i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Jak může druh zároveň být i nebýt?

 |  11. 7. 2022
 |  Vesmír 101, 458, 2022/7

Co je to druh? Můžeme najít jednu definici platnou pro celý strom života, nebo musíme u jeho různých větví postupovat odlišně? Jak rozpoznat hranice mezi druhy? A existují druhy vůbec?

Tyto a další otázky jsou předmětem staletími se táhnoucí debaty o problematice druhu (tzv. Species Problem), kterou lze bez přehánění označit za jedno z nejdelších, nejzamotanějších a nejkontroverznějších dobrodružství v dějinách zkoumání živé přírody. Dobrodružství, které se možná pomalu blíží ke svému rozuzlení.

„Druhy jako objektivní, více či méně jasně uzavřené (tedy diskrétní) jednotky existují v prostoru, ale nikoliv v čase.“

Možná si říkáte, jak je možné, že se biologové neshodnou na definici druhu. Vždyť co je to druh, ví přeci každý. Ano, ví to každý… a právě v tom je ten problém. Zeptáme-li se odborníků, kteří se touto problematikou zabývali natolik, aby své závěry publikovali ve vědeckých časopisech, nedostaneme méně než neuvěřitelných 35 definic druhu [1]. Mnohé z nich sice lze na základě vzájemných podobností sloučit do jakýchsi vyšších kategorií, přesto je uvedený počet zarážející. Vzhledem k tomu, že druh je obvykle označován za jednu z nejzákladnějších entit moderní biologie, která je nezbytná i pro bádání na poli biotechnologií, šlechtitelství, medicíny, ochrany přírody a dalších oborů lidské činnosti, je taková rozmanitost představ přinejmenším překvapivá, potenciálně snad i nebezpečná.

Různé druhy druhů

Příčin, proč debata nebere konce, je mnoho. Jedním z velkých problémů například bylo, že prostým slovem druh biologové označovali (a mnohdy dosud označují) několik různých, často neslučitelných jevů, což značně komplikovalo jakékoliv konstruktivní diskuse. Lidově řečeno, jeden mluvil o voze, druhý o koze. Klíčovým krokem se proto ukázalo rozštěpení slova druh do několika přesněji vymezených termínů. Začátkem tisíciletí pak badatelé konečně dospěli i ke zjištění, že většina druhových definic (tzv. druhových konceptů, viz rámeček) ve skutečnosti není definicí toho, co druh obecně je, ale spíš návodem, jak podle toho či onoho kritéria konkrétní druhy vymezovat [2]. Morfologicky druhovy koncept tak například nabádá k rozlišování druhů na základě rozdílného vzhledu, geneticky na základě genetických rozdílů a ekologicky na základě rozdílných nik.

Rozdělení konceptů do dvou neslučitelných skupin, tedy na ty, které definují, co druh je, a na ty, které nabízejí kritéria pro jejich vymezování v praxi, bylo posledním velkým víceméně všeobecně uznávaným přelomem naší debaty [2]. Přestože dokonalou definici druhu dosud nemáme, na otázku, jak druhy vymezovat, už odpověď známe: Ideálně na základě všeho, co máme k dispozici, protože v různých párech rozštěpivších se linií se rozcházejí různé znaky. Některé páry linií se tak mohou rychle odlišit ve svém vzhledu (např. zbarvení peří, jak je běžné u ptáků), jiné ve své genetické skladbě či ekologické specializaci. Mezi takové rozrůzňující znaky spadá i postupně se vyvíjející reprodukční izolace (viz rámeček). Rozdíly ve znacích se navíc u různých linií mohou vyvíjet různě rychle, v různém pořadí, a některé dokonce vůbec. Stane-li se tak u jejich vzhledu či tělesné stavby, podle kterých tradičně druhy rozlišujeme my lidé, vznikají takzvané kryptické druhy.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Jan Kollár

Mgr. Jan Kollár, Ph.D., (*1991) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Zabývá se druhovou diverzitou a evolucí mikrobů, zejména rozsivek. Aktuálně působí na Katedře ekologie PřF UK v Praze, kde studuje mikrobiální společenstva alpských ledovcových toků ohrožených globálními změnami klimatu.
Kollár Jan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...