Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Je na lamarckismu něco pravdy?

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 115, 2014/2

Kontroverzní studie amerických vědců z Univerzity v Atlantě naznačuje existenci dědičnosti získaných behaviorálních vlastností prostřednictvím epigenetických modifikací DNA. Tyto modifikace mění expresi genetické informace bez změny její nukleotidové sekvence, a to různými mechanismy, mezi které patří například metylace DNA. Mezigenerační přenos behaviorálních vlastností, tedy chování získaných vlivem prostředí na jedince, byl pozorován u laboratorních myší. Klasickým Pavlovovým reflexem u nich autoři studie asociovali bolest způsobenou elektrickým šokem s charakteristickým zápachem acetofenonu. Přestože se jejich mláďata s acetofenonem sama nikdy nesetkala, byla k němu výrazně citlivější než mláďata kontrolní skupiny myší, která zásahem neprošla. Obdobně zvýšená citlivost se objevila i v další generaci, vzniklé oplodněním in vitro. Analýzou mozků pokusných myší i jejich potomků byly navíc zjištěny změny mozkových struktur zpracovávajících pachy a stejně tak struktur, které tyto pachy asociují s negativními emocemi. DNA obsažená ve spermiích pokusných myších samců vykazovala nižší stupeň metylace v místech genů ovlivňujících vývoj výše zmíněných mozkových struktur. Vědci předpokládají, že vyšší exprese těchto genů je dána nižší metylací a jejich následným zpřístupněním pro transkripci. Studie tak částečně odporuje obecně rozšířenému přesvědčení, že dědičnost získaných vlastností není možná kvůli neprostupnosti somatické a generativní linie buněk, ačkoliv přesný mechanismus vlivu asociace pachu s bolestí na spermie zůstává záhadou. (Nature Neuroscience, 2013; DOI: 10.1038/nn.3594)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Kollár

Mgr. Jan Kollár, Ph.D., (*1991) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Zabývá se druhovou diverzitou a evolucí mikrobů, zejména rozsivek. Aktuálně působí na Katedře ekologie PřF UK v Praze, kde studuje mikrobiální společenstva alpských ledovcových toků ohrožených globálními změnami klimatu.
Kollár Jan

Doporučujeme

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete

Podařilo se obnovit známky života u hodinu mrtvého prasete audio

Jaroslav Petr  |  11. 8. 2022
Po experimentu, který částečně obnovil životní pochody v mozku odebraném před několika hodinami praseti, přichází tým z Yaleovy univerzity s...
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné