Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Tekutost krve

(Vesmír 73, 485, 1994/9)
 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 124, 1995/3

Někdy se do textu, zejména převzatého z cizího zdroje zřejmě staršího data, "vloudí chybička". V zářijovém Vesmíru 1994 jsou na str. 488 v rámečku údaje o tvorbě krevních elementů. Hned první věta "...v kostní dřeni některých kostí..." zní příliš neurčitě. Proč nenapsat konkrétně ...v osové části skeletu... Dále nelze apodikticky tvrdit, že lymfocyty se "tvoří v lymfatických tkáních". Všechny formované elementy krve, červené a bílé krvinky a krevní destičky, mají svůj původ v kostní dřeni a odvozují se od multipotentní krvetvorné kmenové buňky. Z ní tedy vzniká i progenitorová lymfoidní buňka, která teprve pak opouští z větší části kostní dřeň. Budoucí lymfocyty typu T prodělávají své "školení", tj. proliferaci, diferenciaci a maturaci v thymu - brzlíku, budoucí B-lymfocyty získávají u savců své funkčně potřebné vlastnosti přímo v kostní dřeni. Zralé lymfocyty, které jsou vyplaveny do krve, opouštějí krevní řečiště a vystupují pak do periferních lymfatických tkání, různě dlouho v nich prodlévají a vracejí se opět do krve, čili recirkulují. Neuvažujeme zde ovšem setkání lymfocytu s antigenem, jeho aktivaci a další procesy s ní související.

Termín "retikuloendotelová tkáň" se neužíval ani dříve, říkalo se a ze setrvačnosti se stále používá termínu retikuloendotelová soustava - RES. Je to však název spíše historický; správnější, i když ne vžitý, je mononukleární fagocytární systém - MFS. A monocyty se v něm netvoří, ale vznikají v kostní dřeni, a to z progenitorové buňky společné pro ně a pro granulocyty. Když se monocyty dostanou do krve, po určité době vycestovávají do tkání, přeměňují se ve volné či fixované makrofágy a stávají se součástí bývalého RES. Trombocyty čili krevní destičky nejsou spíše fragmenty buněk, ale skutečně se tvoří demarkací a fragmentací cytoplazmy pozoruhodných velikých buněk kostní dřeně - megakaryocytů. U lidského zárodku se začínají tvořit krevní buňky na povrchu žloutkového vaku, mimo tělo embrya. Pak vcestují krevní buňky do těla zárodku a v 6. týdnu nitroděložního života se stávají nejdůležitějším orgánem krvetvorby játra, přechodně i slezina. V té době již nejde o zárodek, ale o plod - fetus.

Zájemce o podrobnější údaje o fyziologii krve a imunitního systému odkazujeme na novou učebnici Lékařská fyziologie, Grada - Avicenum, a skripta Nárys fyziologie člověka, sešit IB, UK Praha, obojí S. Trojan a kolektiv, 1994.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Eliana Trávníčková

Prof. MUDr. Eliana Trávníčková, CSc., (*1927) vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracovala ve Fyziologickém ústavu téže fakulty, zabývala se zejména otázkami vývoje červené krvetvorby a jejího ovlivnění. Zajímala se také o historii mediciny, především o život a dílo J. E. Purkyně. Intenzivně se věnovala výuce a je autorkou a spoluautorkou řady skript a učebnic oboru. Od roku 1987 trvale přednáší na Univerzitě 3. věku.

Doporučujeme

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...
Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné