Volně přístupné články
Předurčeni k válkám
Fenomén války doprovází četný výzkum, který se snaží rozkrýt její psychické a sociologické mechanismy. Přinesl již dosti bohatou plejádu...
Traumata válek pohledem psychiatrie
Psychické důsledky traumatu jsou popisovány už v nejstarších literárních památkách (Epos o Gilgamešovi, Ilias), ale odborné popisy pocházejí až z...
Když v Evropě zhasínaly lampy
Pohyby frontových linií, diplomatická vyjednávání či organizace vojsk představují na dějinách válek vlastně to nejméně zajímavé. Velké vojenské...
Na východní frontě jed
Válka je nebezpečný podnik. Zejména, když sloužíte na straně nepřítele. Během I. světové války hrozila českým legionářům smrt nejen v boji, ale...
Žluté šlépěje na chodníku
Neděle 28. června 1914 byl v Čechách den jako každý jiný. Nikdo nevěděl a vědět nemohl, že večer toho dne bude jiný než ráno, a že dny, týdny a...
Meč do brady, šíp do hlavy
V palisádě zadrnčel další šíp. Dým hořících srubů jen umocňoval atmosféru zoufalství. Nikdo se nepozastavoval nad tím, že ztratil tu či onu část...
Válka jako fenomén
Když velitel posádky Nového hradu u Kunratic v lednu 1421 zjistil, že má již všechny ochozy rozstřílené husitskými praky a tarasnicemi a nemůže...
Tetanus, zákopová noha a vši
Nadpoloviční většina obětí ve většině válečných konfliktů podlehla až do druhé světové války nikoli přímým válečným zraněním, ale různým infekcím.
Fritz Haber a „válka chemiků“
Jméno Fritze Habera může sloužit jako symbol dvojího použití vědy. Na počátku 20. století nalezl způsob, jak štěpit vzdušný dusík, čímž otevřel...
Věda, vojna a mír: vědci během první světové války
V povědomí lidí se vztah věda a válka promítá do pojmu atomová bomba (popř. Hirošima) ve druhé světové válce a – v menší míře – chemické...