Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Malý krok pro rybu, velký pro čtvernožce

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 244, 2014/4

V Nunavutu v Kanadě byla v roce 2004 objevena unikátní a nebývale dobře zachovalá devonská zkamenělina, později popsaná jako Tiktaalik roseae (Nature, 2006; DOI: 10.1038/nature04639). Tato zkamenělina společně s dalšími jako Eusthenopteron, IchthyostegaAcanthostega tvoří nádhernou řadu mezičlánků zobrazující gradualistický vývoj adaptací spojených s přechodem obratlovců z vody na souš, tedy od ryb k prvním čtvernožcům (Tetrapoda), reprezentovaných obojživelníky.

Díky objevu čtyř dalších fragmentárních fosilií Tiktaalika mohl výzkumný tým vedený Neilem H. Shubinem z Chicagské univerzity důkladně otestovat hypotézu „předního náhonu“, která říká, že vodní předchůdci čtvernožců, mezi něž patří i oploutvený Tiktaalik, měli lopatkové pletence výrazně větší než pánevní. K zmohutnění pánevních pletenců a přesunu stabilizační a lokomoční funkce z předních končetin na všechny čtyři podle této hypotézy došlo až po osídlení souše jako adaptace na pohyb v novém typu prostředí. Výše zmíněná studie nicméně naznačuje, že vše mohlo být jinak. Tiktaalik měl pánevní pletenec sice anatomicky podobnější pokročilým lalokoploutvým rybám (Eusthenopteron), ale svou masivností se vyrovná pletenci lopatkovému a odpovídá spíše primitivním obojživelníkům (IchthyostegaAcanthostega). K zmohutnění pánevního pletence tak patrně došlo už ve vodě a lze ho tedy chápat jako preadaptaci, která mohla být klíčová pro následné osídlení souše. (PNAS, 2013; DOI: 10.1073/pnas.1322559111)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Kollár

Mgr. Jan Kollár, Ph.D., (*1991) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Zabývá se druhovou diverzitou a evolucí mikrobů, zejména rozsivek. Aktuálně působí na Katedře ekologie PřF UK v Praze, kde studuje mikrobiální společenstva alpských ledovcových toků ohrožených globálními změnami klimatu.
Kollár Jan

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...