Jak nebýt úspěšným v aplikovaných vědách

Věda je podle Ottova naučného slovníku z r. 1907 soubor poznatků, uspořádaných mezi sebou zásadou dostatečného důvodu. Současný Velký encyklopedický slovník (1993) je strohý a za vědu považuje druh systematického poznání. Jeden ze současných německých slovníků (Wahrig, 1991) ji definuje jako uspořádanou a ve svých důsledcích správně vybudovanou, vzájemně související soustavu vědomostí. Oxfordský slovník (1991) ji charakterizuje jako organizované vědění, získané pozorováním a testováním faktů o fyzikálním světě, přírodních zákonech a společnosti.

Vědu jako vědění tedy nejlépe rozvíjí ten, kdo k ní nejvíce přispívá, přičemž za správnost či vliv jeho publikací je považován index vlivu (impact index), měřený v tomto pojetí citacemi jeho publikací.

Věda je však patrně také realizace v konkrétní využitelné podobě, jak lze dedukovat z oxfordské dálnice, v praktické lidské činnosti. Za praktickou lidskou činnost je možno považovat průmysl, zemědělství aj. Velký index vlivu asi nemá výsledek vědecké činnosti, i když dosažený nejnovějšími, ale neoriginálními metodami, nýbrž spíše výsledek úspěšný, hojně využívaný, i když třeba dosažený i staršími metodami.

Poněvadž jsem šlechtitel, uvedu příklady ze svého oboru. Před několika desetiletími byly považovány mutace za jedinou vědeckou metodu ve šlechtění rostlin. (Mimochodem, předtím i Lysenkova pseudogenetika.) Bylo publikováno mnoho vědeckých prací, v nichž se odborníci vzájemně citovali. Šlechtitelé však většinou (a úspěšně) pracovali tradičními metodami šlechtění, založenými především na Mendelově klasické teorii hybridů a Johannsenově teorii častých linií. Pak přišla éra metod in vitro a nyní éra genetických transformací. Z mutací, metod in vitro i z genetických transformací se ve šlechtitelské praxi mnoho úspěšně využívá a patrně bude

využívat stále více. Přesto však převážná většina úspěšných odrůd dosud vzniká tradičními metodami.

Domnívám se proto, že index vlivu zúžit jen na citovanost publikací je nejlepší obecně platné řešení, avšak neúplné. Vždyť vzhledem k interakci odrůd i ekotypů, i plemen zvířat s prostředím, mají výsledky s nimi získané platnost převážně pro prostředí, ve kterém byly získány (jsou tedy méně obecné), a proto méně vhodné pro citování v širším okruhu. To však nijak nesnižuje jejich vliv. Za index vlivu (impact index) nelze totiž považovat jen vliv na další publikace, ale např. i na ekonomiku či společnost. Pochybuji totiž, že oblast působení impact indexu byla v představách jeho autorů snížena jen na publikace a ne na jejich využití.