Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nejstrašnější pán lidstva

 |  2. 5. 2018
 |  Vesmír 97, 288, 2018/5
 |  Téma: Bolest

„Všichni musíme zemřít, ale já jako lékař musím člověka zachránit ode dní utrpení, a to cítím jako velký a věčný můj přednostní úkol. Bolest je nejstrašnější pán lidstva, který sám o sobě zabíjí.“ Albert Schweitzer.

Léčbu bolesti znala už starověká Čína. Zmínky o léčení bolesti jsou přítomny i na babylonských hliněných destičkách, egyptských papyrech a v záznamech ze starověké Persie a Troje. Ve starověkém Egyptě lékaři používali k léčbě elektrické nilské ryby, což byl vlastně první příklad transkutánní elektroneurostimulace. Hinduisté věřili, že centrum bolesti je v lidském srdci. Řečtí filosofové počínaje Hippokratem prosazovali, že sídlem citu a rozumu je mozek.

Starověk nám přinesl i zajímavé názory filosofů Platóna a Aristotela. Vynikající řecký lékař Galenos již ovládal neuroanatomii. Středověký Paracelsus jmenoval prvních pět klasických známek zánětu – tumor, rubor, kalor, dolor a functio laesa, bolest – dolor již byla mezi nimi.

Základ vědeckého bádání v novověku položil francouzský filosof, matematik, fyzik a biolog René Descartes. Stal se zakladatelem karteziánské anatomie a fyziologie člověka. Jako první popsal reflexní oblouk (v roce 1644).

Velký rozvoj poznání bolesti nastal koncem 18. a v 19. století. Lékař Wiliam Thomas Green Morton poprvé použil éteru pro celkovou anestezii člověka (v roce 1846 v americkém Bostonu). Zajímavé je, že éterovou narkózu vyzkoušel o rok později také německý lékař Celestýn Opitz v nemocnici v Praze Na Františku.

Profesor porodnictví v Edinburghu James Simpson pomáhal při porodech královny Viktorie v letech 1853–1857 poprvé i s novým anestetikem chloroformem, pro své vedlejší účinky se však od této látky upustilo (viz také článek Antonína Pařízka Bolest při porodu člověka na s. 283).

Revoluce ve studiu bolesti

První základní koncept nocicepce, tedy vnímání bolesti, existence receptorů bolesti, proces jejich podráždění zánětem, poraněním tkáně či nádorem publikoval v roce 1898 Charles Scott Scherington. Velkou revoluci do studia bolesti přinesl objev vrátkové teorie. Přišel s ní Patrick Wall z University College v Londýně a Ronald Melzack z McGill University v Montrealu v Kanadě. Popisoval dráhy bolestivých vzruchů a podíl afektivní složky na vnímání bolesti. Tento model je již překonán, ale od té doby nastal velký rozvoj vědeckého bádání o bolesti.1)

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Bolest
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Richard Rokyta

Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., FCMA, (*1938) absolvoval Lékařskou fakulta UK v Plzni, habilitoval pro obor patologická fyziologie, v témže oboru je doktorem lékařských věd a od roku 1991 jejich profesorem. V letech 1982–2009 byl přednostou Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK Praha, kde nadále vyučuje fyziologii a patologickou fyziologii. Je spoluzakladatel postgraduálního studia v biomedicíně na UK. Předseda vlády Francouzské republiky mu udělil titul Chevalier Des Palmes Academiques. Je spoluzakladatelem a v současné době i předsedou České lékařské akademie.
Rokyta Richard

Další články k tématu

Účinný pomocník v léčbě chronické bolesti: Neurostimulační metody

Při léčbě velmi silných chronických bolestí, na které neplatí žádné léky, se s úspěchem používají neurostimulační metody. Jejich škála se rozrůstá...

Keď tma ustupuje svetlu

Čo je úlohou psychoterapeuta? Nájsť nový príbeh, v ktorom sa pretína prítomnosť s minulosťou, a práve preto môže byť pilierom novej osobnosti....

Krutá historie pokusů na zvířatech

Poznání vykoupené bolestí. Zvídavost proti soucitu. Kde by byla věda bez pokusů na zvířatech? Asi nejvlivnější antický lékař Galenos ve 2. století...

Antropologie bolesti

Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Bolest

Neumíme ji měřit. Nemáme na ni žádný teploměr ani biochemické testy. Máme dotazníky a různé škály a necháváme pacienty zaškrtávat políčka, ale ona...

Bolest při porodu člověkauzamčeno

Porod člověka představuje konfliktní situaci. Ženě přináší pocity štěstí a radosti z narození dítěte, zároveň, v případě porodu přirozenými...

Psychika, mocná čarodějka

Bolest je často poptávaným cílem farmakologické léčby, ale velmi na ni zabírá i placebo. Proč? Jakými drahami se v lidském těle šíří bolest a jak...

Bolest u hospodářských zvířat

V případě hospodářských zvířat rozhodujeme o podmínkách jejich života, včetně toho, kolik bolesti budou prožívat, my lidé.

Koka nápomocná

Bolivijský léčitel – currandero – rozhazuje lístky koky a zlehka je kropí alkoholem. Bystrýma očima pozoruje klienta, který by rád znal svou...

Nanočástice nejen v léčbě bolestiuzamčeno

Spotřeba léků na bolest ve světě raketově roste. Souběžně s tím přibývá případů závislosti či předávkování. Nové lékové formy by mohly přinést řešení.

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...