Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Zapomenutá posvátná místa v české krajině

Domy mrtvých pod Řípem: nejstarší pohřební mohyly v Čechách
 |  30. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 636, 2023/11
 |  Téma: Zapomínání

Eneolitické dlouhé mohyly představují nejstarší pohřební monumenty v Evropě. Jsou o 1000 a více let starší než egyptské pyramidy a představují první památníky zemřelých předků, které byly na našem území budovány. Do dnešních dnů se ale nezachovaly. Na povrchu dnes po nich nezůstaly viditelné stopy, a tak byly v posledních stoletích zapomenuty. Moderní archeologický výzkum je ale znovu vpisuje do mapy krajiny.

Mohyla jako památka předků měla být viditelná, její úlohou bylo strukturovat krajinu, legitimizovat vlastnická práva a vyjadřovat sounáležitost obyvatel se svým krajem. Pohřební areály tak byly v krajině nejen velmi dobře patrné, ale i dlouhodobě respektované. V některých částech Evropy jsou tyto monumenty v krajině stále viditelné, ať již jde o megalitické hroby na Britských ostrovech či ve Skandinávii nebo o hlinité dlouhé mohyly v Polsku a severním Německu.

V našich zemích až donedávna doklady podobných staveb chyběly. Bylo tomu tak především proto, že se jejich nadzemní náspy v reliéfu krajiny nedochovaly. Tisícileté mohyly z naší krajiny v převážné většině vymizely až v posledních dvou stoletích intenzivního zemědělství. Úrodná zemina jejich náspů byla rozvezena po okolních polích a jejich zbytky rozorány. Tímto z naší krajiny zdánlivě nenávratně zmizela významná součást dávné spirituální tradice. Vždyť ještě v období křesťanského středověku i novověku stavěli lidé na pravěkých mohylách kapličky nebo alespoň vztyčovali kříže.

Po dlouhou dobu archeologové o existenci dlouhých eneolitických mohyl v Čechách pochybovali. Až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století objevila Ivana Pleinerová (1929–2022) první dva půdorysy podobných dlouhých staveb v Březně u Loun. Z obou staveb se dochovaly jen do podloží zahloubené základové žlaby palisád, které tvořily opěrnou konstrukci někdejších mohylových náspů. Díky tomu víme, že kratší stavba byla dlouhá 24 metrů a delší dokonce přes 143 metrů.

Dalším významným přínosem pro poznání dlouhých mohyl v Čechách byla systematická letecká prospekce Martina Gojdy (viz Vesmír 85, 614, 2006/10; 92, 18, 2013/1) v devadesátých letech 20. století. Ve středních a severozápadních Čechách byla objevena řada uzavřených liniových útvarů, které byly interpretovány jako stavby podobné březenským mohylám. Na základě porostových příznaků byly v nově objevených lokalitách identifikovány obvodové příkopy mohyl a v některých případech i půdorysy hrobových jam. Více se z mohyl zpravidla nedochovalo.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Zapomínání
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorech

Jan Turek

Petr Krištuf

Další články k tématu

Otestujte si paměť

Pamatovat si viděné je zásadní schopnost, kterou naše mysl vykonává den co den. Jak to náš mozek dělá? Čemu věnujeme pozornost a co nám naopak...

Potkani pomáhají při studiu Alzheimerovy nemociuzamčeno

Co je původcem Alzheimerovy nemoci, je zatím stále nejasné. „Alzheimer“ tak zůstává jedním z největších strašáků lidstva. Odhaduje se, že globálně...

Aberantní sdružování proteinůuzamčeno

Alzheimerova choroba je devastující nemoc, která narušuje funkce mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení a paměti. Bývá...

Jak si pamatovat 10 000 fotekuzamčeno

Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...

Proč je špatná paměť dobrá

Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...