Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Je na lamarckismu něco pravdy?

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 115, 2014/2

Kontroverzní studie amerických vědců z Univerzity v Atlantě naznačuje existenci dědičnosti získaných behaviorálních vlastností prostřednictvím epigenetických modifikací DNA. Tyto modifikace mění expresi genetické informace bez změny její nukleotidové sekvence, a to různými mechanismy, mezi které patří například metylace DNA. Mezigenerační přenos behaviorálních vlastností, tedy chování získaných vlivem prostředí na jedince, byl pozorován u laboratorních myší. Klasickým Pavlovovým reflexem u nich autoři studie asociovali bolest způsobenou elektrickým šokem s charakteristickým zápachem acetofenonu. Přestože se jejich mláďata s acetofenonem sama nikdy nesetkala, byla k němu výrazně citlivější než mláďata kontrolní skupiny myší, která zásahem neprošla. Obdobně zvýšená citlivost se objevila i v další generaci, vzniklé oplodněním in vitro. Analýzou mozků pokusných myší i jejich potomků byly navíc zjištěny změny mozkových struktur zpracovávajících pachy a stejně tak struktur, které tyto pachy asociují s negativními emocemi. DNA obsažená ve spermiích pokusných myších samců vykazovala nižší stupeň metylace v místech genů ovlivňujících vývoj výše zmíněných mozkových struktur. Vědci předpokládají, že vyšší exprese těchto genů je dána nižší metylací a jejich následným zpřístupněním pro transkripci. Studie tak částečně odporuje obecně rozšířenému přesvědčení, že dědičnost získaných vlastností není možná kvůli neprostupnosti somatické a generativní linie buněk, ačkoliv přesný mechanismus vlivu asociace pachu s bolestí na spermie zůstává záhadou. (Nature Neuroscience, 2013; DOI: 10.1038/nn.3594)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Kollár

Mgr. Jan Kollár, Ph.D., (*1991) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Zabývá se druhovou diverzitou a evolucí mikrobů, zejména rozsivek. Aktuálně působí na Katedře ekologie PřF UK v Praze, kde studuje mikrobiální společenstva alpských ledovcových toků ohrožených globálními změnami klimatu.
Kollár Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...