i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Čtvrtý druh

 |  3. 11. 2016
 |  Vesmír 95, 614, 2016/11

Sítnice obsahuje specializované světločivné neurony zvané tyčinky a čípky. Tyčinky umožňují černobílé vidění, zatímco čípky barevné. U Homo sapiens, stejně jako u všech ostatních úzkonosých primátů (Catarrhini), lze za normálního stavu rozlišit tři druhy čípků – L, M a S. Každý z těchto čípků obsahuje jiný světločivný protein (opsin), citlivý na specifické rozmezí vlnových délek. Zjednodušeně řečeno nám tyto tři různé čípky umožňují vidět červenou (L), zelenou (M) a modrou (S) barvu, přičemž každý z nich je schopen registrovat asi 100 barevných odstínů. Počet kombinací těchto barevných odstínů nám dává celkový počet barev, který je lidské oko za normálních okolností schopno vnímat, tj. přibližně 1 000 000. Gen kódující syntézu „zeleného“ opsinu je umístěn na chromozomu X a existuje ve dvou alelách: OPN1MW (alela 1) a OPN1MW2 (alela 2). Většina lidí má alelu 1, podle níž se syntetizuje funkční „zelený“ opsin. Naproti tomu se podle alely 2, která je patrně mutací alely 1, obvykle syntetizuje opsin, který je většinou nefunkční, a její majitel má tak jeden typ nefunkčních čípků. Vyskytne-li se na jediném mužském chromozomu X alela 2, pak je tento muž barvoslepý. Žena bude barvoslepá pouze v případě, že by oba její chromozomy X nesly alelu 2. Naproti tomu žena, která nese na jednom chromozomu X alelu 1 a na druhém alelu 2, vnímá barvy naprosto normálně, ale místo tří typů čípků má čtyři. Na základě známého procenta barvoslepých mužů v populaci, kteří od svých matek zdědili alelu 2, lze odvodit, že tetrachromatických žen by v populaci mělo být asi 12 %. Britské vědce zajímalo, zda se mezi nimi vyskytují takové, které by měly alelu 2 produkující funkční opsin. Po více než 25 letech hledání se jim prostřednictvím důmyslných testů skutečně podařilo jednu takovou ženu najít. Sítnice této ženy je opatřena čtyřmi funkčními čípky a je schopna registrovat neuvěřitelných 100 000 000 barevných odstínů. Procento těchto funkčně tetrachromatických žen v lidské populaci však zůstává neznámé. Jedním z možných důvodů, proč zůstávají skryty, je ten, že většina věcí, které dnes vnímáme jako barevné, je vytvořena lidmi s běžným trichromatickým viděním a tetrachromatické ženy tak v moderním světě postrádají stimuly pro svůj „superzrak“.

G. Jordan et al., J. Vission, DOI: 10.1167/10.8.12

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Kollár

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné