Novinky na drogové scéně

Psychoaktivní látky se staly fenoménem moderní doby. Rodí se i nové syntetické drogy. Účinná jádra molekul známých drog se inovují různými postranními řetězci a distribuují na drogový trh. I v Česku. Závody kdo z koho mezi výrobci drog a státními orgány jsou v plném proudu.

U nových syntetických drog dochází k neustálé modifikaci složení, proto je problematické vytvořit jejich komplexní seznam. Během roku 2015 bylo do systému včasného varování EU nahlášeno 101 nových látek.

Nové syntetické drogy nicméně rozdělujeme podle struktury do tří skupin, které jsou odvozené od fenylethylaminů, tryptaminů, piperezinů a do samostatné skupiny syntetických kanabinoidů.

Hormon lásky a jiné

Fenylethylamin, někdy zvaný hormon lásky, se řadí mezi přírodní látky vyskytující se v lidském mozku, kde je vylučován septem limbického systému. Zastává funkci neurotransmiteru a neuromodulátoru. Ve větším množství se vyskytuje i v řadě rostlin či potravinách. Sám o sobě není psychotropně aktivní, ale jeho deriváty se řadí do nejširší skupiny látek s rozmanitým spektrem účinků. Bylo popsáno přes 200 různých derivátů, z nichž většina má vliv na psychické funkce člověka. Do této skupiny patří látky s entaktogenním (navozujícím výraznou euforii, pocity štěstí a lásky, potřebu lidské blízkosti, doteku a sdílnosti), stimulačním či halucinogenním účinkem.

Jedna z nejznámějších a nejrozšířenějších látek odvozená od fenylethylaminu je mefedron. Droga, jejíž pouliční název zní mňau mňau, mef, dron, nebo MCAT, patří do podskupiny syntetických katinonů. Jedná se o látku, která má entaktogenní a stimulační účinky. V České republice je mefedron často užíván pro svou nižší cenu jako náhražka české dominantní stimulační drogy pervitinu. Do skupiny nových drog odvozených od fenylethylaminu lze zařadit dále také DOB, MBDB nebo 2-CB.

Tryptamin je další látka sama o sobě tělu vlastní. Vyskytuje se v mozku savců a plní také funkci neurotransmiteru. Syntetické deriváty tryptaminu tvoří druhou velkou skupinu látek s psychotropními, u většiny tryptaminů halucinogenními účinky. Nejznámějšími představiteli této skupiny jsou psilocin (a jeho fosfátová sůl psilocybin), LSD a DMT. Další známé látky z této skupiny jsou: 5-MeO-DMT, AMT (alfa-methyltryptamin); DIPT (diiosopropyltryptamin).

Další skupinou jsou piperaziny. V čisté formě nejsou psychoaktivní a některé jejich deriváty jsou dlouhodobě využívány v humánní medicíně. Jsou obsaženy např. v antihistaminicích, antidepresivech či v lécích na erekční dysfunkci. Mnoho látek odvozených od piperazinů má psychotropní účinky, nejčastěji entaktogenní a stimulační. V poslední době byly zachyceny na drogové scéně jako náhražka MDMA (známé jako extáze). Čtyři nejznámější látky z této skupiny jsou: TFMPP, BZP, mCPP, MeOPP, první dvě se na drogové scéně vyskytují častěji, u druhých dvou se jedná spíše o ojedinělý výskyt.

Poslední skupinou nových syntetických drog jsou syntetické kanabinoidy. Tyto látky jsou řazeny do chemických skupin naftoylindolů (JWH sloučeniny), fenylacetylindolů (JWH 250; JWH 203), cykloheylfenolů (CP sloučeniny) a tzv. klasických, avšak synteticky vyrobených  kanabinoidů. V čistém stavu se jedná buď o pevné látky nebo oleje, které se aplikují na rostlinný nosič a následně inhalují. Zpravidla se jedná o výrobky, které se označují jako směs exotického koření či bylinné směsi a jsou prodávány pod názvem SPICE či SCOPE. Syntetické kanabinoidy jsou funkčně podobné THC a prvotně byly vyvinuty jako činidla pro léčbu bolesti.

Jak nové syntetické drogy působí?

Jednou z hlavních skupin neurotransmiterů v centrální nervové soustavě jsou monoaminy – dopamin, noradrenalin, adrenalin, serotonin. A právě do této signalizace zprostředkované monoaminy vstupuje svým působením velká část nových syntetických drog.

Monoaminy ovšem nejsou omezeny pouze na centrální nervovou soustavu. Důležitou roli zastávají i na úrovni vegetativního nervstva, které řídí regulaci fyziologických funkcí těla, jako je srdeční akce, dýchání, trávení, tělesná teplota apod. Monoaminy aktivují konkrétně sympatikus, tedy regulují činnost těla směrem k vyšší aktivitě (vyšší tep, krevní tlak, zrychlené dýchaní aj.). Výjimku představují syntetické kanabinoidy, které působí na kanabinoidní receptory a monoaminy nikterak neovlivňují, dále pak nová disociativní anestetika či opioidy, které působí na glutamátergní resp. opioidní receptory.

Podle výsledného účinku látky na organismus můžeme rozdělit nové syntetické drogy na stimulanty, entaktogeny a halucinogeny. Ačkoliv většina látek dominantně působí na vybraný monoaminový systém, zároveň do určité míry ovlivňuje i ostatní monoaminy. Jedna látka může mít kombinovaný efekt, například stimulační a entaktogenní.

Stimulanty působí zejména na dopaminový a noradrenalinový systém. Nejčastěji brání zpětnému vychytávání dopaminu/noradrenalinu nebo zvyšují jejich vyplavování. Zvýšená dostupnost a aktivita těchto neurotransmiterů vede k celkové stimulaci a euforii. Stimulační efekt mají např. syntetické katinony a některé halogenované deriváty klasických stimulantů amfetaminu a metamfetaminu, z klasických drog pak především amfetamin, metamfetamin či kokain.

Entaktogenní účinky vyvolávají látky zasahující do serotoninového systému. Serotonin se hromadí v synaptické štěrbině a nedochází k jeho degradaci či vychytávání. Klasickým příkladem je droga extáze, dále sem patří některé fenyletylaminy např. 2C-B.

Halucinogeny působí také na serotoninový systém, na rozdíl od entaktogenů však přímo aktivují konkrétní typ serotoninového receptoru (5-HT_2A). Mezi nové syntetické halucinogeny patří řada látek ze skupiny tryptaminů, fenylethylaminů konkrétně např. NBOMe, Bromodragonfly.

 Syntetické kanabinoidy (stejně jako THC) přímo interagují s kanabinoidními receptory CB₁, které jsou rozmístěny v celém těle, nejvíce pak v centrální nervové soustavě. Tomu odpovídá i stejný účinek, jako má marihuana – uvolnění, útlum, euforie. V porovnání s THC jsou ale účinky navozené syntetickými kanabinoidy efektivnější a mají delší trvání.

Můžeme se s nimi setkat v Česku?

V roce 2005 byla v rámci Systému včasného varování zřízena platforma umožňující mimo jiné i monitoring šíření nových psychoaktivních látek na území  členských států EU. V porovnání s jinými státy se nové syntetické drogy do České republiky dostávají relativně pozdě. Děje se tak až v druhé polovině roku 2010, nicméně jejich výskyt, byť zcela minoritní, je datován již od roku 2004.

Převzato z EMCDDA (2015).

Postupně vznikla síť obchodů s názvem Amsterdam shops, v nichž byly tyto látky distribuovány jako upomínkové předměty, koupelové soli, rostlinná hnojiva či jiné legislativně nezávadné zboží. Tento prodejní koncept přišel společně s prodejci a celou řadou nových substancí z Polska, kde až do právní změny v říjnu roku 2009 zcela obstojně fungoval. Z Moravskoslezského kraje se tyto kamenné obchody rozšířily do Prahy, Olomouce a dalších částí republiky.

Charakteristickým rysem zboží nabízeného v Amsterdam shopech byl nedostatek až absence jakýchkoliv informací o složení látky. Naproti tomu zde bylo téměř vždy přítomno upozornění, že se nejedná o produkt určený k lidské konzumaci. Komerční názvy nabízených produktů však hovořily poměrně jasně… Magic Apple, Euforia, Speedy Gonzales.

I přes možná rizika se syntetické drogy těšily poměrně velké oblibě a počet kamenných obchodů se i v následujícím roce zvyšoval (evidováno bylo až 40).

Změna nastala v roce 2011 po přijetí novely zákona 167/1998 Sb. o návykových látkách rozšiřující seznam omamných a psychotropních látek o dalších 33 nových substancí, z nichž 30 bylo klasifikováno právě jako nové syntetické drogy. Nedovolené nakládání s nimi se tak stalo nezákonné.   

Po uzavření kamenných obchodů se prodej nových drog přesunul na pole internetových obchodů. Jen v roce 2014 bylo zachyceno celkem 24 online obchodů, z nichž několik se na prodej těchto látek přímo specializovalo. Dalším, i v současné době stále praktikovaným způsobem, je obstarání drogy pomocí tzv. telefonních srazů.

Je užívání bezpečné?

Na tuto otázku je třeba odpovědět: Ne. Hlavní zdravotní rizika vycházejí právě ze samotné jejich podstaty – běžet rychleji než zákonné restrikce, inovovat. Mezi uživatele se tak dostávají drogy, jejichž účinky, délka nástupu a trvání nejsou zcela známy a jsou často shrnuty větou – „Je to něco jako…“.

Výsledkem pak může být předávkování, jsou však známy i případy úmrtí, a to především při kombinování s jinými druhy drog či alkoholem (např. několik úmrtí po požití mefedronu ve Velké Británii, podobně nebezpečné jsou i syntetické kanabinoidy). Dynamický vývoj produkce nových syntetických drog je velmi obtížné vyvažovat adekvátně rychlým výzkumem možných zdravotních rizik.

V Česku se tomuto tématu dlouhodobě věnuje výzkumný tým MUDr. Tomáše Páleníčka v Národním ústavu duševního zdraví. Ve Vesmíru si můžete přečíst jeho článek  Příběh jedné molekuly.

K dalšímu čtení: 

EMCDDA: Evropská zpráva o drogách. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2015. http://www.emcdda.europa.eu/attachements.cfm/att_213154_CS_TDAT13001CSN2_rev.pdf

Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Nové syntetické drogy – charakteristika a hlavní rizika. Úřad vlády ČR, 2004.

Weaver, M. F., Hopper, J. A., & Gunderson, E. W.: Designer drugs 2015: assessment and management. Addict Sci. Clin. Pract., 10, 8., 2015, 10.1186/s13722-015-0024-7">doi: 10.1186/s13722-015-0024-7

Veřejně přístupná databáze struktur a základních charakteristik nových syntetických drog  (http://nsddb.eu/). Kolektiv VŠCHT Praha v rámci projektu MV0/VG20122015075.