Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Věda a užitek

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 127, 2015/3

Článek Karla Ježka a Eduarda Kelemena na s. 176 popisuje objev pozičních a mřížkových neuronů, za nějž byla loňského roku udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Neurovědci si již dlouho uvědomují, že o mozku mají velmi podrobné znalosti na úrovni jednotlivých neuronů a jejich spojů, synapsí (Vesmír 93, 40, 2014/1) a rovněž dokáží celý mozek pozorovat pomocí neinvazivních zobrazovacích metod, jako je např. magnetická rezonance. Citelně však chybí detailnější znalosti jednotlivých funkčních okruhů neuronů. To patrně stálo za zrodem dvou gigaprojektů představených počátkem roku 2013.

Evropa vyhlásila Projekt lidský mozek (Human Brain Project, HBP) jako jednu z vlajkových lodí programu Future and Emerging Technologies, který by měl být podpořen zhruba miliardou eur.1) Projekt už svým názvem vzbuzuje očekávání, že se bude věnovat celé oblasti lidského mozku.2) Za evropským projektem stojí charismatický neurobiolog Henry Markram, který již dlouho usiluje hlavně o propojení neurověd s informačními technologiemi a je znám svými pokusy modelovat mozek myši. Je přesvědčen, že výzkum mozku je dnes příliš fragmentovaný a že je třeba „ukázat jak do sebe jednotlivé části zapadají a jak vytvářejí jednotný mnohaúrovňový systém“.

Prezident Barack Obama oznámil 2. dubna 2013 iniciativu BRAIN (Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies). Americké neurovědce vyhlášením projektu s nejasně formulovaným cílem zaskočil. Agentura NSF (National Science Foundation) však neváhala a svolala již na počátek května konferenci, jejíž účastníci měli předložit své představy, co by měla iniciativa zahrnovat. Autoři dostali na zdůvodnění svého návrhu minutu. Soubor všech návrhů samozřejmě netvořil žádný koherentní celek. Od toho však byl patnáctičlenný poradní výbor grantové agentury NIH (National Instituttes of Health). Začal tím, že zorganizoval čtyři dílny (o molekulárních technikách, záznamových technikách, výpočetní a teoretické neurovědě a o výzkumu mozku). To již nebyla kakofonie nejrůznějších návrhů, ale řada veřejných přednášek vyzvaných vědců, po nichž následovala neveřejná diskuse se členy poradního výboru. Neveřejná proto, aby mohli účastníci mluvit zcela otevřeně a kriticky. Výsledkem byla 58stránková zpráva pro ředitele NIH.3),4) Na financování iniciativy se má podílet pět federálních agentur celkovou částkou asi 4,5 miliardy dolarů během 10 až 12 let. Peníze – a velké obzvláště – evokují řadu otázek a diskusí, a to nejen vědeckých ale především ekonomických. Tyto projekty nejsou výjimkou.

Není to tak dávno, co skončil jiný velký výzkumný program, a sice projekt Lidský genom. Podívejme se, jak hodnotí Battelle Memorial Institute jeho ekonomický přínos pro americké hospodářství.5) V roce 2013 vydal aktualizaci6) původní zprávy o dopadu genomiky na ekonomiku Spojených států z května 2011. Uvádí v ní, že v období 1988–2012 projekty sekvenování lidského genomu, výzkum a průmyslová činnost s nimi spojené přímo i nepřímo vyprodukovaly více než 965 miliard dolarů, osobní příjmy převýšily 293 miliard dolarů a vytvořily pracovní místa v objemu 4,3 milionu člověkoroků. Federální vláda přímo do projektu investovala 5,4 miliardy dolarů a dalších 9,1 miliardy dolarů investovala do výzkumu, který s tímto projektem přímo souvisel (oba údaje jsou přepočteny na dolary roku 2012). Pokud bychom tedy chtěli ohromovat a vzali v úvahu jen investice do projektu lidského genomu samotného, pak investovaný dolar jich přinesl ekonomice 178. A i kdybychom započítali všechny investice do výzkumu, stejně bychom dospěli k velmi slušnému číslu: jeden dolar jich přinesl ekonomice 65. Zvolíme-li opačnou perspektivu, pak veškeré investice americké federální vlády za 24 let do výzkumu, který vyústil do projektu lidského genomu, stály každého amerického rezidenta „pouhé“ 2 dolary ročně. Do ekonomiky přinesly bilion dolarů a stále mění medicínu. Nezapomínejme, že cílem projektu Lidský genom nebyly peníze, ale lepší pochopení biologie člověka a zlepšení zdraví, ekonomický přínos je tedy jakýmsi bonusem navíc.

Mohli bychom uzavřít, že věda je užitečná i tehdy, když se o (ekonomickou) užitečnost nesnaží. Jistěže můžeme přemýšlet o tom, zda oba „mozkové“ projekty nezrodila naděje na obdobný ekonomický přínos. V případě, že by se na základě nových poznatků podařilo úspěšně léčit některé poruchy mozku, není takový bonus vyloučený. Medicína prý rozeznává kolem pěti set různých onemocnění mozku (od migrény po těžké deprese nebo Alzheimerovu chorobu). Některou z těchto chorob trpí až třetina Evropanů a evropskou ekonomiku to stojí téměř 800 miliard eur.7)

Naproti tomu se děsme, že by někdo mohl obdobným způsobem (tedy ekonomickým přínosem) obhajovat užitečnost války.

Poznámky

1) The Human Brain Project – A report to the European Commission, jdem.cz/brqxf2.

2) Deklarované cíle Projektu lidský mozek: Projekt lidský mozek by měl položit technické základy pro nový model výzkumu mozku založený na informačních technologiích, měl by pohánět integraci dat a poznatků z různých disciplín a katalyzovat úsilí neurovědců o dosažení nového porozumění mozku, dosažení nových postupů léčení onemocnění mozku a nových výpočetních technologií napodobujících fungování mozku.

3) Brain Research through Advancing Innovative Neurotechnologies (BRAIN) Working Group, jdem.cz/brqxg6.

4) BRAIN 2025 – Scientific Vision, jdem.cz/brqxm9.

5) Economic Impact of the Human Genome Project, jdem.cz/brqxh7.

6) The Impact of Genomics on U.S. Economy, June 2013 jdem.cz/brqxj6.

7) Gustavsson A. et al.: Cost of disorders of the brain in Europe 2010. Eur. Neuropsychopharmacol. 21, 718–779, 2011/10. doi: 10.1016/j.euroneuro.2011.08.008.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné