Kollár Jan
Mgr. Jan Kollár, Ph.D., (*1991) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Zabývá se druhovou diverzitou a evolucí mikrobů, zejména rozsivek. Aktuálně působí na Katedře ekologie PřF UK v Praze, kde studuje mikrobiální společenstva alpských ledovcových toků ohrožených globálními změnami klimatu.
Počet článků: 14
Jak může druh zároveň být i nebýt?
11. 7. 2022 | Vesmír 101, 458, 2022/7
Co je to druh? Můžeme najít jednu definici platnou pro celý strom života, nebo musíme u jeho různých větví postupovat odlišně? Jak rozpoznat...
Jsou mutace skutečně náhodné?
2. 5. 2022 | Vesmír 101, 309, 2022/5
Říká se, že genetické mutace jsou jedním z motorů evoluce. Přispívají totiž k rozdílnosti jedinců v populaci, a tím vlastně dávají přirozenému...
Zrychlil život v savaně evoluci lidského mozku?
5. 10. 2020 | Vesmír 99, 553, 2020/10
Tým profesora Malcolma A. MacIvera z Northwestern University v Illinois se zabývá evolučními změnami mozku souvisejícími s přechodem obratlovců z...
Geny vznikající de novo
3. 2. 2020 | Vesmír 99, 76, 2020/2
Typicky jen malá část genomů eukaryontních organismů obsahuje genetickou informaci, která je překládána do funkčních proteinů (např. u člověka...
Utvářela náš genom i neznámá lidská linie?
1. 4. 2019 | Vesmír 98, 201, 2019/4
Evoluce moderních lidí se zejména ve světle genetických důkazů zdá být stále spletitější a spletitější (viz seriál Historie lidstva – Vesmír 93,...
Víc škody než užitku?
16. 7. 2018 | Vesmír 97, 394, 2018/7
Vědci z iniciativy Genome Project Writing zaměřené na syntetickou biologii se rozhodli otestovat metodu imunizace lidské buňky proti virům pomocí...
Čtvrtý druh
3. 11. 2016 | Vesmír 95, 614, 2016/11
Sítnice obsahuje specializované světločivné neurony zvané tyčinky a čípky. Tyčinky umožňují černobílé vidění, zatímco čípky barevné. U Homo...
Evoluce v přímém přenosu? Proč ne!
14. 7. 2016 | Vesmír 95, 387, 2016/7
Jedním z rádoby argumentů proti evoluční teorii bylo na první pohled seriózně se tvářící tvrzení, že evoluční teorii nelze experimentálně testovat,...
Vidět se zkrátka vyplatí
3. 9. 2015 | Vesmír 94, 471, 2015/9
Světločivnost některých jednobuněčných organismů asi nikoho nepřekvapí. Klasickým příkladem světločivné struktury je stigma krásnooček a alespoň u...
Na velikosti záleží!
30. 3. 2015 | Vesmír 94, 191, 2015/4
Copeho pravidlo, pojmenované po věhlasném americkém paleontologovi E. D. Copeovi, je biologická hypotéza, která říká, že v evolučních liniích...
Přímo před našima očima
2. 2. 2015 | Vesmír 94, 71, 2015/2
Rychlost evoluční změny je mimo jiné závislá na intenzitě selekčního tlaku. Je-li dostatečně silný, může k změně dojít relativně rychle. Na poměry...
Malý krok pro rybu, velký pro čtvernožce
10. 4. 2014 | Vesmír 93, 244, 2014/4
V Nunavutu v Kanadě byla v roce 2004 objevena unikátní a nebývale dobře zachovalá devonská zkamenělina, později popsaná jako Tiktaalik roseae...
Stará nová velryba
10. 4. 2014 | Vesmír 93, 245, 2014/4
V roce 1963 vyvrhlo moře na pobřeží Srí Lanky vorvaňovce (čeleď Ziphiidae patřící do ozubených kytovců), který byl popsán jako nový druh Mesoplodon...
Je na lamarckismu něco pravdy?
13. 2. 2014 | Vesmír 93, 115, 2014/2
Kontroverzní studie amerických vědců z Univerzity v Atlantě naznačuje existenci dědičnosti získaných behaviorálních vlastností prostřednictvím...