Koka nápomocná
| 2. 5. 2018Bolivijský léčitel – currandero – rozhazuje lístky koky a zlehka je kropí alkoholem. Bystrýma očima pozoruje klienta, který by rád znal svou budoucnost. Currandero je skvělý znalec lidské psychologie, a tak umí nahlédnout do příštích osudů… Koku však dokáže používat i v „klasické“ domorodé medicíně. Na své vývěsce inzeruje pomoc při nemocech, shánění práce, nešťastné lásce, ochraně při cestách… Koka pomáhá nejen při bolestech těla, ale i duše.
Inkové vnímali koku jako božský dar a přístup k ní měly zpravidla jen vyšší vrstvy společnosti. Její účinky dobře znali a používali ji například jako anestetikum při trepanaci lebek či jako povzbuzující prostředek pro posly ve své rozlehlé říši. Již dávno před Inky jihoameričtí indiáni věděli o účincích látek, které obsahuje kokainovník pravý (Erythroxylum coca) z čeledi rudodřevovitých. Archeologické doklady o tom jsou staré okolo 4500 let, odhady o začátku pěstování této rostliny mluví dokonce o době před 7000 lety. Nejvýznamnější alkaloid – kokain – izoloval z listů koky německý chemik Albert Niemann r. 1859.
Na rozdíl od nelegálního pěstování koky pro výrobu kokainu není žvýkání kokových listů v mnoha jihoamerických zemích zakázáno. Při žvýkání se k listům koky přidává alkalická složka –, pálené vápno, vápenitý kamínek, rostlinný popel – která je důležitá pro vznik kokainových solí, jež se dostávají sliznicí do krevního oběhu a tlumí únavu, zbystřují smysly, potlačují žízeň, hlad a bolest. Žvýkáním se do organismu dostává jen nepatrné množství drogy a tvrdí se, že návykovost nehrozí.
V bolivijském La Pazu je malé Muzeum koky (Museo de la Coca, Calle Linares 906), které tuto rostlinu přibližuje z mnoha stran. Vypráví o legendách, rituálech, lécích na bázi kokainu, o Coca-Cole, výrobě kokainu a kriminalitě s tím spojené. Návštěvník může také ochutnat produkty s obsahem extraktů z kokových listů – čaje, pivo, likéry a cukrovinky.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [331,66 kB]