Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Poznámka k článku Alzheimerova nemoc

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 230, 2020/4

Ad Kalvach P. et al., Vesmír 99, 42, 2020/1

Provokativní článek poukazuje na některé domnělé trhliny v patofyziologii Alzheimerovy nemoci. Autoři kritizují terminologickou nedisciplinovanost a pojem Alzheimerovy nemoci vnímají jako příklad filozofického a sémantického nedorozumění, kdy je fyziologický a zákonitý proces stárnutí zaměňován za nemoc. Sami autoři však v článku používají terminologii, která neodpovídá současnému měření inteligence či pojetí poznávacích funkcí. Psychologové nepřidělují celoživotně platný inteligenční kvocient a nepoužívají termíny věkový debit, věkový kredit.

Kognitivními funkcemi v češtině označujeme poznávací funkce. Tedy funkce, kterými člověk poznává svět a sebe. Mezi ně patří i paměť. Slavný pacient H. M., kterému odstranili hipokampus kvůli nezvladatelné epilepsii, měl zachovalou pouze krátkodobou paměť a paměť na události před operací. I když ho denně navštěvoval na vizitě jeho ošetřující lékař, za několik minut ho nepoznával, přestože jeho percepce (vnímání) byla zachovalá. Nepoznával ho, protože jeho paměť pro nové informace byla poškozena. Měl tedy poruchu poznávání. Slovo kognice (resp. angl. cognition) je etymologicky odvozeno z latinského cōgnitiō [pozná(vá)ní, znalost]. Vědět bez paměti dost dobře nejde. Poruchy paměti se tak řadí mezi poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí, stejně jako poruchy pozornosti či poruchy funkcí exekutivních. Některé autority mluví o exekutivních funkcích jako o funkcích modifikujících kognici, jiní jako o funkcích zajišťujících kontrolu kognice a chování. Jde o šíři pohledu a o to, zda kontrolu kognice pojímáme jako nadřazenou samostatnou funkci, nebo ji vnímáme jako součást celého systému kognice, kde stojí nejvýše.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Miloslav Kopeček

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., (*1972) vystudoval 3. LF UK v Praze. Je vedoucím lékařem uzavřeného oddělení v NÚDZ, odborným asistentem na 3. LF UK Praha a hlavním řešitelem grantu GA ČR Kognitivní superaging – 18-06199S.
Kopeček Miloslav

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné