Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak nebýt úspěšným v aplikovaných vědách

(viz Jak úspěšně publikovat, Vesmír 73, 529, 1994/9)
 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 124, 1995/3

Věda je podle Ottova naučného slovníku z r. 1907 soubor poznatků, uspořádaných mezi sebou zásadou dostatečného důvodu. Současný Velký encyklopedický slovník (1993) je strohý a za vědu považuje druh systematického poznání. Jeden ze současných německých slovníků (Wahrig, 1991) ji definuje jako uspořádanou a ve svých důsledcích správně vybudovanou, vzájemně související soustavu vědomostí. Oxfordský slovník (1991) ji charakterizuje jako organizované vědění, získané pozorováním a testováním faktů o fyzikálním světě, přírodních zákonech a společnosti.

Vědu jako vědění tedy nejlépe rozvíjí ten, kdo k ní nejvíce přispívá, přičemž za správnost či vliv jeho publikací je považován index vlivu (impact index), měřený v tomto pojetí citacemi jeho publikací.

Věda je však patrně také realizace v konkrétní využitelné podobě, jak lze dedukovat z oxfordské dálnice, v praktické lidské činnosti. Za praktickou lidskou činnost je možno považovat průmysl, zemědělství aj. Velký index vlivu asi nemá výsledek vědecké činnosti, i když dosažený nejnovějšími, ale neoriginálními metodami, nýbrž spíše výsledek úspěšný, hojně využívaný, i když třeba dosažený i staršími metodami.

Poněvadž jsem šlechtitel, uvedu příklady ze svého oboru. Před několika desetiletími byly považovány mutace za jedinou vědeckou metodu ve šlechtění rostlin. (Mimochodem, předtím i Lysenkova pseudogenetika.) Bylo publikováno mnoho vědeckých prací, v nichž se odborníci vzájemně citovali. Šlechtitelé však většinou (a úspěšně) pracovali tradičními metodami šlechtění, založenými především na Mendelově klasické teorii hybridů a Johannsenově teorii častých linií. Pak přišla éra metod in vitro a nyní éra genetických transformací. Z mutací, metod in vitro i z genetických transformací se ve šlechtitelské praxi mnoho úspěšně využívá a patrně bude

využívat stále více. Přesto však převážná většina úspěšných odrůd dosud vzniká tradičními metodami.

Domnívám se proto, že index vlivu zúžit jen na citovanost publikací je nejlepší obecně platné řešení, avšak neúplné. Vždyť vzhledem k interakci odrůd i ekotypů, i plemen zvířat s prostředím, mají výsledky s nimi získané platnost převážně pro prostředí, ve kterém byly získány (jsou tedy méně obecné), a proto méně vhodné pro citování v širším okruhu. To však nijak nesnižuje jejich vliv. Za index vlivu (impact index) nelze totiž považovat jen vliv na další publikace, ale např. i na ekonomiku či společnost. Pochybuji totiž, že oblast působení impact indexu byla v představách jeho autorů snížena jen na publikace a ne na jejich využití.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Oldřich Chloupek

Prof. Ing. Oldřich Chloupek, DrSc., (*1943) vystudoval Agronomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde přednáší a zabývá se výzkumem v oblasti genetiky, šlechtění a pěstování rostlin. Asi tři roky působil jako Humboldtův stipendista na německých univerzitách.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné