Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Poznámka k článku Alzheimerova nemoc

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 230, 2020/4

Ad Kalvach P. et al., Vesmír 99, 42, 2020/1

Provokativní článek poukazuje na některé domnělé trhliny v patofyziologii Alzheimerovy nemoci. Autoři kritizují terminologickou nedisciplinovanost a pojem Alzheimerovy nemoci vnímají jako příklad filozofického a sémantického nedorozumění, kdy je fyziologický a zákonitý proces stárnutí zaměňován za nemoc. Sami autoři však v článku používají terminologii, která neodpovídá současnému měření inteligence či pojetí poznávacích funkcí. Psychologové nepřidělují celoživotně platný inteligenční kvocient a nepoužívají termíny věkový debit, věkový kredit.

Kognitivními funkcemi v češtině označujeme poznávací funkce. Tedy funkce, kterými člověk poznává svět a sebe. Mezi ně patří i paměť. Slavný pacient H. M., kterému odstranili hipokampus kvůli nezvladatelné epilepsii, měl zachovalou pouze krátkodobou paměť a paměť na události před operací. I když ho denně navštěvoval na vizitě jeho ošetřující lékař, za několik minut ho nepoznával, přestože jeho percepce (vnímání) byla zachovalá. Nepoznával ho, protože jeho paměť pro nové informace byla poškozena. Měl tedy poruchu poznávání. Slovo kognice (resp. angl. cognition) je etymologicky odvozeno z latinského cōgnitiō [pozná(vá)ní, znalost]. Vědět bez paměti dost dobře nejde. Poruchy paměti se tak řadí mezi poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí, stejně jako poruchy pozornosti či poruchy funkcí exekutivních. Některé autority mluví o exekutivních funkcích jako o funkcích modifikujících kognici, jiní jako o funkcích zajišťujících kontrolu kognice a chování. Jde o šíři pohledu a o to, zda kontrolu kognice pojímáme jako nadřazenou samostatnou funkci, nebo ji vnímáme jako součást celého systému kognice, kde stojí nejvýše.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Miloslav Kopeček

MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., (*1972) vystudoval 3. LF UK v Praze. Je vedoucím lékařem uzavřeného oddělení v NÚDZ, odborným asistentem na 3. LF UK Praha a hlavním řešitelem grantu GA ČR Kognitivní superaging – 18-06199S.
Kopeček Miloslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...