Někdo to rád hořké – konečné výsledky

Na tomto místě všem zájemcům přinášíme v grafické podobě výsledky letního projektu, ve kterém jste se měli možnost otestovat na tři znaky. Podrobnější komentář populačního genetika Masarykovy univerzity Pavla Lízala, který projekt s časopisem Vesmír zorganizoval, si můžete přečíst v článku, který najdete v březnovém vydání Vesmíru.

Do projektu se zapojilo více než tisíc dobrovolníků, nejvíce byli zastoupeni lidé mající původ v Jihomoravském kraji a Praze, nejméně se zapojilo těch, kteří se narodili v Karlovarském kraji.

Chutnačství

Prvním testovaným znakem byla schopnost cítit hořkou chuť látky PTC, jejíž přírodní obdoba se nalézá například v brukvovité zelenině (brokolice, růžičková kapusta apod.). Mezi účastníky výzkumu byli nejčastěji zastoupení lidé, kteří po otestování speciálním papírkem cítili hořkou chuť (68,6 %), přičemž častěji hořkost cítili ženy než muži.

Ukázalo se také, že žen chutnaček mezigeneračně ubývá, zatímco mužů chutnačů v generaci do 30 let naopak přibývá. Pokud by tento trend pokračoval v dalších generacích, mohlo by nakonec dojít k tomu, že chutnačství bude častější naopak u mužů než u žen.

Jazyk do korýtka

Dalším sledovaným znakem byla schopnost prohnout jazyk do korýtka, což je znak, který v různých populacích dokáže různé procento lidí. Zcela originální výsledky ukazují, že lidé s touto schopností jsou ve vzorku účastníků zastoupeni téměř ze tří čtvrtin, tedy vzácnější je situace, kdy jedinec nedokáže jazyk prohnout. Z výsledků je také zřejmé, že mírně častěji jazyk „rolují“ muži než ženy, čímž se náš vzorek odlišuje od doposud popsaných vzorků např. v Barceloně.

I zde jsme se podívali, zda existuje shoda v zastoupení tohoto znaku mezi generacemi. A i v tomto případě vidíme, že se zastoupení v generaci do 30 let a v generaci nad 30 let mírně odlišuje. Nicméně v rámci pohlaví je změna viditelnější a to u žen, u kterých v generaci do 30 let přibývá těch, které umí jazyk prohnout.

K čemu nám tato schopnost mohla být užitečná, si můžete přečíst v článku Na očích záleží na stránkách Vesmíru.

Partnerské oči

Třetím sledovaným znakem byla barva očí účastníků studie a jejich partnerů. Na základě předchozí studie v norské populaci víme, že mezi barvou očí partnerů existuje určitá statisticky významná vazba (podrobněji v článku letního Vesmíru, str. 414). Chtěli jsme proto ověřit, zda i u nás probíhá výběr partnera ve vztahu k barvě očí či nikoliv. V tabulce se můžete seznámit se zastoupením jednotlivých partnerských kombinací.

Statistické vyhodnocení získaných údajů nám ukázalo, že ve vzorku zapojených dobrovolníků, kteří na tuto otázku odpověděli (785 svazků), existuje výběr partnera vzhledem k barvě očí. Pozorovali jsme, že stejně jako v Norsku volí modroocí jedinci významně častěji modrooké partnery a zelenoocí dávají přednost zelenookým partnerům, dělají tedy tzv. pozitivní výběr.

Na rozdíl od norské populace se však u nás vyskytuje i výběr negativní, který dělají hnědoocí lidé, kteří výrazně dávají přednost partnerům s jinou barvou očí. Preference se však lišily podle pohlaví. Hnědoocí muži upřednostňují modrooké ženy, zatímco hnědooké ženy volí za partnery častěji jedince, kteří mají tzv. nejednoznačně definovatelnou barvu očí.

Kolik je nás stejných?

Zajímavým výstupem ze získaných údajů je možnost zjistit, jak častá je mezi účastníky výzkumu jejich kombinace znaků. Jak můžeme z tabulky vidět, tak nejčastější byla kombinace modrých očí se schopnosti prohnout jazyk do korýtka a schopností cítit hořkou chuť látky PTC – mezi muži to byl každý pátý a mezi ženami každá šestá žena.

Čtěte také: původní článek z letního Vesmíru 2016.