Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Přímo před našima očima

 |  2. 2. 2015
 |  Vesmír 94, 71, 2015/2

Rychlost evoluční změny je mimo jiné závislá na intenzitě selekčního tlaku. Je-li dostatečně silný, může k změně dojít relativně rychle. Na poměry geologického času během mrknutí oka. To ukazuje nová studie amerických evolučních biologů, kteří studovali dva druhy ještěrů rodu Anolis z čeledi leguánovitých (Iguanidae) na ostrovech u východního pobřeží Floridy. Prvním a na zmíněných ostrovech původním druhem je anolis rudokrký (A. carolinensis), druhým pak nepůvodní anolis šedý (A. sangrei). Oba druhy znamenitě šplhají po stromech a mají velmi podobné ekologické nároky. Jsou proto vhodnými modelovými organismy pro studium reakcí na konkurenci mezi blízce příbuznými druhy.

V první fázi vědci pozorovali přirozené šíření anolise šedého na ostrovy obývané anolisem rudokrkým. Zjistili, že na přítomnost vetřelců reaguje původní populace ústupem do vyšších stromových pater, kde jsou mladší, a tedy menší a hladší větve. V další fázi provedli experimentální introdukci anolise šedého na další ostrovy obývané anolisem rudokrkým a vyčlenili kontrolní ostrovy. Výsledek byl na ostrovech vystavených introdukci stejný. Vědci předpokládali, že přechodem anolise rudokrkého do nového typu prostředí (vyšší stromová patra) s novými specifickými nároky postupně dojde k morfologické adaptaci, ale nepředpokládali rychlost, s jakou k ní dojde. Již po 20 generacích života ve vyšších stromových patrech měli jedinci utlačovaných populací anolise rudokrkého na různých ostrovech signifikantně delší prsty zadních nohou a na nich větší počet specializovaných adhezních šupin (lamellae) než jedinci populací kontrolních, které nebyly vystaveny konkurenčnímu tlaku. Tato adaptace jim umožnila lepší úchop a jistější pohyb po menších větvích.

Aby vyloučili fenotypovou plasticitu, přenesli vědci oplodněné samice z utlačovaných i kontrolních populací anolise rudokrkého do laboratoře a mláďata nechali vyvíjet ve shodných podmínkách. Mláďata samic z utlačovaných populací disponovala výše zmíněnou adaptací, zatímco mláďata samic z kontrolních populací nikoliv. To potvrdilo genetický původ adaptace. Pomocí molekulárních dat a analýzou příbuznosti byla vyloučena i možnost, že jedinci s delšími prsty přešli na pokusné ostrovy z ostrovů okolních. Další experimenty vyloučily i ostatní alternativní vysvětlení. Závěr studie je tedy jasný: morfologická adaptace anolise rudokrkého na floridských ostrovech vznikla evoluční cestou. Studie tak ukázala nejen to, že mezidruhové interakce mezi blízce příbuznými druhy mohou být rozhodující silou vedoucí k evoluční změně, ale i potenciál aplikace klasických, z evolučního hlediska krátkodobých experimentů v evoluční biologii. (Science, 2014; DOI: 10.1126/science.1257008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Kollár

 

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné