Tekutost krve

Někdy se do textu, zejména převzatého z cizího zdroje zřejmě staršího data, "vloudí chybička". V zářijovém Vesmíru 1994 jsou na str. 488 v rámečku údaje o tvorbě krevních elementů. Hned první věta "...v kostní dřeni některých kostí..." zní příliš neurčitě. Proč nenapsat konkrétně ...v osové části skeletu... Dále nelze apodikticky tvrdit, že lymfocyty se "tvoří v lymfatických tkáních". Všechny formované elementy krve, červené a bílé krvinky a krevní destičky, mají svůj původ v kostní dřeni a odvozují se od multipotentní krvetvorné kmenové buňky. Z ní tedy vzniká i progenitorová lymfoidní buňka, která teprve pak opouští z větší části kostní dřeň. Budoucí lymfocyty typu T prodělávají své "školení", tj. proliferaci, diferenciaci a maturaci v thymu - brzlíku, budoucí B-lymfocyty získávají u savců své funkčně potřebné vlastnosti přímo v kostní dřeni. Zralé lymfocyty, které jsou vyplaveny do krve, opouštějí krevní řečiště a vystupují pak do periferních lymfatických tkání, různě dlouho v nich prodlévají a vracejí se opět do krve, čili recirkulují. Neuvažujeme zde ovšem setkání lymfocytu s antigenem, jeho aktivaci a další procesy s ní související.

Termín "retikuloendotelová tkáň" se neužíval ani dříve, říkalo se a ze setrvačnosti se stále používá termínu retikuloendotelová soustava - RES. Je to však název spíše historický; správnější, i když ne vžitý, je mononukleární fagocytární systém - MFS. A monocyty se v něm netvoří, ale vznikají v kostní dřeni, a to z progenitorové buňky společné pro ně a pro granulocyty. Když se monocyty dostanou do krve, po určité době vycestovávají do tkání, přeměňují se ve volné či fixované makrofágy a stávají se součástí bývalého RES. Trombocyty čili krevní destičky nejsou spíše fragmenty buněk, ale skutečně se tvoří demarkací a fragmentací cytoplazmy pozoruhodných velikých buněk kostní dřeně - megakaryocytů. U lidského zárodku se začínají tvořit krevní buňky na povrchu žloutkového vaku, mimo tělo embrya. Pak vcestují krevní buňky do těla zárodku a v 6. týdnu nitroděložního života se stávají nejdůležitějším orgánem krvetvorby játra, přechodně i slezina. V té době již nejde o zárodek, ale o plod - fetus.

Zájemce o podrobnější údaje o fyziologii krve a imunitního systému odkazujeme na novou učebnici Lékařská fyziologie, Grada - Avicenum, a skripta Nárys fyziologie člověka, sešit IB, UK Praha, obojí S. Trojan a kolektiv, 1994.