Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Tajemná „Boží země“ Punt

Staroegyptské námořní přístavy a plavby
 |  4. 12. 2017
 |  Vesmír 96, 698, 2017/12
 |  Téma: Kontakty

Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice vyplouvaly? A kde vlastně „Boží země“ Punt ležela?

Mnohé vyhledávané a zvláště ceněné produkty dováželi starověcí Egypťané z „Boží země“, Puntu. Šlo především o myrhu, kadidlo, zlato, koření, ebenové dřevo, slonovinu, pštrosí vejce, kožešiny, cizokrajná zvířata, stromy i rostliny. Aby je získali, vysílali panovníci do Puntu obchodní námořní výpravy, které byly v době Nové říše pod ochranou boha Amona, jenž označil Punt za „krásné místo Boží země a za své oblíbené sídlo, které stvořil pro sebe, aby jím potěšil své srdce“. Kde však ležela tato tajemná země a odkud se tam Egypťané vydávali? Nová svědectví nám v tomto směru poskytují nalezené zbytky tří staroegyptských námořních přístavů na pobřeží Suezského zálivu a Rudého moře (obr. 2). Jde přitom o jedny z nejvýznamnějších archeologických objevů učiněných v Egyptě během posledních 40 let.

O existenci Puntu se egyptologové dověděli brzy po Champollionově rozluštění hieroglyfického písma v roce 1822, avšak nevěnovali této neznámé zemi větší pozornost. Situace se změnila až po prvních systematických odkryvech velkolepého zádušního chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí, které uskutečnil v letech 1858, 1862 a 1866 francouzský egyptolog August Mariette. Na vápencových stěnách jižní síně druhé terasy tohoto chrámu, nazývaného Svátost svátostí, totiž Mariette odkryl malované reliéfy a nápisy, zachycující a popisující královninu slavnou námořní výpravu do Puntu. Tajemný Punt, který egyptologové v druhé polovině 19. století začali rozporuplně lokalizovat na Arabský poloostrov nebo až do Afrického rohu, získával pověst blahobytné, mírumilovné, exotické a téměř bájné země, podobně jako Atlantida či Eldorado.

Poprvé Punt zmiňují egyptské prameny na Palermské desce, která zaznamenává jména králů 1.–5. dynastie a nejvýznamnější události z doby jejich vlád. Mezi ně patřilo na sklonku Sahureova panování (cca 2506–2492 př. n. l.) i přivezení myrhy, elektra, malachitu a dřevěných holí (?) s uvedením jejich množství právě z Puntu. Byla to skutečná historická událost, kterou potvrzují jedinečná vyobrazení a doprovodné hieroglyfické nápisy na dvou vápencových blocích nalezených egyptskými archeology vedenými Zahí Hawázem v roce 2003 v Abúsíru.

Bloky pocházejí ze stěn Sahureovy vzestupné cesty (dlouhé 235 m), která v jeho pyramidovém komplexu, pojmenovaném Duše Sahureova se zjevuje v záři, spojovala údolní chrám s chrámem zádušním a měla podobu kryté chodby, slabě osvětlené úzkými otvory ve stropě. Původně malované reliéfy na obou blocích zobrazují návrat Sahureových obchodních lodí naložených produkty Puntu a postavu faraona, který v jednom případě nasekává větve stromu (obr. 1) a ve druhém z nich obírá kapky pryskyřice (obr. 5). Jde o nesmírně ceněný myrhovník pravý (Commiphora myrrha), strom produkující pravou myrhu. Egypťané ho přiváželi právě z Puntu a stejně jako myrha byl výlučným vlastnictvím panovníka – boha žijícího na zemi.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Kontakty
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Geografie

O autorovi

Břetislav Vachala

Prof. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., (1952–2020) vystudoval egyptologii a arabštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Účastnil se archeologických a epigrafických expedic Českého egyptologického ústavu FF UK do Abúsíru. Zabýval se egyptskou filologií, paleografií, literaturou, archeologií a egyptskými dějinami, které též přednášel na FF UK v Praze. Je autorem řady publikací o starověkém Egyptě. Článek o hrách starých Egypťanů je poslední z 27 textů, které od r. 1980 napsal pro Vesmír.
Vachala Břetislav

Další články k tématu

Strýček z Amerikyuzamčeno

„Moja žena doma a já v Americe, mosím ťažko robit v železnej fabrice. Z jednej strany mora, žena na mňa volá, choď mužíčku domou, čeká ťa...

Poklady a hroby barbarůuzamčeno

Zlato, šperky, vzácná zbroj a výjimečná řemeslná zručnost. Tím vším se vyznačují archeologické nálezy z období stěhování národů, doby, kterou si...

Sociální sítě ve starém Egyptěuzamčeno

Média tu a tam oznamují objevy reliktů starověkého Egypta vylovené z písku. Zprávy o tom, jak ale fungovala společnost období stavitelů pyramid, z...

Mezi travami tečou genyuzamčeno

Existence života je založena na správném fungování genetické informace a jejím přenosu mezi generacemi. K tomu obvykle dochází rozmnožováním, ale...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...