i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Alkohol v české společnosti

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 701, 2020/12
 |  Téma: Alkohol

Pandemie covid-19 a s ní související stres, který zasáhl celou společnost, zvýšily riziko nadměrného pití alkoholu. Jeho konzumace však byla i před koronavirovou pandemií příliš běžnou součástí života českých domácností a nezbytným doprovodem veškerého společenského života. Vysoká spotřeba alkoholu a rizikové pití jsou nejviditelnějším sociálně patologickým jevem, kterým se naše země negativně profiluje i v mezinárodním srovnání.

Česká republika opakovaně obsazuje přední příčky v tzv. indexech neřestí, k čemuž spotřeba alkoholu významně přispívá. Jako příklad lze uvést první místo v indexu dekadentnosti sestaveném společností Bloomberg v roce 20121) a třetí místo v indexu neřestí, který reflektuje, kolik utrácejí domácnosti v jednotlivých státech EU za „neřesti“ včetně alkoholu.2)

Na rozdíl od většiny evropských zemí u nás navíc spotřeba alkoholu neklesá. Naopak. Ve většině vyspělých zemí je přitom patrný opačný trend.3)

S roční spotřebou 14,4 litru čistého alkoholu dlouhodobě figurujeme na jednom z prvních tří míst v mezinárodních alkoholových statistikách. Více než polovinu této spotřeby (54 %) představuje pivo, 25 % lihoviny a 21 % víno. Navíc téměř šestina české populace, což je zhruba 1,6 milionu lidí, konzumuje alkohol rizikově (denně víc než 40 g alkoholu pro muže a 20 g pro ženy), z toho až 600 tisíc osob konzumuje alkohol denně a z nich 100 tisíc v nadměrných dávkách (přibližně 5 a více sklenic alkoholu denně). Skutečný počet osob s problémovým pitím je ještě vyšší, protože data ve výzkumech jsou získávána z dotazníků, kde respondenti svoji konzumaci často podhodnocují. Jenom malá část lidí s problémovým pitím vyhledá lékařskou pomoc. Léčených alkoholiků je jak v lůžkových, tak i ambulantních zařízeních zhruba 25 tisíc ročně. Přestože čeští muži dlouhodobě konzumují alkohol ve vyšší míře než ženy, také u žen můžeme sledovat nárůst, zejména u rizikového a škodlivého pití alkoholu.

Dle řady zahraničních studií (např. ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) se ukazuje, že mladí lidé u nás pijí alkohol častěji než jejich vrstevníci v jiných zemích a častěji se také opíjejí (obr. 1). Pití alkoholu u dětí a mladistvých lze přitom považovat za spolehlivý indikátor jak společenské přijatelnosti alkoholu, tak pravděpodobných vývojových trendů v jeho užívání. Na silně zakořeněnou „proalkoholovou“ kulturu české společnosti poukazuje i fakt, že k prvnímu setkání dětí s alkoholem dochází velmi často v rodinách. Čtvrtina české populace se ho poprvé napila před dosažením plnoletosti ve společnosti rodičů. Adolescenti, kteří běžně vidí ve svém okolí rodiče, příbuzné či známé osobnosti pijící alkohol, mají tendenci toto chování napodobovat, posléze se ho naučit a v budoucnu opakovat. Mezi mladými lidmi tak převládá názor, že normální je pít, a to i před 18. rokem.

Související rizika

Alkohol a jeho vysoká spotřeba vedou nejenom k závislosti, ale spolupodílejí se na vzniku až dvou set onemocnění. S alkoholem je spojováno zhruba 6 % celkové úmrtnosti. Příčinný vztah mezi nadměrným pitím alkoholu a nemocí byl prokázán u rakoviny dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva, rekta, pankreatu a prsu. Kromě nádorových onemocnění i u mnoha dalších chorob a poruch: zejména u kardiovaskulárních nemocí, jmenovitě mozkové mrtvice, a u onemocnění trávicího traktu, zejména alkoholové jaterní cirhózy. Ač úmrtnost na alkoholickou cirhózu jater v mnoha vyspělých zemích klesá, a to pravděpodobně v souvislosti s poklesem spotřeby alkoholu, u nás naopak lidí s tímto onemocněním přibývá. V posledních letech dopadají následky nadměrného pití alkoholu stále častěji na ženskou část populace. Podle dostupných údajů je druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen ve věku 20–54 let alkoholické onemocnění jater (obr. 2). Poruchy vyvolané alkoholem patří v ČR k relativně častým psychiatrickým diagnózám (18,3 % hospitalizací v psychiatrických nemocnicích) a k pěti nejčastějším diagnózám v ambulantní psychiatrické péči. Alkohol je i příčinou řady nehod a úrazů – podle statistik si úrazy spojené s alkoholem vyžádají ročně 4000 až 5000 hospitalizací. Lze dovodit, že část z těchto hospitalizovaných bude mít zdravotní následky, se kterými se bude potýkat po zbytek života.

Kromě zdravotních však existují také závažné společenské důsledky. Až 60 procent rozvádějících se párů udává jako jednu z příčin rozvodu problémy s alkoholem u jednoho z partnerů. Také nezanedbatelná část trestných činů (okolo 13 %) je spáchána pod vlivem alkoholu.

Dopady na okolí

Jak vyplývá z průzkumu společnosti SANEP, nebezpečí celospolečensky rozšířeného nadměrného pití alkoholu si uvědomuje stále více lidí. Nadpoloviční počet respondentů považuje konzumaci alkoholu v ČR za závažný celospolečenský problém a souhlasí s tvrzením, že se rozmáhá až do podoby epidemie.

Vysoká konzumace alkoholu, respektive alkoholismus, se v poslední době stále častěji chápe jako problém nejen pro konzumenty, ale i pro osoby v jejich blízkosti. Dostupné výzkumy ukazují, že právě alkohol má ze všech návykových látek nejhorší dopady na okolí.

Škody, které problémové pití způsobuje jiným lidem, se stávají předmětem četných zahraničních výzkumných studií, což přispívá k zviditelnění alkoholového problému a postupné podpoře přísnější protialkoholové politiky. Ostatně i Světová zdravotnická organizace v roce 2010 problematiku AHTO (Alcohol Harms To Others) začlenila mezi hlavní zájmy v rámci své Globální strategie snižování škodlivého užívání alkoholu. V Česku se zatím šetření, specificky zaměřená na problematiku škodlivosti alkoholu pro druhé lidi, neprovádějí. Nicméně Výzkumný ústav práce a sociálních věcí zjistil mezi pracovníky úřadů, které se zabývají sociálně- právní ochranou dětí (tzv. OSPOD), že řešení dopadu alkoholismu některého z rodičů na děti není žádnou ojedinělou záležitostí. Určité objektivní informace lze ovšem získat z běžných statistik, souvisejících tak či onak s alkoholem, a z několika studií, které vyčíslují společenské náklady spojené s alkoholem. Ekonomické ztráty, jež alkohol působí naší společnosti, představovaly podle studie iHETA v roce 2016 téměř 57 miliard korun.

V době koronavirové krize

Pandemie covid-19 a s ní spojený stres znamená další riziko zvýšeného pití alkoholu. Opatření zavedená k omezení šíření viru představují extrémní rizikový faktor, nejvíce u osob s problémovým pitím alkoholu a u těch, kteří abstinují kvůli závislosti. Reprezentativní průzkum Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, který zjišťoval chování lidí v karanténě na jaře 2020, ukázal, že 18 % respondentů během nouzového stavu zvýšilo svůj příjem alkoholu. Dle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se lidé o něco častěji opíjeli; nárazové nadměrné pití vzrostlo ze 4 % na 6,5 %. Ve výzkumu Behaviorální aspekty epidemie covid-19 v ČR, uskutečněném Ústavem veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty UK ve spolupráci s WHO a Ministerstvem zdravotnictví ČR v srpnu 2020, uvedlo 11 % dotázaných, že pilo v souvislosti s pandemií covid-19 alkohol více než obvykle.

Proč se v Česku tolik pije?

Zatím vše nasvědčuje tomu, že pití alkoholu stále je a také zůstane pro českou společnost velkým rizikem. Proč je i v posledních třiceti letech tak populární? Co je pozadím a jaké jsou příčiny této situace? Proč současná mládež pije alkohol více než generace jejich rodičů počátkem devadesátých let?

Odpověď lze najít v datech, zarámovaných do politického a sociálně-ekonomického vývoje po roce 1989. Alkoholové statistiky před rokem 1989 ukazují, že ještě v osmdesátých letech minulého století spotřeba alkoholu v ČR dokonce klesala. V letech 1987–1989 jsme se ve spotřebě alkoholu rovnali průměru zemí OECD. Po sametové revoluci se však spotřeba alkoholu začala zvyšovat. V průběhu devadesátých let, kdy probíhala rozsáhlá politická, ekonomická a společenská transformace, se uvolňovaly zavedené limity a omezení, včetně těch, které se týkaly výroby, prodeje i pití alkoholu. To nezůstalo bez odezvy. Zatímco v roce 1989 průměrný dospělý Čech zkonzumoval 10,4 litru čistého alkoholu, o dvacet let později to bylo již 12,1 a nárůst i nadále pokračoval až na současných 14,4 litru.

Významnou příčinou tohoto nárůstu byla privatizace výroby i prodeje alkoholu. Soukromí výrobci a prodejci začali nabízet alkohol daleko dravěji než dřívější národní podniky. Přispěla i minimální regulace prodeje alkoholu, a to zejména v kombinaci s jeho nízkou cenou. Pivo, které představuje v ČR až polovinu příjmu čistého alkoholu, je u nás nejlevnější v Evropě. Cenová dostupnost ostatních alkoholických nápojů je také dlouhodobě vysoká a nemění se, což platí i pro nezletilé. Více než 80 % patnáctiletých a šestnáctiletých nemá problém opatřit si alkohol. Přitom řada výzkumů i zahraniční praxe dokazují, že nejúčinnějším nástrojem snižování spotřeby alkoholu je zhoršení jeho dostupnosti omezením prodejní doby, omezením reklamy a cenovými i daňovými opatřeními.

Úspěšnou protialkoholní politiku uplatňují po celá desetiletí ve skandinávských zemích. Avšak i v zemích s alkoholovou tradicí, jmenovitě například ve Francii nebo Itálii, se podařilo během let spotřebu významně snížit, což nepochybně přispělo k zlepšení zdraví tamních obyvatel. Obdobná opatření nemají jenom restriktivní význam. Především dávají veřejnosti jasný signál, že alkoholismus není tolerován a společensky akceptován. Opatření k omezení pití alkoholu čili regulace jeho ceny a promyšlená opatření týkající se omezení místa a doby jeho prodeje, by naší společnosti prospěly. Důležité je, aby alkoholické nápoje nebyly snadno dostupné pro děti a mladistvé, kteří pijí více a častěji než jejich vrstevníci v EU. Celkové snížení spotřeby alkoholu by jistě přineslo úlevu mnoha rodinám a úspory ve zdravotnictví.

Připomeňme si období, kdy byl alkoholismus v naší zemi pokládán za znak společenského rozkladu a krize. Známým odpůrcem alkoholu byl i první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Sám nikdy nepil destiláty a po padesátce přestal pít alkohol vůbec. Za jeho éry se při slavnostních státních příležitostech alkohol nepodával. Na závěr tohoto článku by proto neuškodilo připomenout některé jeho výroky: „Opilství je otcem chudoby a nesvobody“ a „Národ pijanů je národem 8 otroků“.

Poznámky

1) Index je sestaven na základě spotřeby alkoholu, počtu vykouřených cigaret, užívání drog i rozšíření gamblingu.

2) Útrata českých domácností za neřesti (drogy, alkohol, tabák aj.) podle tohoto indexu v roce 2017 činila 8,2 % celkových spotřebitelských výdajů.

3) Pro ilustraci v roce 2016 jeden dospělý obyvatel Evropy starší 15 let vypil v průměru 9,8 litru čistého alkoholu, zatímco jeden Čech vypil až 14,4 litru, což je dvojnásobek světového průměru.

Literatura

[1] Mravčík V. et al.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v české republice v roce 2018, in: Mravčík V. (ed.).: Úřad vlády ČR, Praha 2019.

[2] Hnilicová H., Dobiášová K.: Alkohol z pohledu veřejného zdraví v ČR: fakta a souvislosti, Časopis lékařů českých 157, 248–253, 2018/5.

[3] Csémy L. et al.: Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2019. Výzkumná zpráva, SZÚ, Praha 2020, dostupné z www.szu.cz.

[4] Anderson P., Chisholm D., Fuhr D. C.: Effectiveness and cost-effectiveness of policies and programmes to reduce the harm caused by alcohol, Lancet 373, 2234–2246, 2009.

[5] Mlčoch T., Chadimová K., Doležal T.: Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice, iHETA, Praha 2019.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Alkohol

O autorech

Karolína Dobiášová

Helena Hnilicová

Další články k tématu

Škodí, nebo prospívá?

Mírné pití alkoholu může prospívat zdraví, nebo neexistuje bezpečné množství? Studií na toto téma je bezpočet, v závěrech se však liší. Naposledy...

Nenechávejte maličkých louhovati v lihu

Rizika konzumace alkoholu v těhotenství pro zdraví dítěte jsou značná. Při opakované či vysoké jednorázové expozici u něj může dojít k rozvoji...

Kvasinky nad zlatouzamčeno

Jaký význam mají kvasinky při přeměně vinného moštu na víno? Má vinařská kvasinka cenu ryzího zlata? A jak se liší kulturní a divoké kvasinky?

Na panáka vodky do vesmíruuzamčeno

Alkohol je obvykle spojován s kvašením ječmenného sladu, vinných moštů a jiných cukerných roztoků, s palírnami lihu, s vinaři, s pivovary,...

Jak přežít ve zdraví přípitky na zdraví

V osmdesátých a devadesátých letech přilákala Praha příslibem vyšších výdělků mnoho dělníků stavebních profesí, často z Ostravska a ze Slovenska....

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné