Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Potkani pomáhají při studiu Alzheimerovy nemoci

 |  30. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 624, 2023/11
 |  Téma: Zapomínání

Co je původcem Alzheimerovy nemoci, je zatím stále nejasné. „Alzheimer“ tak zůstává jedním z největších strašáků lidstva. Odhaduje se, že globálně touto nemocí trpí 55 milionů lidí a že počet nemocných prudce stoupne.1) Přestože se jejím výzkumem zabývají vědci mnoho desítek let, stále toho o ní nevíme dost a nedokážeme ji léčit. Vědci to však nevzdávají a výzkumu i nadále věnují obrovské úsilí, ať už etiologii nemoci, nebo její léčbě.

Alzheimerova nemoc se klinicky projevuje především nápadným zapomínáním (zejména osobních vzpomínek a zážitků, obr. 1) a neschopností zapamatovat si nové informace, přičemž toto poškození přesahuje rámec normálního fyziologického stárnutí (viz Vesmír 99, 42, 2020/1 a Vesmír 99, 230, 2020/4). Prudký pokles kognitivních funkcí přechází do demence, která je doprovázena i řadou přidružených symptomů (tab. I). Zároveň dochází k postupné atrofii mozku v důsledku umírání nervových buněk. Předpokládá se, že zásadní úlohu v něm hrají tři klíčoví hráči: peptid amyloid beta (Aβ) a jeho shluky (oligomery a extracelulární amyloidní plaky), hyperfosforylovaný protein tau a jeho akumulace do intracelulárních neurofibrilárních klubek a také neurozánět.

Potkan modelem

Vědci se ve výzkumu (nejen) Alzheimerovy nemoci musí často spoléhat na zvířecí modely, které nám mohou pomoci pochopit dílčí procesy figurující v rozvoji onemocnění, zejména ty, které nelze zkoumat přímo na pacientech. Nejčastěji jsou využíváni laboratorní potkani a myši, kteří skýtají řadu praktických výhod.

Je ale potkan vhodným zvířetem pro modelování Alzheimerovy nemoci? Je i není. Potkan je zvíře chytré a učenlivé, což je užitečné pro sledování poruch paměti, zhoršené schopnosti učení nebo prostorové orientace. Rozvinuté má i jiné typy chování, včetně emocionálního a sociálního, což můžeme využít pro hledání změn chování připomínajících přidružené symptomy Alzheimerovy nemoci (tab. I).

U potkana, podobně jako u myši, je sekvenční homologie amyloidního prekurzorového proteinu (APP), z nějž vzniká amyloid beta (Aβ), ve srovnání s lidským velmi vysoká. V rámci Aβ sekvence se liší pouze ve třech aminokyselinách, které ovšem zřejmě hrají zásadní roli v agregaci Aβ a tvorbě plaků. U proteinu tau vytváří potkan, podobně jako člověk, 6 izoforem; poměr dvou z nich se však mezi nimi liší. Myš jednu izoformu netvoří vůbec. Potkaní apolipoprotein E (APOE) vykazuje vysokou sekvenční homologii s lidskými proteiny APOE3 a APOE4. Přestože sekvence aminokyselin APOE u potkana více připomíná lidský APOE4, který podporuje agregaci amyloidu Aβ, jeho biofyzikální vlastnosti spíše odpovídají APOE3.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Zapomínání
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Iveta Vojtěchová

RNDr. Iveta Vojtěchová, Ph.D., (*1989) vystudovala neurovědy na 1. lékařské fakultě UK. Působí v Národním ústavu duševního zdraví a ve Fyziologickém ústavu AV ČR v oddělení neurofyziologie paměti. Studuje animální modely neuropsychiatrických poruch, u nichž ji zajímají především změny v chování a hledání příčin a možností léčby.
Vojtěchová Iveta

Další články k tématu

Otestujte si paměť

Pamatovat si viděné je zásadní schopnost, kterou naše mysl vykonává den co den. Jak to náš mozek dělá? Čemu věnujeme pozornost a co nám naopak...

Aberantní sdružování proteinůuzamčeno

Alzheimerova choroba je devastující nemoc, která narušuje funkce mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení a paměti. Bývá...

Jak si pamatovat 10 000 fotekuzamčeno

Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...

Proč je špatná paměť dobrá

Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...

Zapomenutá posvátná místa v české krajiněuzamčeno

Eneolitické dlouhé mohyly představují nejstarší pohřební monumenty v Evropě. Jsou o 1000 a více let starší než egyptské pyramidy a představují...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...