Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Prípad miesta posledného odpočinku Richarda III . vyriešený po 529 rokoch

 |  30. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 199, 2015/4

V roku 1485, iba dva roky po nástupe na trón, bol Richard III. zabitý v bitke na Bosworthskom poli. Jeho smrť znamenala koniec Plantagenetovcov z Yorku, ako aj Platagenetovcov samotných na anglickom tróne. Zároveň priniesla ukončenie vojny ruží (1455–1485) medzi znepriatelenými klanmi Yorkovcov a Lancasterovcov a nástup Tudorovcov (podporovali červenú ružu, t. j. Lancasterovcov) na ostrovný trón. Richard III. bol okrem toho posledným anglickým kráľom, ktorý padol v bitke. Lokalita s uloženými pozostatkami Richarda III. bola donedávna neznáma, až vďaka zvýšenému úsiliu archeológov a historikov sa ju roku 2012 podarilo objaviť pod jedným parkoviskom v meste Leicester. Do roku 1538 sa na tomto mieste nachádzal františkánsky kláštor, ten bol však na príkaz Henricha VIII. zatvorený a miesto posledného odpočinku Richarda III. časom upadlo do zabudnutia. Podrobné genetické a genealogické analýzy zverejnené v časopise Nature Communications však potvrdili, že pozostatky nájdené v anglickom meste Leicester skutočne patrili Richardovi III., poslednému panovníkovi z dynastie Plantagenetovcov. Autori štúdie zistili aj to, že Richard III. mal takmer určite modré oči (s 96 % pravdepodobnosťou) a s veľkou pravdepodobnosťou (77 %) mal aspoň ako dieťa svetlé vlasy. Je však možné, že mu vlasy časom stmavli – na najstaršom známom zachovanom portréte je Richard III. vyobrazený s tmavšími vlasmi (obraz bol však namaľovaný až 25 rokov po jeho smrti). Z analýzy kostry vyplynulo aj to, že Richard III. utrpel počas bitky na Bosworthskom poli niekoľko závažných sečných poranení hlavy. Celkový charakter zranení nasvedčuje tomu, že anglický kráľ musel tesne pred smrťou prísť o helmu. (Turi E. King, et al., Nature Commun. 5, 5631, 2014 DOI: 10.1038/ncomms6631; Appleby, J. et al., Lancet 385, 253–259, 2014, doi: 10.1016/S0140-6736(14)60804-7.)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzická antropologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...