i

Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Když džungle vydává své poklady

Odhalování tajemství mayské předkolumbovské civilizace
 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 462, 2019/7

Už dávno minuly doby, kdy byly mapy posety nápisy hic sunt leones a lákaly dobrodruhy. Přesto dnes stále existují neprobádaná území, jejichž průzkum může vést k velkým objevům. Příkladem jsou nedávné objevy v mayské oblasti, které nám přinášejí úplně nový pohled na mayskou předkolumbovskou kulturu. Mayská džungle vydává své dlouho ukrývané poklady a vědci se nestačí divit.

Začátek února loňského roku se zapíše k mezníkům v historii mayistiky. Mezinárodní konsorcium vědců PACUNAM LiDAR Initiative publikovalo první výsledky svého několikaletého výzkumu a navždy tím změnilo dosavadní představy o mayském předkolumbovském osídlení.1) Během výzkumu, který probíhal v departamentu Petén na severu Guatemaly, vědci zmapovali území o rozloze více než 2100 kilometrů čtverečních. Následné zpracování dat pak odhalilo to, co zůstávalo našim očím až doposud skryto – pozůstatky více než 60 000 mayských předkolumbovských budov včetně pyramid a dalších objektů.

Jak je možné přehlédnout pyramidu?

Hlavním viníkem toho, proč zůstalo tak obrovské množství mayských budov dlouho neobjeveno, je mayská džungle. Značnou část dřívější mayské předkolumbovské oblasti dnes pokrývá neprostupný tropický prales, který znesnadňuje archeologický výzkum. To, co se na první pohled může zdát jen jako obyčejný kopec, může být ve skutečnosti pyramida ukrytá pod pokrývkou husté tropické vegetace. Vědci však nad pralesním porostem vyzráli díky použití relativně nové technologie LiDAR (zkratka z anglického Light Detection And Ranging), která výzkumníkům umožnila pod tropickou vegetaci nahlédnout.2) Jde o technologii laserového skenování, která badatelům dovoluje poměrně detailně mapovat velké území. Nejdříve se na letadlo připevní zařízení, které při přelétávání nad zkoumanou oblastí vysílá k zemi laserové paprsky a skenuje povrch pod sebou. Posléze je na základě sesbíraných dat možné vytvořit digitální 3D mapu skenovaného povrchu. Zároveň lze také digitálně odstranit vegetaci a získat tak obrázek holého zemského povrchu. Právě takto výzkumníci dospěli k nedávným velkolepým objevům. Na výsledné mapě můžeme pozůstatky dřívějšího mayského osídlení identifikovat podle charakteristických tvarů, které si i přes nánosy zeminy a vegetace objekty zachovaly.

Co vše bylo prozatím objeveno?

Většinu z 60 000 dosud objevených architektonických objektů tvoří podle současných informací pravděpodobně kamenné platformy, tedy jakési vyvýšené plošiny, které představovaly velmi důležitý stavební prvek v mayské architektuře. Byly pomyslným základem mayského osídlení, na kterém byly stavěny všechny budovy, a to od pyramid až po domy prostých obyvatel. Hlavním úkolem platforem bylo především zpevnit a srovnat terén a vytvořit příjemnější podmínky pro bydlení během období dešťů, kdy jejich vyvýšení a povrch umožňovaly lepší odtok vody.

Mezi další doposud identifikované stavby patří pyramidy, chrámy, paláce, chodníky mezi budovami, městská zástavba a domy běžných lidí. Nalezeny byly i obranné systémy, například v podobě hradeb či strážních věží. Výzkum dále odhalil tisíce polí a řadu vodohospodářských zařízení.

Vědci také identifikovali spletitou síť mayských cest, známých pod označením sak be‘, v překladu „bílá cesta“, které si své označení vysloužily pro barvu svého štukového povrchu. Cesty spojovaly nejen různé části jednoho města, ale také jednotlivá mayská města mezi sebou a mohly být dlouhé mnoho kilometrů. Jejich vyvýšení umožňovalo snadné cestování i během období dešťů. Podle šířky nově nalezených cest lze soudit, že byly hojně využívány a že hrály důležitou roli v obchodování.

Pečlivé zmapování povrchu částí mayské oblasti zároveň poukázalo na fakt, že mnoho nově objevených lokalit nezůstávalo až doposud skryto všem lidským očím. Tisíce nalezených vykopaných tunelů a dalších známek vniknutí do pozůstatků předkolumbovských staveb svědčí o předešlých návštěvách současných vykradačů, kteří své nálezy prodávají na černém trhu.

Význam objevů

Nové objevy v první řadě zatřásly dosavadními představami o velikosti jednotlivých mayských měst. To, co jsme považovali za celé mayské město, se nyní ukazuje pouze jeho centrem. Příkladem může být Tikal, jedno z nejvýznamnějších a největších mayských měst klasického období (3.–9. století n. l.), který dosud patřil k nejlépe archeologicky prozkoumaným lokalitám v mayské oblasti. Nynější objevy však ukázaly, že byl Tikal třikrát až čtyřikrát rozlehlejší, než jsme původně předpokládali.

Z výzkumu je také zřejmé, že mezi jednotlivými městy původně nebyly rozsáhlé plochy mayské džungle, jak je tomu dnes, ale místo nich se zde nacházela pole, vesnice a další města, přičemž obydlena byla také zdánlivě nehostinná území v bažinatých oblastech. Právě nález tisíců polí umožňuje odpovědět na otázku, jak se početné obyvatelstvo rozlehlých a hustě osídlených měst mohlo uživit. Jednotlivé městské státy měly tedy rozsáhlou „podpůrnou“ síť zemědělských oblastí. Zároveň naši představu o mayském zemědělství také významně ovlivnily nálezy hliněných odvodňovacích kanálů a umělých řek, které odváděly vodu pod zem. Komplexní zavlažování a systém terasových polí přispěl k mayskému intenzivnímu zemědělství, díky kterému bylo možné uživit i obyvatele hustě osídlených oblastí. Nálezy současně zdůrazňují skutečnost, že Mayové měnili krajinu kolem sebe tak, aby ji učinili produktivnější.

Vzhledem k větší hustotě obyvatel ve městech a okolních územích se také mění úvahy o celkovém počtu obyvatel v oblasti mayských nížin v předkolumbovském období. Ačkoli jsou odhady počtu předkolumbovských obyvatel vždy problematické, dosavadní čísla hovořila zhruba o 5 milionech Mayů. Nynější se pohybují okolo 7–11 milionů, a to jen pro oblast části mayských nížin během pozdně klasického období. [1]

Početné nálezy obranných zdí a dalšího opevnění dále pomáhají zpřesnit podobu válek v mayské kultuře. Ačkoli byla již dávno vyvrácena mylná představa ohledně mírumilovnosti Mayů, současné objevy naznačují, že války mohly probíhat ve větším měřítku a častěji a zároveň trvat déle, než jsme předpokládali.

Současné objevy mohou také vrhnout více světla na problematiku klasického kolapsu (9.–10. století n. l.), který vedl k vylidnění oblasti jižních mayských nížin a přesunutí mayského kulturního centra do severních nížin (na sever yucatanského poloostrova). Příčiny kolapsu jsou dodnes předmětem mnoha vědeckých diskusí a shoda dosud nepanuje. Pravděpodobně budeme však nejblíže, pokud jej budeme chápat jako soubor mnoha faktorů – od změny přírodních podmínek (např. dlouhotrvající sucha) přes faktory demografické (populace na limitních hodnotách), politické (soupeření dvou velmocí Tikalu a Calakmulu, neustálé válčení jednotlivých městských států mezi sebou) až např. po faktory sociální (krize legitimity mayské monarchie, nákladný život mayských králů a šlechticů). Jak upozorňuje profesor Milan Kováč z Centra mezoamerických štúdií v Bratislavě, nynější objevy nám ukazují stav nalezených lokalit v momentě klasického kolapsu, jako kdybychom nasedli do stroje času a přenesli se do 9. století. Výzkum opuštěných archeologických objektů nám může nyní pomoci pochopit, proč lidé z jednotlivých lokalit svá sídla opouštěli a který z faktorů hrál v případě konkrétních městských států největší roli.

Co nás čeká

Celkové množství dosud nalezených pozůstatků mayského osídlení je výsledkem jednoho roku přeletů nad vybranými oblastmi mayské džungle a dalšího roku zpracovávání dat. Naplánovány jsou ještě další čtyři roky přeletů, které s velkou pravděpodobností povedou k dalším velkolepým objevům v podobě tisíců dosud neznámých objektů.

Na základě nově vznikající mapy osídlení vědci také začínají s terénními archeologickými výzkumy, které si kladou za cíl odkrýt vytipované nalezené objekty. Jejich průzkum povede k jednoznačné identifikaci a ověření všech typů nalezených budov. Charakteristiky konkrétních budov budou následně technici schopni zadat do systému a na jejich základě určit a vyhledat další nalezené objekty stejného typu.

Statisíce dat, která mají nyní badatelé k dispozici a která budou s pokračujícím výzkumem jistě narůstat, je nyní zapotřebí zpracovat a analyzovat, což se protáhne na dlouhé roky. Výsledky této analýzy však povedou k mnohem hlubšímu poznání mayské předkolumbovské kultury, než jakého jsme byli doposud schopni. Velká část dobrodružného objevování na vědce stále čeká…

Tento text vznikl v rámci zastřešujícího projektu Specifického vysokoškolského výzkumu 2018-260483, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Literatura

[1] Canuto M. A. et al.: Ancient lowland Maya complexity as revealed by airborne laser scanning of northern Guatemala [online]. Science, 28. září 2018, dostupné na https://science.sciencemag.org/content/361/6409/eaau0137, DOI: 10.1126/science.aau0137.

[2] Oddelenie vzťahov s verejnosťou RUK: Mayológovia z Univerzity Komenského súčasťou svetových objavov [online]. Univerzita Komenského v Bratislave, 8. únor 2018, dostupné na https://uniba.sk/detail-aktuality/browse/1/back_to_page/tlacove-spravy/article/mayologovia-z-univerzity-komenskeho-sucastousvetovych-objavov.

[3] Pappas S.: Thousands of Mysterious Maya Structures Discovered in Guatemala [online]. Live Science, 1. únor 2018, dostupné na https://www.livescience.com/61616-mysterious-maya-structures-discovered.html.

[4] Shoemaker S.: Mapping the Maya [online]. Ithaca College, 1. únor 2018, dostupné na https://www.ithaca.edu/news/mapping-maya.

[5] Sprawling Maya network discovered under Guatemala jungle [online]. BBC News, 2. února 2018, dostupné na https://www.bbc.com/news/world-latin-america-42916261.

[6] Clynes T.: Exclusive: Laser Scans Reveal Maya “Megalopolis” Below Guatemalan Jungle [online]. National Geographic, 1. únor 2018, dostupné na https://news.nationalgeographic.com/2018/02/maya-laser-lidar-guatemala-pacunam.

O mayské civilizaci Vesmír napsal:

Vladimír Böhm, Bohumil Böhm: Mayské datování, Vesmír 78, 576, 1999/10.

Vladimír Böhm, Bohumil Böhm: Mayský kalendář, Vesmír 83, 568, 2004/10.

Vladimír Böhm, Bohumil Böhm: Mayský kalendář [Data a souvislosti].

Vladimír Böhm, Bohumil Böhm: Mayové a tropický rok v Madridském kodexu, Vesmír 88, 18, 2009/1.

Václav Cílek: Mayská kultura jako výraz klimatického zoufalství, Vesmír 83, 517, 2004/9.

Eleni Dimelisová: Mayské písmo, Vesmír 95, 720, 2016/12.

Eleni Dimelisová: Náboženství Mayů, Vesmír 98, 252, 2019/4.

Pavel Hošek: Mayové [Data a souvislosti].

Pavel Hošek: Quetzalecatzinův kodex, Vesmír 97, 262, 2018/5.

Stanislav Chládek: Teotihuacán a Mayové, Vesmír 84, 450, 2005/8.

Stanislav Chládek: Mayské rituální jeskyně, Vesmír 87, 448, 2008/7.

Stanislav Chládek: Vzestup a pád Hadí dynastie, Vesmír 89, 20, 2010/1.

Stanislav Chládek: Na onen svět v kánoi, Vesmír 90, 28, 2011/1

Stanislav Chládek: Mayská Toniná, Vesmír 91, 22, 2012/1.

Stanislav Chládek: Mayské zničení a stvoření světa, Vesmír 92, 402, 2013/7-8.

Stanislav Chládek: Mayské kanoe a vodní cesty, Vesmír 93, 96, 2014/2.

Stanislav Chládek: Záhada královského města Sak Tz’i, Vesmír 97, 438, 2018/7-8.

Jaroslav Klokočník: Znali Mayové kompas?, Vesmír 82, 333, 2003/6.

Jaroslav Klokočník: Pakalova hrobka je astronomicky orientovaná, Vesmír 90, 712, 2011/12.

Zuzana Marie Kostićová: Bude roku 2012 konec světa? Vesmír 88, 59, 2009/1.

Poznámky

1) Konsorcium vědců PACUNAM LiDAR Initiative zahrnuje zástupce významných vzdělávacích institucí (Boston University, Tulane University, Ithaca College, Sorbonne University, Brown University ad.), včetně Univerzity Komenského v Bratislavě. Právě slovenský výzkumný tým pod vedením profesora Milana Kováče přispěl k nedávným objevům významnou měrou. Své výsledky badatelé publikovali v září roku 2018 v časopise Science. [1] Výzkum podpořila především nadace PACUNAM, guatemalská nezisková organizace, která podporuje vědecký výzkum, udržitelný rozvoj a zachování kulturního dědictví.

2) Poprvé byl LiDAR pro archeologické účely použit roku 1985 v Kostarice. [3]

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Eleni Dimelisová

Mgr. Eleni Dimelisová (*1990) vystudovala etnologii a iberoamerikanistiku na FF UK. V současné době je zde doktorandkou na Středisku ibero-amerických studií. Zabývá se mayskou předkolumbovskou kulturou.
Dimelisová Eleni

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné