Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Poznámka k článku Alzheimerova nemoc

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 230, 2020/4

Ad Kalvach P. et al., Vesmír 99, 42, 2020/1

Provokativní článek poukazuje na některé domnělé trhliny v patofyziologii Alzheimerovy nemoci. Autoři kritizují terminologickou nedisciplinovanost a pojem Alzheimerovy nemoci vnímají jako příklad filozofického a sémantického nedorozumění, kdy je fyziologický a zákonitý proces stárnutí zaměňován za nemoc. Sami autoři však v článku používají terminologii, která neodpovídá současnému měření inteligence či pojetí poznávacích funkcí. Psychologové nepřidělují celoživotně platný inteligenční kvocient a nepoužívají termíny věkový debit, věkový kredit.

Kognitivními funkcemi v češtině označujeme poznávací funkce. Tedy funkce, kterými člověk poznává svět a sebe. Mezi ně patří i paměť. Slavný pacient H. M., kterému odstranili hipokampus kvůli nezvladatelné epilepsii, měl zachovalou pouze krátkodobou paměť a paměť na události před operací. I když ho denně navštěvoval na vizitě jeho ošetřující lékař, za několik minut ho nepoznával, přestože jeho percepce (vnímání) byla zachovalá. Nepoznával ho, protože jeho paměť pro nové informace byla poškozena. Měl tedy poruchu poznávání. Slovo kognice (resp. angl. cognition) je etymologicky odvozeno z latinského cōgnitiō [pozná(vá)ní, znalost]. Vědět bez paměti dost dobře nejde. Poruchy paměti se tak řadí mezi poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí, stejně jako poruchy pozornosti či poruchy funkcí exekutivních. Některé autority mluví o exekutivních funkcích jako o funkcích modifikujících kognici, jiní jako o funkcích zajišťujících kontrolu kognice a chování. Jde o šíři pohledu a o to, zda kontrolu kognice pojímáme jako nadřazenou samostatnou funkci, nebo ji vnímáme jako součást celého systému kognice, kde stojí nejvýše.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Miloslav Kopeček

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., (*1972) vystudoval 3. LF UK v Praze. Je vedoucím lékařem uzavřeného oddělení v NÚDZ, odborným asistentem na 3. LF UK Praha a hlavním řešitelem grantu GA ČR Kognitivní superaging – 18-06199S.
Kopeček Miloslav

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...