Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Konzervace naší budoucnosti

Uchovávání genetických zdrojů rostli
 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 551, 2024/10
 |  Téma: Konzervace

„Ruské ostřelování ohrožuje nejen lidi, kteří v Charkově žijí, ale také genovou banku, jež patří mezi deset největších na světě.“

Potřeba zachovat bohatství genetických zdrojů rostlin nezbytných pro zajištění potravinové bezpečnosti se s nastupujícími klimatickými změnami a rostoucí lidskou populací stává čím dál naléhavější. Rozmanitost těchto zdrojů je klíčová pro naši schopnost šlechtit odolné odrůdy plodin, které nám umožní udržet zemědělskou produktivitu. Významnou roli v tomto úsilí hrají genové banky.

Uchovávání kulturních rostlin a jejich planě rostoucích příbuzných druhů je základní součástí potravinové a environmentální bezpečnosti každé suverénní země. Jejich význam a strategickou důležitost si plně uvědomujeme až v posledních desetiletích v důsledku obrovské genetické eroze a celosvětového mizení odrůd, druhů a dokonce i rodů plodin. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO, 1998) bylo ve 20. století ztraceno 75 % světové genetické rozmanitosti plodin. Výrazně se snížil počet a sortiment kulturních rostlin a jejich planě rostoucích druhů. Ačkoliv je na světě více než 200 tisíc jedlých rostlin, ze kterých se přes 7 tisíc využívá pro výrobu potravin, pouhých 30 zemědělských plodin zajišťuje 95 % potřeb lidstva v oblasti výroby potravin rostlinného původu. Čtyři z nich, rýže, pšenice, kukuřice a brambory, pokrývají více než 60 % kalorického příjmu lidstva.

Genové banky mají za úkol toto genetické bohatství uchovat. Na světě jich je více než 1750 – od národních přes regionální až po mezinárodní. Společně uchovávají přibližně 7,4 milionu vzorků.

Vizionář N. I. Vavilov

Za otce uchovávání genetických zdrojů rostlin je považován ruský a později sovětský vědec Nikolaj Ivanovič Vavilov (1887–1943), který se zabýval botanikou, genetikou a agronomií. V mnoha svých knihách popsal význam genetických zdrojů pro šlechtění rostlin. Zjistil, že plodiny se nevyvinuly na světě náhodně, ale vznikaly v místech, kde vedle sebe rostly plané druhy potenciálně využitelné pro výživu a další jim příbuzné druhy. Náhodně vzniklé hybridy, lepší než rodiče, pak člověk domestikoval.

Vavilov na základě svých sběrových expedic, které podnikl ve dvacátých a třicátých letech 20. století na všech kontinentech, definoval centra původu hlavních kulturních rostlin a vytvořil jejich mapu. Ta pak ovlivnila práci dalších vědců po celém světě. Byl také první, kdo v sovětském Leningradu (dnešním Petrohradu) založil genovou banku semen.

Vavilovovu práci kritizoval Stalinův oblíbenec, lamarckistický agronom Trofim Lysenko (Vesmír 77, 686, 1998/12), který popíral koncept genetiky definované J. G. Mendelem. To vedlo nakonec v roce 1940 k Vavilovovu uvěznění. Původně vynesený rozsudek smrti byl sice později změněn na dvacet let v žaláři, ale vlivem špatných podmínek Vavilov v lednu 1943 ve vězení zemřel. V průběhu druhé světové války se Leningrad dostal do obležení nacistickými vojsky. Blokáda trvala 900 dní, během nichž velká část obyvatel města zemřela hlady. Ale semena i další vzorky rostlin sesbírané Vavilovem válku přežily. Pracovníci genové banky všechny vzorky zabalili a chránili je po celou dobu války.

Vavilovova práce inspirovala amerického botanika Jacka Harlana (1917–1998; Vesmír 100, 622, 2021/10), který v jeho úsilí pokračoval a byl jedním ze zakladatelů americké genové banky. V poválečném období mnoha zemím došlo, jak jsou genetické zdroje rostlin významné pro šlechtění a potravinovou bezpečnost. Pokračující výzkum a technologický rozvoj podpořil vznik genových bank zejména v Evropě a v dalších rozvinutých zemích. Následně začala z iniciativy FAO vznikat plodinová centra zaměřená na hlavní plodiny, např. IRRI na Filipínách (rýže), CYMMIT v Mexiku (kukuřice a pšenice), CIP v Peru (brambory) nebo ICARDA v Sýrii (zemědělství v suchých oblastech).

Proč je důležité konzervovat genetické zdroje rostlin

Genetické zdroje poskytují genetický materiál potřebný ke šlechtění nových odrůd, které mohou např. přinášet vyšší výnosy, odolávat vyšším teplotám, chorobám a škůdcům a prospívat v různých podmínkách prostředí, třeba i v zasolených půdách nebo v poušti. Přispívají tím k zajištění potravinové bezpečnosti rostoucí lidské populace, mimo jiné v kontextu probíhajících klimatických změn.

Různorodost genetických zdrojů rostlin umožňuje šlechtění odrůd, které vyžadují méně vstupů (vody, hnojiv, pesticidů), a snižují tak ekologickou stopu zemědělství. Zachování tradičních a místně přizpůsobených odrůd plodin také podporuje agroekologické postupy, které zajišťují biologickou rozmanitost a udržují osídlení a pracovní příležitosti na venkově.

Kromě ekologické a zemědělské důležitosti mají genetické zdroje rostlin i významnou kulturní a ekonomickou hodnotu. Mnoho tradičních odrůd plodin se pěstuje po staletí a jsou spojeny s kulturním dědictvím a identitou místních komunit. Zachování těchto zdrojů pomáhá zachovat i kulturní tradice a znalosti spojené s lokálním zemědělstvím.

Historie v českých zemích

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Konzervace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Genetika, Botanika

O autorech

Dagmar Janovská

Ludmila Papoušková

Vojtěch Holubec

Další články k tématu

Životní příběh Nicolase Appertauzamčeno

Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...

Restaurování a konzervování Litoměřického graduáluuzamčeno

Litoměřický latinsky psaný graduál, zhotovený pro litoměřické utrakvistické literátské bratrstvo, je jedním z nejmohutnějších a umělecky...

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dameuzamčeno

Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...