Věda a užitek

Článek Karla Ježka a Eduarda Kelemena na s. 176 popisuje objev pozičních a mřížkových neuronů, za nějž byla loňského roku udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Neurovědci si již dlouho uvědomují, že o mozku mají velmi podrobné znalosti na úrovni jednotlivých neuronů a jejich spojů, synapsí (Vesmír 93, 40, 2014/1) a rovněž dokáží celý mozek pozorovat pomocí neinvazivních zobrazovacích metod, jako je např. magnetická rezonance. Citelně však chybí detailnější znalosti jednotlivých funkčních okruhů neuronů. To patrně stálo za zrodem dvou gigaprojektů představených počátkem roku 2013.

Evropa vyhlásila Projekt lidský mozek (Human Brain Project, HBP) jako jednu z vlajkových lodí programu Future and Emerging Technologies, který by měl být podpořen zhruba miliardou eur.¹⁾ Projekt už svým názvem vzbuzuje očekávání, že se bude věnovat celé oblasti lidského mozku.²⁾ Za evropským projektem stojí charismatický neurobiolog Henry Markram, který již dlouho usiluje hlavně o propojení neurověd s informačními technologiemi a je znám svými pokusy modelovat mozek myši. Je přesvědčen, že výzkum mozku je dnes příliš fragmentovaný a že je třeba „ukázat jak do sebe jednotlivé části zapadají a jak vytvářejí jednotný mnohaúrovňový systém“.

Prezident Barack Obama oznámil 2. dubna 2013 iniciativu BRAIN (Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies). Americké neurovědce vyhlášením projektu s nejasně formulovaným cílem zaskočil. Agentura NSF (National Science Foundation) však neváhala a svolala již na počátek května konferenci, jejíž účastníci měli předložit své představy, co by měla iniciativa zahrnovat. Autoři dostali na zdůvodnění svého návrhu minutu. Soubor všech návrhů samozřejmě netvořil žádný koherentní celek. Od toho však byl patnáctičlenný poradní výbor grantové agentury NIH (National Instituttes of Health). Začal tím, že zorganizoval čtyři dílny (o molekulárních technikách, záznamových technikách, výpočetní a teoretické neurovědě a o výzkumu mozku). To již nebyla kakofonie nejrůznějších návrhů, ale řada veřejných přednášek vyzvaných vědců, po nichž následovala neveřejná diskuse se členy poradního výboru. Neveřejná proto, aby mohli účastníci mluvit zcela otevřeně a kriticky. Výsledkem byla 58stránková zpráva pro ředitele NIH.^3),4) Na financování iniciativy se má podílet pět federálních agentur celkovou částkou asi 4,5 miliardy dolarů během 10 až 12 let. Peníze – a velké obzvláště – evokují řadu otázek a diskusí, a to nejen vědeckých ale především ekonomických. Tyto projekty nejsou výjimkou.

Není to tak dávno, co skončil jiný velký výzkumný program, a sice projekt Lidský genom. Podívejme se, jak hodnotí Battelle Memorial Institute jeho ekonomický přínos pro americké hospodářství.⁵⁾ V roce 2013 vydal aktualizaci⁶⁾ původní zprávy o dopadu genomiky na ekonomiku Spojených států z května 2011. Uvádí v ní, že v období 1988–2012 projekty sekvenování lidského genomu, výzkum a průmyslová činnost s nimi spojené přímo i nepřímo vyprodukovaly více než 965 miliard dolarů, osobní příjmy převýšily 293 miliard dolarů a vytvořily pracovní místa v objemu 4,3 milionu člověkoroků. Federální vláda přímo do projektu investovala 5,4 miliardy dolarů a dalších 9,1 miliardy dolarů investovala do výzkumu, který s tímto projektem přímo souvisel (oba údaje jsou přepočteny na dolary roku 2012). Pokud bychom tedy chtěli ohromovat a vzali v úvahu jen investice do projektu lidského genomu samotného, pak investovaný dolar jich přinesl ekonomice 178. A i kdybychom započítali všechny investice do výzkumu, stejně bychom dospěli k velmi slušnému číslu: jeden dolar jich přinesl ekonomice 65. Zvolíme-li opačnou perspektivu, pak veškeré investice americké federální vlády za 24 let do výzkumu, který vyústil do projektu lidského genomu, stály každého amerického rezidenta „pouhé“ 2 dolary ročně. Do ekonomiky přinesly bilion dolarů a stále mění medicínu. Nezapomínejme, že cílem projektu Lidský genom nebyly peníze, ale lepší pochopení biologie člověka a zlepšení zdraví, ekonomický přínos je tedy jakýmsi bonusem navíc.

Mohli bychom uzavřít, že věda je užitečná i tehdy, když se o (ekonomickou) užitečnost nesnaží. Jistěže můžeme přemýšlet o tom, zda oba „mozkové“ projekty nezrodila naděje na obdobný ekonomický přínos. V případě, že by se na základě nových poznatků podařilo úspěšně léčit některé poruchy mozku, není takový bonus vyloučený. Medicína prý rozeznává kolem pěti set různých onemocnění mozku (od migrény po těžké deprese nebo Alzheimerovu chorobu). Některou z těchto chorob trpí až třetina Evropanů a evropskou ekonomiku to stojí téměř 800 miliard eur.⁷⁾

Naproti tomu se děsme, že by někdo mohl obdobným způsobem (tedy ekonomickým přínosem) obhajovat užitečnost války.