i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Tau, nenápadný strážce i zrádce mozku

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 679, 2022/11
 |  Téma: Cytoskelet

Správné fungování cytoskeletu závisí na souhře řady proteinů a jakákoli chyba může mít závažné důsledky. Platí to i pro protein tau, který pomáhá zajišťovat stabilitu mikrotubulů, mimo jiné v nervových buňkách. Pochopení jeho role může pomoci v léčbě neurodegenerativních onemocnění.

Protein tau bývá sice běžně označován řeckým písmenem τ, ve skutečnosti však jeho jméno nemá s Řeckem nic společného. Je odvozeno od anglického „tubulin-associated unit“, tedy „s tubulinem sdružená jednotka“. To nám již napovídá, že tau se ochotně váže na tubulin, což je základní stavební jednotka mikrotubulů, jedné ze složek cytoskeletu. Mikrotubuly jsou tenoučké duté trubičky, jejichž povrch také slouží jako dopravní dráha pro transport váčků či jiného nákladu z jedné části buňky do druhé (viz také s. 676).

Proteinů, které se vážou na mikrotubuly, je celá řada, souhrnně bývají označovány zkratkou MAPs (microtubule-associated proteins). Tau patří k nejdříve popsaným zástupcům této skupiny – je znám už od v roku 1975. Objeven byl při izolaci tubulinu z prasečích mozků, což je dodnes běžná metoda, jak tubulin získat. Mozkový tubulin za vhodných podmínek polymeruje i ve zkumavce do trubicovitých mikrotubulů. Ty se ze směsi izolují při vysokých otáčkách stočením na centrifuze, pak se pečlivě opláchnou od nečistot či dalších proteinů a nechají znovu rozpadnout na základní stavební jednotky – tubulinové dimery tvořené tubulinem alfa a beta. Tento postup se tak dlouho opakuje, až badatel získá poměrně čistý preparát tubulinů. Již dávno však bylo známo, že v něm jsou kromě tubulinu alfa a beta stále obsaženy i další proteiny. Jedním z nich je právě tau. Jeho objevitelé hned pochopili, že je pro polymeraci mikrotubulů ve zkumavce důležitý. Pokud tau ze směsi odstranili, samotné tubulinové dimery již nedokázaly mikrotubuly vytvořit.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Cytoskelet
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorech

Lenka Libusová

Tereza Humhalová

Další články k tématu

Cytolinkeryuzamčeno

Již v roce 1903 formuloval ruský biolog Nikolaj Konstantinovič Kolcov (1872–1940) koncept cytoskeletu, „buněčné kostry“ sestávající z vláken či...

Entropické síly mohou pohánět buněčné děleníuzamčeno

Buňky jsou složité systémy sestávající z bezpočtu prvků provázaných komplexní sítí vazeb. Chceme-li studovat jen některé buněčné funkce, je...

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...