mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Entropické síly mohou pohánět buněčné dělení

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 676, 2022/11
 |  Téma: Cytoskelet

Buňky jsou složité systémy sestávající z bezpočtu prvků provázaných komplexní sítí vazeb. Chceme-li studovat jen některé buněčné funkce, je výhodné příslušné části vyjmout a sestavit (rekonstituovat) samostatně. Metody rekonstituční biologie nám dávají nahlédnout, jak se jednotlivé makromolekuly uspořádávají do funkčních biologických celků pracujících jako vysoce specializované buněčné stroje. V nedávné době jsme s pomocí této „molekulární stavebnice“ objevili mechanismus, který může hrát klíčovou roli při nezbytných buněčných pochodech, jako je například dělení buňky.

Existence života ve všech jeho formách, které se vyvinuly na Zemi, závisí na buněčném dělení. Tento proces ale mnohdy chápeme až v příliš úzkém smyslu jako pouhé zdvojení a následné rozdělení genetické informace mezi dceřiné buňky. Ve své úplnosti však buněčné dělení zahrnuje množství dějů, mezi nimiž zaujímá přední postavení samotný mechanismus fyzického oddělení dceřiných buněk, tzv. cytokineze.

„Lze si tak představit, že se anillína po vlákně odvaluje jako neposedné ozubené kolo po ozubnicové koleji, přičemž náhodně mění směr svého odvalování.“

Na úspěchu cytokineze závisí schopnost buněčné reprodukce a v důsledku i zdravý vývoj složitějších organismů. Při cytokinetickém selhání vznikají vícejaderné buňky. Vícejadernost může být přirozená a setkáme se s ní například ve vývoji svalové nebo jaterní tkáně. V kontextu jiných tkání ovšem může jít o počátek nádorového bujení. Není tedy pochyb, že důkladné poznání mechanismu cytokineze je zásadní nejen pro hlubší chápání životních procesů, ale též pro porozumění vzniku nemocí. A to, jak známo, otevírá dveře možnostem jejich předcházení, popřípadě léčení.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Cytoskelet
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorech

Ondřej Kučera

Zdeněk Lánský

Další články k tématu

Tau, nenápadný strážce i zrádce mozkuuzamčeno

Správné fungování cytoskeletu závisí na souhře řady proteinů a jakákoli chyba může mít závažné důsledky. Platí to i pro protein tau, který pomáhá...

Cytolinkeryuzamčeno

Již v roce 1903 formuloval ruský biolog Nikolaj Konstantinovič Kolcov (1872–1940) koncept cytoskeletu, „buněčné kostry“ sestávající z vláken či...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...