Poznámka k článku Alzheimerova nemoc

Ad Kalvach P. et al., Vesmír 99, 42, 2020/1

Provokativní článek poukazuje na některé domnělé trhliny v patofyziologii Alzheimerovy nemoci. Autoři kritizují terminologickou nedisciplinovanost a pojem Alzheimerovy nemoci vnímají jako příklad filozofického a sémantického nedorozumění, kdy je fyziologický a zákonitý proces stárnutí zaměňován za nemoc. Sami autoři však v článku používají terminologii, která neodpovídá současnému měření inteligence či pojetí poznávacích funkcí. Psychologové nepřidělují celoživotně platný inteligenční kvocient a nepoužívají termíny věkový debit, věkový kredit.

Kognitivními funkcemi v češtině označujeme poznávací funkce. Tedy funkce, kterými člověk poznává svět a sebe. Mezi ně patří i paměť. Slavný pacient H. M., kterému odstranili hipokampus kvůli nezvladatelné epilepsii, měl zachovalou pouze krátkodobou paměť a paměť na události před operací. I když ho denně navštěvoval na vizitě jeho ošetřující lékař, za několik minut ho nepoznával, přestože jeho percepce (vnímání) byla zachovalá. Nepoznával ho, protože jeho paměť pro nové informace byla poškozena. Měl tedy poruchu poznávání. Slovo kognice (resp. angl. cognition) je etymologicky odvozeno z latinského cōgnitiō [pozná(vá)ní, znalost]. Vědět bez paměti dost dobře nejde. Poruchy paměti se tak řadí mezi poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí, stejně jako poruchy pozornosti či poruchy funkcí exekutivních. Některé autority mluví o exekutivních funkcích jako o funkcích modifikujících kognici, jiní jako o funkcích zajišťujících kontrolu kognice a chování. Jde o šíři pohledu a o to, zda kontrolu kognice pojímáme jako nadřazenou samostatnou funkci, nebo ji vnímáme jako součást celého systému kognice, kde stojí nejvýše.