Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Kde bydlí strach

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 612, 2024/11
 |  Téma: Strach

Pro schopnost živých organismů čelit nebezpečí má strach zcela zásadní funkci. Ovlivňuje chování v život ohrožující situaci, které vede v ideálním případě k překonání situace a přežití. Tento evolučně starý nástroj je ale nezvykle komplikovaný. Co se v nás děje, když se bojíme, zatím chápeme jen omezeně.

Život člověka, stejně jako jeho předků, i život jiných savců a dalších zvířat je plný hrozeb. Jde jednak o hrozby vnějšího prostředí, jakými jsou z pohledu přežívání hrozba predace či nepřízeň prostředí, jednak hrozby od jiných jedinců téhož druhu. Zvířata i lidé se během svého života musejí s těmito hrozbami vypořádat, aby mohli předat geny další generaci. Pokud celou věc zjednodušíme, jedinci se snaží vyhnout predaci a udržet si dostatečný přísun energie, aby mohli na hrozby prostředí reagovat, vyrůst a posléze se rozmnožit. Predace je tedy jedním z nejdůležitějších selekčních faktorů evoluce savců, člověka nevyjímaje. Není proto divu, že uspořádání mozku této situaci odpovídá – pomáhá aktuální hrozby včas zjistit, zhodnotit jejich závažnost a zvolit odpovídající reakci.

Neurální okruhy spojené s predačním a antipredačním chováním (dříve nazývané okruhy strachu;1) angl. fear circuits) dnes u zvířat a někdy i lidí souhrnně nazýváme okruh přežití (angl. survival circuit). Pod tímto pojmem rozumíme hned několik paralelně probíhajících procesů, při nichž někdy blokuje jeden druhého (například antipredační odpověď blokuje pocit bolesti), jindy působí společně. Přední odborníci přesto vedou živou diskusi, co je strach u zvířat a u člověka a jak ke studiu takto komplexního fenoménu přistupovat.

Strach a zvířata

Strach je jednou ze základních emocí definovaných v rámci lidské psychologie a vztahuje se k intenzivnímu vnitřně prožívanému negativnímu stavu. To, jestli tento subjektivně vnímaný vědomý pocit mohou stejně prožívat i zvířata, je obtížné říci jen na základě fungování nervového systému, jak opatrně podotýká většina srovnávacích neurobiologů, kteří se otázkou emocí u zvířat zabývali, jako např. Jaak Panksepp, Josef E. LeDoux, David J. Anderson či Ralph Adolphs. Co ovšem zkoumat u zvířat můžeme, jsou mechanismy detekce a zpracování hrozby, výsledného chování a také proces učení a zapamatování určitých typů hrozeb i úspěšných akcí, jak takovýmto hrozbám čelit.

U některých živočichů existují doklady, že obranná reakce vůči predátorům či zjednodušeným stimulům odkazujícím na predátora může být částečně vrozená. Takové doklady máme u gekončíků, ale i u některých ptáků a savců. Současně máme i četné důkazy o roli učení ve smyslu klasického i instrumentálního (operantního) podmiňování. Přijde-li život ohrožující hrozba, její zpracování zajišťují neurální okruhy spojené s rozpoznáním a následnou reakcí. Zajímavé je, že se tu zpracovávají nejen reakce naučené po zkušenostech z průběhu života, ale reakce vrozené. Na ně navazují další okruhy, určené pro hodnocení důsledků vlastního chování, předvídání hrozeb a účinnosti vlastního chování. Celkově tento systém zajišťuje jak rychlou reakci na vybrané hrozby, tak jistou přizpůsobivost v rozpoznávání podnětu a reakci na něj. Systém přitom počítá s tím, že některé hrozby jsou stálé či se pravidelně opakují. Zvíře si ale také může osvojit novou strategii vůči novým potenciálním hrozbám či predátorům, případně se jim dopředu na základě volby bezpečného chování úplně vyhnout.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Strach
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Etologie

O autorovi

Eva Landová

RNDr. Eva Landová, Ph.D., (*1976) vystudovala zoologii se zaměřením na etologii a behaviorální vědy na PřF UK. Nyní jako pedagog a vědecký pracovník působí taktéž na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v Národním ústavu duševního zdraví. Zabývá se etologií, evoluční psychologií, kognicí, konzervační biologií a neurovědami.
Landová Eva

Další články k tématu

Ustrašená společnostuzamčeno

Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...

Se štírem na štíru

Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...

Poznáním proti strachu

Strach je emoce, kterou v různých podobách čas od času (a kdesi hluboko pod povrchem vědomí nejspíš neustále) prožívá každý z nás. Není to nic...

Vědou proti ohniuzamčeno

Doba, kdy se budovy stavěly na věky, je za námi. K přírodě přátelská výstavba je demontovatelná, znovupoužitelná nebo ekologicky likvidovatelná....

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...