i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hipokampus – náš „Atlas světa“

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 566, 2017/10
 |  Téma: Mozek

Jak je hipokampus „zkonstruován“? Jaké procesy v něm probíhají? Jaká onemocnění jej zasahují? Dnes už víme mnohé, například to, že se významně podílí na učení a paměti. 

Hipokampus je párová struktura ležící pod hlavními mozkovými polokoulemi. Vývojově se jedná o evolučně starou mozkovou kůru, které byla překryta korovými oblastmi. U člověka má tvar mořského koníka (lat. Hippocampus), proto jeho označení, a u hlodavců, třeba u modelového druhu laboratorního potkana (Rattus norvegicus), se dá jeho tvar připodobnit k „rohlíku loupáku“. U člověka je hipokampus v poměru ke hmotě celého mozku výrazně menší než u hlodavců, avšak neméně důležitý. Jde o strukturu velmi vrstevnatou, zastávající mnoho funkcí. Kromě gyrus dentatus (zubatý závit je pouze pokusem o vtip, český ekvivalent prozatím neexistuje) jde hlavně o oblasti Ammonova rohu.

Různé důležité funkce zde zajišťuje řada buněčných typů. Hlavními „nosiči informace“ jsou granulární (zrnité) buňky gyrus dentatus a pyramidové neurony (též zvané principiální). Naprosto zásadní je i role tlumivých interneuronů (vmezeřených buněk). Ty se významně podílejí na početných procesech, především tím, že svojí tlumivou aktivitou udržují správný poměr signálu vůči šumu.

Hipokampus a paměť

Historicky se nejprve soudilo, že se hipokampus účastní čichového vnímání, předpokládalo se totiž jeho přímé spojení s čichovým lalokem. Obě struktury však přímo spojeny nejsou. Často o něm badatelé uvažovali v souvislosti s emocemi. Pozdější výzkumy ukázaly, že zde hraje klíčovou roli jiná oblast mozku, amygdala. Nakonec vědci prokázali, že hipokampus, obzvláště jeho zadní část, je důležitým centrem učení a paměti.

V roce 1957 badatelé William Scoville a Brenda Milnerová popsali případ pacienta Henryho Gustava Molaisona, který trpěl nezvladatelnou epilepsií. Tyto případy se dodnes někdy řeší vyjmutím části mozkové tkáně, která obsahuje epileptické ložisko, a to v případě, že daná mozková oblast není životně nezbytná. A tak byla panu Molaisonovi odoperována velká část středního spánkového laloku včetně obou hipokampů. Epileptické záchvaty se tím podařilo zvládnout, objevil se však nečekaný poznatek. Tento člověk nebyl schopen uložit do své paměti nové vzpomínky. V nemocnici, kde se léčil, se například každý den ráno znovu seznamoval se členy ošetřujícího personálu, jako by je nikdy nepotkal. Několikrát oplakal smrt svého oblíbeného strýce a události v denním tisku byly pro něj vždy horkou novinkou. Neuropsychologické vyšetřování tohoto pacienta prokázalo, že má narušené formování tzv. deklarativní paměti (vzpomínky na fakta a události). Procedurální paměť, která představuje motorické dovednosti, kupodivu byla zachována. Například byl schopen se naučit obkreslovat tvary v zrcadle, ale nebyl si vůbec nikdy vědom, že se tuto úlohu učil.

Rovněž si uchoval vzpomínky na fakta a události ve velmi vzdálené minulosti, avšak nové tvořit nedokázal (tento stav je označován jako anterográdní a časově stupňovaná retrográdní amnézie). I další studie na pacientech s poškozením či operačním odstraněním hipokampu potvrdily fakt, že u lidí se takové narušení projeví zejména ztrátou paměti pro události (epizodická paměť), zatímco inteligence, řeč, motorické dovednosti, jazyková plynulost a další funkce zůstanou nepostiženy a pacienti velmi často po operaci žijí podobně jako pan Molaison. Případy jeho a dalších pacientů tak jednoznačně ukázaly na roli hipokampu v deklarativní paměti, a to zejména v epizodické paměti pro události.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Mozek
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurobiologie

O autorovi

Aleš Stuchlík

Prof. Aleš Stuchlík (*1974) pracuje jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV. Zabývá se především výzkumem učení, paměti a prostorové navigace. Věnuje se též studiu kognitivních defi citů a dalších změn chování doprovázejících zvířecí modely neuropsychiatrických onemocnění, výzkum jeho týmu napomáhá porozumět nervovým základům chování. Zabývá se i popularizací vědy (mj. působil jako odborný lektor překladu knihy Od  neuronu k mozku z nakl. Academia).
Stuchlík Aleš

Další články k tématu

Poslední stěhování duše

O definitivní umístění sídla lidské mysli do mozku a vznik neurologie se zasloužil před 350 lety Angličan Thomas Willis. Vědecké obory mají svůj...

Obdivuhodná architektonika mozkové kůry

Konektomika se snaží podrobně zmapovat, jak jsou vzájemně pospojovány neurony v mozkové kůře, nejsložitější hmotě, jaká je dosud lidstvu známa.

Mozek – svět za bariérouuzamčeno

Hematoencefalická bariéra, brána mezi mozkem a krví. Co všechno o ní současná věda ví a proč ji chce umět otevřít. Mozková činnost vyžaduje...

Od neuronu k mozku

Při pohledu na mapu se mě zmocňuje úžas, když si představím, kolik postupného úsilí a práce stálo její vytvoření od chvíle, kdy žádná mapa...

Emoce schované v křivkách EEG

Dají se zkoumat emoce pomocí elektroencefalografu? Jak vypadá pokus v laboratoři, kde se emoce měří? Lze emoce vidět v mozku, i když nejprve...

O kolečko víc

Vnitřní hodiny zdravých jedinců fungují trochu jako základní operační systém řídící náš hardware. Ale někdy se porouchají.

Novinky na drogové scéně

Psychoaktivní látky se staly fenoménem moderní doby. Rodí se i nové syntetické drogy. Můžeme se s nimi setkat i v Česku. Závody kdo z koho mezi...

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné