Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Tekutost krve

(Vesmír 73, 485, 1994/9)
 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 124, 1995/3

Někdy se do textu, zejména převzatého z cizího zdroje zřejmě staršího data, "vloudí chybička". V zářijovém Vesmíru 1994 jsou na str. 488 v rámečku údaje o tvorbě krevních elementů. Hned první věta "...v kostní dřeni některých kostí..." zní příliš neurčitě. Proč nenapsat konkrétně ...v osové části skeletu... Dále nelze apodikticky tvrdit, že lymfocyty se "tvoří v lymfatických tkáních". Všechny formované elementy krve, červené a bílé krvinky a krevní destičky, mají svůj původ v kostní dřeni a odvozují se od multipotentní krvetvorné kmenové buňky. Z ní tedy vzniká i progenitorová lymfoidní buňka, která teprve pak opouští z větší části kostní dřeň. Budoucí lymfocyty typu T prodělávají své "školení", tj. proliferaci, diferenciaci a maturaci v thymu - brzlíku, budoucí B-lymfocyty získávají u savců své funkčně potřebné vlastnosti přímo v kostní dřeni. Zralé lymfocyty, které jsou vyplaveny do krve, opouštějí krevní řečiště a vystupují pak do periferních lymfatických tkání, různě dlouho v nich prodlévají a vracejí se opět do krve, čili recirkulují. Neuvažujeme zde ovšem setkání lymfocytu s antigenem, jeho aktivaci a další procesy s ní související.

Termín "retikuloendotelová tkáň" se neužíval ani dříve, říkalo se a ze setrvačnosti se stále používá termínu retikuloendotelová soustava - RES. Je to však název spíše historický; správnější, i když ne vžitý, je mononukleární fagocytární systém - MFS. A monocyty se v něm netvoří, ale vznikají v kostní dřeni, a to z progenitorové buňky společné pro ně a pro granulocyty. Když se monocyty dostanou do krve, po určité době vycestovávají do tkání, přeměňují se ve volné či fixované makrofágy a stávají se součástí bývalého RES. Trombocyty čili krevní destičky nejsou spíše fragmenty buněk, ale skutečně se tvoří demarkací a fragmentací cytoplazmy pozoruhodných velikých buněk kostní dřeně - megakaryocytů. U lidského zárodku se začínají tvořit krevní buňky na povrchu žloutkového vaku, mimo tělo embrya. Pak vcestují krevní buňky do těla zárodku a v 6. týdnu nitroděložního života se stávají nejdůležitějším orgánem krvetvorby játra, přechodně i slezina. V té době již nejde o zárodek, ale o plod - fetus.

Zájemce o podrobnější údaje o fyziologii krve a imunitního systému odkazujeme na novou učebnici Lékařská fyziologie, Grada - Avicenum, a skripta Nárys fyziologie člověka, sešit IB, UK Praha, obojí S. Trojan a kolektiv, 1994.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Eliana Trávníčková

Prof. MUDr. Eliana Trávníčková, CSc., (*1927) vystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Pracovala ve Fyziologickém ústavu téže fakulty, zabývala se zejména otázkami vývoje červené krvetvorby a jejího ovlivnění. Zajímala se také o historii mediciny, především o život a dílo J. E. Purkyně. Intenzivně se věnovala výuce a je autorkou a spoluautorkou řady skript a učebnic oboru. Od roku 1987 trvale přednáší na Univerzitě 3. věku.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...