoto úhlu pohledu slova „námořní dějiny českých zemí“ neznějí jako protimluv. Tak jako všechny ostatní evropské regiony, i Čechy a Morava byly na prahu novověku vtaženy do sítě globálních vazeb, nesených mořskými vlnami. Důsledky průzkumných výprav i námořních bitev se dominovým efektem přenášely také do evropského vnitrozemí.

Rozbouřené vlny a nové světy

Obyvatelé Evropy se již od pravěkých dob naučili využívat výhod dopravy po vodě pro výměnu zboží i informací. V době vrcholícího starověku se Středozemní moře stalo pro římské impérium mořem „naším“ nebo „vnitřním“ (Mare Nostrum, Mare Internum), a právě to umožnilo intenzivní komunikaci mezi Evropou, Afrikou a Asií. Stejnou roli hrálo ve středověku a raném novověku, jak přesvědčivě demonstroval francouzský historik Fernand Braudel.[2] Díky intelektuálním a kulturním podnětům, jejichž transfer doprovázel obchodní směnu, dosáhla evropská kultura na prahu novověku nové fáze rozmachu.

Jinak to bylo s oceány kolem evropských břehů. Ty pro obyvatele kontinentu dlouho zůstávaly nepřekročitelnou bariérou, uzavírající známý svět. Rybáři i kormidelníci obchodních korábů se snažili držet na dohled od pobřeží. Oceán znamenal nebezpečí, nepředvídatelnost, hrozby z hlubin. Prudkou změnu přineslo až 15. a 16. století. Renesanční touha po poznání a zbohatnutí, oživení zeměpisných a astronomických znalostí starověku, nové navigační pomůcky a konstrukční vylepšení plavidel, které umožnilo lepší manévrování a delší cesty bez nutnosti zásobování, to vše podněcovalo snahy vyrvat i oceánu jeho tajemství.