Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 560, 2024/10
 |  Téma: Konzervace

Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě zůstalo více než 5000 fragmentů ohořelých středověkých trámů, jejichž chemická analýza pomohla odhalit skrytý příběh geografického původu použitého dřeva. Odkud pocházelo a jak se na stavbu pařížského chrámu přepravovalo?

Katedrálu Notre-Dame, vrcholnou ukázku rané gotické architektury a nejnavštěvovanější památku ve Francii, oheň 15. dubna 2019 značně poničil. O její obnově do původní podoby rozhodla veřejná soutěž. Před inovativními přístupy, které chápaly nevynucenou zkázu jako impulz k zavedení nových prvků nejen co do matérie, ale i do architektonického řešení, zvítězila myšlenka zachovat původní podobu. I když se ale vzhled katedrály Notre-Dame navrátí, půjde jen o repliku, připomínku bez otisku více než osmisetleté historie – ten se zachoval pouze kdesi v hromadách sutin.

Zatímco navrácení někdejší podoby chrámu se stalo úkolem restaurátorů, vědci začali rozkrývat historický příběh mimořádné stavby. Jeden z dílů mozaiky tvořil i geografický původ dřeva použitého na středověký krov.

Co přinesla řeka

Na dřevo lze nahlížet nejen jako na přírodní materiál, ale také jako na část živého organismu. Jeho analýza proto může poskytnout informace o životním prostředí a podmínkách, v nichž stromy rostly, a také o jejich významu a tehdejším využití člověkem. Analýza dřeva z krovu Notre-Dame umožnila odpovědět na otázky o středověkém klimatu, struktuře, složení a vývoji tehdejších lesů a způsobu těžby, dopravy a zpracování dřeva.

Duby použité na výstavbu katedrály pocházejí z 12. až 13. století. Historické studie o obchodu se dřevem v období vrcholného středověku jsou ale jen velmi kusé. Příklady jiných významných pařížských staveb z té doby ukazují, že dřevo si stavitelé opatřovali od specializovaných dodavatelů (např. Bernardinská kolej, Collège des Bernardins, z první poloviny 14. století) nebo z vlastních lesů [např. bazilika sv. Diviše (Basilique Saint-Denis) z první poloviny 12. století]. U katedrály Notre-Dame se jeví pravděpodobnější, že dřevo zajišťovalo biskupství nebo zejména katedrální kapitula, pověřená řízením stavby. Obě církevní instituce totiž vlastnily početné lesy v širokém okolí Paříže.

Vzhledem k tomu, že přepravované zboží bylo těžké a objemné, můžeme se domnívat, že podstatná část stavebního i palivového dřeva se do Paříže dostávala po řece Seině. Potvrzují to i archeologické nálezy pozůstatků přístavišť, která v Paříži můžeme doložit už kolem roku 1150 (obr. 2). Hlavní přístaviště Port de Grève se nacházelo na stejnojmenném náměstí na pravém břehu řeky Seiny v místech, kde stojí nynější radnice. V bezprostřední blízkosti katedrály přímo na ostrově Île de la Cité se navíc nacházelo přístaviště, které sloužilo především k vykládce splaveného dřeva. A jelikož šlo na hranách několika trámů z katedrály rozpoznat zkosené otvory, jimiž se protahovalo lano při svazování kmenů do vorů (obr. 3), můžeme si být jistí, že se přinejmenším tyto klády dopravovaly na stavbu právě po řece.

Příležitost využít vodní tok znamenala, že se katedrální kapitula nemusela omezovat jen na okolí města, ale mohla dřevo dovážet z velké dálky. Jeden z jejích lesů se nacházel dokonce až sto kilometrů jižně od Paříže. Důvodem, proč se nespokojit s místní nabídkou, mohl být nedostatek kvalitního stavebního dřeva následkem rozsáhlého odlesňování okolí Paříže v 11. až 13. století. Koluje známá historka o zakladateli baziliky sv. Diviše, opatu Sugerovi, který marně hledal vhodné stromy na krov jen pár desítek let před výstavbou Notre-Dame. Navíc kmeny použité v Notre-Dame na vazné trámy, tedy nosné prvky konstrukce (obr. 5), byly na svůj věk mimořádně vytáhlé. Můžeme tedy předpokládat, že stromy s takovým růstovým profilem byly v tehdejších lesích vzácné.

Otisky prstů jako důkaz

Zdálo se, že kvůli velkému množství lesů, ve kterých se dřevo pro Notre-Dame mohlo těžit, bude složité určit jeho geografický původ pouze na základě archivního výzkumu. Další z eventuálních cest představovala analýza jeho chemického (prvkového, molekulárního a izotopového) složení. Stromy totiž absorbují živiny v závislosti na svých fyziologických potřebách a na podmínkách prostředí, tj. na podnebí, složení půdy a horninovém podloží.

Vhodné indikátory provenience jsou samozřejmě takové, jejichž koncentrace ve dřevě se výrazně liší podle prostředí, příliš ji ale neovlivňují fyziologické procesy. Geografický původ můžeme zároveň určit jen tehdy, pokud jsou mezi jednotlivými regiony dostatečně velké rozdíly v geologickém podloží, půdě nebo klimatu. Pro soubor takových regionálně specifických znaků se i v češtině vžilo označení „fingerprint“.

V případě katedrály Notre-Dame se předpokládaný zdroj dřeva nacházel v povodí řeky Seiny, pravděpodobně ne dále než 100 kilometrů od Paříže. Na takto malém území jsou ovšem rozdíly v klimatických podmínkách zanedbatelné. Bylo tedy příhodnější soustředit se na variabilitu geologického podloží a půdy pomocí analýzy v nich obsažených minerálních živin.

Klíčové chemické stopy

Pro určení původu dřeva z Notre-Dame jsme na základě uvedených kritérií vybrali tři chemické indikátory: minerální prvkové složení a izotopové poměry stroncia (Sr) a neodymu (Nd).

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Konzervace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura, Chemie

O autorovi

Anna Imbert Štulc

Anna Imbert Štulc, Ph.D., (*1995) vystudovala chemii v konzervování a restaurování na univerzitě v Boloni. Doktorát na téma geochemického trasování původu dřeva z krovu z katedrály Notre-Dame obhájila na Sorbonnské univerzitě v Paříži. V rámci své současné vědecké práce se v laboratoři ALMA v Ústavu anorganické chemie AV ČR zabývá izotopovým trasováním historických malířských materiálů. Téma je podporováno také Strategií AV 21 (program Průlomové technologie pro budoucnost).
Imbert Štulc Anna

Další články k tématu

Životní příběh Nicolase Appertauzamčeno

Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...

Konzervace naší budoucnostiuzamčeno

Potřeba zachovat bohatství genetických zdrojů rostlin nezbytných pro zajištění potravinové bezpečnosti se s nastupujícími klimatickými změnami a...

Restaurování a konzervování Litoměřického graduáluuzamčeno

Litoměřický latinsky psaný graduál, zhotovený pro litoměřické utrakvistické literátské bratrstvo, je jedním z nejmohutnějších a umělecky...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...