i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Náboženství Mayů

 |  1. 4. 2019
 |  Vesmír 98, 252, 2019/4

Téměř přímo pod stromeček nadělilo všem milovníkům předkolumbovských Mayů Nakladatelství Karolinum na konci minulého roku krásný dárek – knihu Náboženství Mayů od religionistky a mayistky Zuzany Marie Kostićové. S trochou nadsázky opravdu šlo o „vánoční zázrak“, neboť navzdory skutečnosti, že se mayistika ve světě dynamicky rozvíjí, bylo v českém prostředí v posledních letech vydáno jen málo publikací, které by o nových objevech a aktuálních trendech na poli mayistiky informovaly také české čtenáře. Kniha Kostićové je proto nejen v tomto směru jedinečná, a pokud se zajímáte o předkolumbovskou mayskou civilizaci, je tato monografie ideální výbavou pro vaši badatelskou knihovničku.

Jak už napovídá název knihy a odborné zaměření autorky, která v současnosti působí na katedře religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, publikace představuje odborné a čtivě napsané shrnutí nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti mayského náboženství a s ním úzce spojených fenoménů. Kniha je celkově rozdělena na čtyři hlavní části, přičemž první z nich – Mayská kultura v mezoamerickém kontextu – je skvělým úvodem do mayské předkolumbovské kultury, kterou bych doporučila všem, kdo chtějí získat kvalitní základy znalostí o Mayích.

Následující dvě části publikace společně vytvářejí jádro knihy, které spočívá v „náboženské sféře“. Autorka je čtenářům po fascinujícím světě mayského náboženství více než dobře znalou průvodkyní a dává nahlédnout do mnoha témat – od posvátných králů a posvátné architektury přes kosmogonii, božstva, rituály a mayský kalendář až po pojetí mayské „duše“ a představ o světě a okolní krajině. Právě díky pečlivému shrnutí a zároveň detailnímu rozebrání všech výše uvedených témat je kniha jedinečná i v celosvětovém měřítku. Jak nám dosvědčí jen poskrovnu vydaných knih na toto téma, mayistům se do souborného popisování aktuálních poznatků o mayském náboženství příliš „nechce“, a tak se velmi často setkáváme se skutečností, že se souhrnné informace o mayském náboženství objevují jen jako součást knih primárně věnovaných jinému tématu. Jedním z důvodů tohoto zdánlivého opomíjení velmi důležitého tématu může být kromě velkého tematického záběru mayistiky a řady dílčích specializací také nutnost „popasovat se“ s knihou Maya Cosmos1) z pera vynikajících mayistů Lindy Scheleové a Davida Freidela, která s trochou nadsázky v mayistickém prostředí dlouho sloužila (a mnohdy ještě stále slouží) téměř jako „bible“ našich představ o mayském náboženství.

Od roku 1993, kdy byla tato hojně citovaná kultovní kniha poprvé vydána, však bylo učiněno mnoho objevů, které si žádají aktualizaci uvedených informací. Kostićová se s touto výzvou popasovala skvěle a při psaní knihy odvedla mamutí kus práce, který se plně odráží v kvalitě publikace. Ačkoli se monografie prezentuje jako syntéza, její autorka se nebojí chodit za hranice pouhého shrnutí názorů jiných badatelů, živě s nimi polemizuje a citlivě poukazuje na problematická místa. Je tomu tak například u interpretace osudu klasického kukuřičného boha, kterou navrhl známý mayista Simon Martin a v níž se podle Kostićové nesprávně dostal do hry křesťanský dualismus smrtelného těla a nesmrtelné duše.2)

Velký přínos této knihy pro celou mayistiku spatřuji také ve skutečnosti, že je její autorka nejen mayistka, ale také religionistka se specializací na zkoumání současné spirituality a novodobé recepce starých mezoamerických náboženství. Tyto znalosti dovolují Kostićové odkrýt (ač třeba nevědomý) vliv alternativní novodobé spirituality ve výzkumu jiných autorů. Příkladem může být vliv postmoderního konceptu „energie“ na představy některých mayistů o mayském pojetí „duše“ či pronikání transcendentních „sfér“ evropského ezoterismu do představ o mayské struktuře světa.3)

Specializace autorky na současnou spiritualitu zároveň také vysvítá v poslední části knihy. Kostićová zde mimo jiné objasňuje vznik „fenoménu 2012“ a kterak se Indiáni stali objektem náboženského zájmu, čemuž se detailně věnovala ve své předchozí knize.4)

V úvodu se Kostićová vyjadřuje k zmíněné slavné knize Maya Cosmos a Lindě Scheleové a uvádí, že „troufá-li si, slovy Tomáše Akvinského, stoupnout jako trpaslík na ramena obra světové mayistiky, dělá to, protože je pevně přesvědčená, že odtud uvidí přeci jen o maličko dál, než dohlédl obr sám“.5) A nutno říci, že se jí záměr podařil. Dohlédla opravdu o něco dále a v podobě její knihy máme k dispozici fantastický dalekohled, díky kterému je nám mayská kultura zas o něco blíž.

Poznámky

1) Schele L., Freidel D.: Maya Cosmos: Three Thousand Years on the Shaman’s Path. William Morrow Paperbacks, 1993.

2) Kostićová Z. M.: Náboženství Mayů, s. 136.

3) Ibid., s. 300.

4) Kostićová Z. M.: 2012: Mayský kalendář, transformace vědomí, dva světy a rovnováha. Malvern, Praha 2011.

5) Kostićová Z. M.: Náboženství Mayů, s. 12.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Eleni Dimelisová

Mgr. Eleni Dimelisová (*1990) vystudovala etnologii a iberoamerikanistiku na FF UK. V současné době je zde doktorandkou na Středisku ibero-amerických studií. Zabývá se mayskou předkolumbovskou kulturou.
Dimelisová Eleni

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...