Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proč nám (ne)šmakuje zelenina?

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 140, 2017/3
 |  Téma: Chuť

Obstarožní vtip dělí potraviny na dvě skupiny: chutné a zdravé. Zdá se, že matky do jisté míry ovlivňují již během těhotenství budoucí stravovací návyky svých dětí.

„Fuj, zelenina, ošívají se Češi. Patří mezi nejslabší konzumenty.“ „České děti téměř nejedí zeleninu a ovoce. Víme, jak je přinutit.“ Tyto a podobné novinové titulky upozorňují, nejčastěji v souvislosti s obezitou a rakovinou tlustého střeva, na nedostatečnou konzumaci potravin prospívajících našemu zdraví. Jak však děti (a sami sebe) uvykat na jejich chuť? K odpovědím na tuto otázku a na další, které s ní souvisejí, přispívá studium toho, jak se naše čichové a chuťové preference vyvíjejí od nejútlejšího věku, ba ještě před narozením. Upřednostňování (a odmítání) určitých poživatin je výsledkem celoživotní složité souhry jejich vlastností, vrozených predispozic jednotlivce a jedinečných formativních zážitků v rodinném kruhu v rámci určitého kulturního prostředí.

Předpokladem pro utváření těchto zkušeností je samozřejmě schopnost vnímat chutě (ve smyslu anglického výrazu „taste“), pachy, hmatové podněty (textura) a podněty jim podobné. Chuť řadíme do hlavního „trojlístku“ chemických smyslů, kam spadá i čich a chemesthesis1 čili chemicky navozený „hmat“, a úzce spolu souvisejí a spolupracují. Jejich společným hlavním úkolem je určit, zda je bezpečné, aby byl látkám z okolního prostředí povolen vstup do těla, či ne. Chuť pak také informuje zažívací trakt, kolik výživných látek a jaké kvality se do něj hrne. Pro dosažení požitku z jídla však potřebuje pomoc čichu, jenž se podílí na spoluutváření chuti ve smyslu anglického výrazu „flavour“. Při jídle vnímáme jeho chuť zejména díky tzv. retrográdnímu (retronazálnímu) čichu. Přesvědčit se o tom můžeme zejména tehdy, když jsme silně nachlazení a veškeré jídlo nám chutná stejně.

Čich u lidského plodu

Jelikož jde bezesporu o záležitosti kritické pro přežití organismu, není divu, že tyto smysly se v děloze začínají ustavovat již velmi záhy. Zhruba od konce prvního trimestru se chuťové pohárky podobají těm, které budeme mít jako dospělí. Také základy čichového ústrojí jsou patrné již během první třetiny těhotenství. V posledním trimestru disponujeme plně funkčními chemickými smysly a při polykání plodové vody se intenzivně učíme mimo jiné, jak to na světě „tam venku“ voní a zapáchá. Pach plodové vody vypovídá o matčině genetické, imunogenetické a fyziologické výbavě a její životosprávě, kam můžeme zahrnout stravu, míru prožívaného stresu a fyzické aktivity, kouření (aktivní i pasivní), pití alkoholu, užívání léků a drog, ale i používání kosmetiky včetně parfémů či dokonce prosté vdechování pachů přítomných v okolí. Plodová voda, a dokonce i tělíčko novorozeného dítěte je pak cítit zvláště po aromatických jídlech, které žena jedla. Experimentální doklad o tom přinesla kupříkladu studie, v níž některé ženy snědly česnek a jiné nastávající matky placebo, načež jim po 45 minutách byl odebrán vzorek plodové vody. Plodová voda žen, které požily česnek, po něm zapáchala a její odér byl v porovnání s pachem plodové vody těch, kterým bylo podáno placebo, hodnocen jako silnější. Pachy a chutě přítomné v plodové vodě nabízejí plodům pestrou „ochutnávku“ toho, co se běžně jí, pije a užívá v rámci kultury, sociální vrstvy a rodiny, do níž se narodí, a poskytují jim vodítko pro to, aby později právě tyto poživatiny přijaly za své a upřednostňovaly je před jinými nebo je alespoň lépe snášely. Kupříkladu děti, jejichž matky pily během poslední třetiny těhotenství nebo prvních dvou měsíců po porodu mrkvový džus, jedly větší množství cereálií s příchutí mrkve a v porovnání s dětmi, jejichž matky tak nečinily, se u toho méně „šklebily“ .

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chuť
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Lenka Martinec Nováková

Mgr. Lenka Martinec Nováková, Ph.D., (*1984) je odbornou asistentkou na katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a výzkumnou pracovnicí v Národním ústavu duševního zdraví. Zabývá se výzkumem chemických smyslů, zvláště čichového vnímání. Mezi její hlavní výzkumná témata patří otázky vývoje a interindividuálních rozdílů v čichovém vnímání, možnosti využití čichu jakožto markeru psychiatrických onemocnění, zejména schizofrenie, či čichové vnímání ve spánku a jeho možné důsledky pro léčbu poruch spánku a bdění. www.researchgate.net/profile/Lenka_Martinec_Novakova
Martinec Nováková Lenka

Další články k tématu

Jazyk místo očíuzamčeno

Podle Světové zdravotnické organizace žije na celém světě asi 39 milionů slepých lidí a dalších 246 milionů osob trpí jinými formami poškození...

Chutí k rakoviněuzamčeno

Česko je dlouhodobě jednou z pěti zemí světa s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu). Každý rok tuto...

Zdravé fujtajblíky

Malé děti a kočky jsou velmi vybíravé. Jedná se o čirou zlomyslnost, nebo pro to mají tito „rozmazlenci“ své důvody? A není ve skutečnosti spíše...

Věda chutná, i nechutná

Chuť se účastnila mnoha vědeckých objevů. Ochutnávání se někdy neobešlo bez vážnějších následků; někteří zvědavci svůj výzkum nepřežili, ale jiní...

Vraťte nám chuť rajčat

Rajčata ze supermarketu chutnají všelijak a často nijak. Šlechtitelé dlouhodobě kladli důraz na jiné než chuťové vlastnosti, o zbytek vůně a chuti...

Někdo to rád hořké – konečné výsledky

Na tomto místě všem zájemcům přinášíme v grafické podobě výsledky letního projektu, ve kterém jste se měli možnost otestovat na tři znaky....

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné