Volně přístupné články

Jak mlčet vědecky

Ivan M. Havel | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 123, 1995/3

Vícekrát jsme se v minulosti pokusili na stránkách Vesmíru vyvolat diskusi na nějaké ožehavé až kontroverzní téma. Ne vždy se to podařilo, což...

Tekutost krve

Eliana Trávníčková | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 124, 1995/3

Někdy se do textu, zejména převzatého z cizího zdroje zřejmě staršího data, "vloudí chybička". V zářijovém Vesmíru 1994 jsou na str. 488 v rámečku...

Co ve Vesmíru nebylo

Jiří Sádlo | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 124, 1995/3

Internacionální unie astronomů RVHP rozhodla, že planetka 3834 ponese jméno partyzána Ivana Ivanoviče Samopalova, a to konkrétně Samopalov...

Jak nebýt úspěšným v aplikovaných vědách

Oldřich Chloupek | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 124, 1995/3

Věda je podle Ottova naučného slovníku z r. 1907 soubor poznatků, uspořádaných mezi sebou zásadou dostatečného důvodu. Současný Velký...

Zaznamenali jsme

5. 3. 1995 | Vesmír 74, 124, 1995/3

Z. Urbánek ve svém zamyšlení nad knihou V. Vaňka Jan Masaryk odkazuje mimo jiné i na Vesmír – Odhad mého otce potvrzuje co je otištěno v...

Stáří Vesmíru

Jiří Grygar | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 125, 1995/3

Standardní kosmologická teorie velkého třesku se opírá o několik základních údajů, zjištěných astronomickými pozorováními. Roku 1929 nalezl Edwin...

Spektroskopie jednotlivých molekul v blízkém optickém poli

Jan Valenta | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 126, 1995/3

Je obecně známo, že optický mikroskop má jednoznačně určenu hranici nejmenších pozorovatelných detailů jako polovinu vlnové délky záření použitého...

Příběh jednoho výzkumného projektu

Václav Břicháček | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 127, 1995/3

První Bachrachův zákon zní: "Lidé většinou nedělají výzkum tak, jak to říkají lidé, kteří píší knihy o výzkumech" (A. J. Bachrach: Psychological...

Furia infernalis

Josef Chalupský | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 129, 1995/3

Leckterý čtenář si asi vzpomene, jak byl v dětství strašen. Starší a protřelejší kamarádi jej děsili líčením hrůz, které na něj číhají. Takto bylo...

Mohou tkáňové kultury sloužit jako model ke studiu bolesti?

Ladislav Vyklický, Helena Knotková | 5. 3. 1995 | Vesmír 74, 130, 1995/3

Bolest definovaná jako nepříjemný senzorický zážitek, spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením organizmu , nepředstavuje každodenní...