Jak si pamatovat 10 000 fotek

Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější mentální zpracování. Lze tedy říci, že funkční paměť je základním (a ne jediným) předpokladem, abychom dokázali získávat obecné poznatky o světě, ve kterém se pohybujeme, a chápat jej.

Aby to vše fungovalo, potřebujeme hned několik druhů paměti. Jejich povahu vysvětluje model amerických psychologů zaměřujících se na kognitivní vědy – Richarda Atkinsona a Richarda Shiffrina. Paměť rozdělují na tři složky: senzorickou, ve které jsou informace uloženy po dobu půl vteřiny, a pokud je dále nezpracujeme, ztratí se. Díky tomuto druhu paměti dokážeme ve tmě malovat do vzduchu rozpáleným uhlíkem. Druhou složkou je krátkodobá paměť, do které přecházejí informace ze senzorické paměti a vydrží v ní až jednotky sekund. Také tato paměť uloženou informaci vymaže, pokud s ní dále nepracujeme. Pracujeme-li s ní, může ji naše mysl uložit do posledního článku paměťového řetězu – dlouhodobé paměti. Jde o jakýsi finální sklad v neurálních strukturách, odkud si myšlenky můžeme vybavovat a vracet je k dalšímu zpracování. Dlouhodobá paměť je proto zásadní pro zpracování jakýchkoli dlouhodobých úkolů.

Otestujte si paměť: Pokud jste se někdy setkali s hrou Monopoly, zkuste určit, na kterém z obrázků je skutečný pán z loga této deskové hry. Správnou odpověď najdete po kliknutí na rozbalovací box pod obrázkem.

Ve veřejném prostoru se každodenně setkáme s násobně větším množstvím informací než lidé v minulosti. Vedle textu jsou to stále více obrazové informace, ať už fotografie, nebo grafy. Jsou totiž velmi bohatým zdrojem informací, schopným nás snáze zaujmout a také vstoupit do dlouhodobé paměti. Oproti textu má obrazový obsah výhodu, že kromě samotné sémantické informace (na obrázku je kolo) si ukládáme i informaci o daném podnětu a jeho kontextu, což bohatost vjemu zvyšuje (kolo je žluté a stojí na šedé silnici). Takových podnětů ovšem denně potkáme tisíce. Zvládne je naše mysl správně rozpoznat a roztřídit?