Mezi travami tečou geny

Existence života je založena na správném fungování genetické informace a jejím přenosu mezi generacemi. K tomu obvykle dochází rozmnožováním, ale že by to mohlo být i jinak, si ještě donedávna nikdo příliš nepřipouštěl.

Podstatou evoluce je změna dědičných vlastností biologických populací v čase. Dědičnost je u většiny organismů zajišťována přenosem DNA. Tato dynamická molekula podléhá neustálým změnám, z nichž jen některé mohou být v důsledku přírodního výběru zakonzervovány jako výhodné. Jsou-li dvě populace stejného druhu vystaveny různým podmínkám, postupem času mohou nahromadit tolik změn v genetické informaci, že se z nich stanou dva odlišné druhy. Evoluční novinky však mohou vznikat i jiným než pozvolným způsobem. Významným evolučním mechanismem u rostlin je hybridizace, při níž dochází k rozmnožování jedinců dvou různých druhů. V případě pohlavního rozmnožování získává potomek genetickou výbavu od obou rodičů. Identitu rodičovských druhů můžeme zjistit pomocí analýzy DNA, jež je jakousi kronikou se zapsanou historií daného organismu.

Je tu ale ještě jeden fenomén, který je nutné brát vážně a který možná hraje v evoluci mnohem důležitější roli, než si evoluční biologové dosud připouštěli: ˝horizontální přenos genů. Tedy přenos genů jiným způsobem než rozmnožováním. Už z definice je patrné, že se jedná o poměrně záhadný a nepředstavitelný jev. Do jisté míry tomu tak je.

Pátrání po evolučním původu pýru

Skupina trav Triticeae (podčeleď Pooideae) zahrnuje obiloviny světového významu – pšenici, ječmen a žito – ale i druhy plané. S ohledem na význam „velkých“ obilovin představují plané druhy důležitý genofond, potenciálně využitelný při šlechtění a zdokonalování kulturních obilovin, navíc řada trav z Triticeae (dále tritikoidní) má velmi zajímavou evoluční historii. Konkrétně se zde zmíním o pýru plazivém (Elymus repens), který nás dovedl k překvapivým výsledkům. Pýr plazivý je druh vzniklý hybridizací tří různých druhů. Obsahuje tudíž tři různé genomy, tzv. subgenomy, z nichž dva – blízce příbuzné – pocházejí z rodu Pseudoroegneria a jeden z ječmene (Hordeum).