i

Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Chutí k rakovině

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 148, 2017/3
 |  Téma: Chuť

Česko je dlouhodobě jednou z pěti zemí světa s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku (kolorektálního karcinomu). Každý rok tuto diagnózu slyší kolem osmi tisíc lidí a téměř polovina počtu na nemoc ve stejné době zemře. Pátrání po příčinách vede až k lidskému jazyku.

Když před 70 lety náhodou vyšlo najevo, že při položení látky fenylthiokarbamid (PTC) na jazyk někteří lidé cítí hořkost a jiní nikoliv, nikdo ještě netušil, že procento lidí, kteří hořkost cítí (začalo se jim říkat chutnači), a těch, kdo pro svou necitlivost k PTC dostali označení nechutnači, se v každé populaci liší. Dnes víme, že rozdílné vnímání chuti PTC má na svědomí gen TAS2R38, který je u nechutnačů poškozen mutací, mající (jak ukázalo hned několik studií) poměrně zásadní vliv na naše stravovací návyky.

Z výzkumů v indické populaci víme, že muži nechutnači kupříkladu častěji konzumují alkohol, hořké čaje nebo kávu, ženy nechutnačky v amišské1) populaci mají už od dětství silné sklony k přejídání.

Srovnejme popsané charakteristiky s častým způsobem života lidí, kteří umírají na kolorektální karcinom: kouří, nadměrně konzumují maso, uzeniny a alkohol, nemají dostatek pohybu a celkově žijí „západním“ stylem života.

Jak chutná rakovina

Podobnosti si všimla italská molekulární bioložka Maura Carraiová a rozhodla se prozkoumat, jak nechutnačství s kolorektálním karcinomem souvisí. Se svými kolegy zkoumala 1203 osob,2) které již onemocněly kolorektálním karcinomem v Německu a České republice a porovnávala je s kontrolní skupinou 1332 dosud zdravých lidí. Výzkumníci dali všem ochutnat papírky napuštěné fenylthiokarbamidem a zjistili, že nechutnači jsou kolorektálním karcinomem ohroženi významně více než chutnači. Tento vztah je přitom prokazatelný jak ve zkoumané německé, tak (o něco slaběji) české populaci.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Chuť
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Pavel Lízal

RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., (*1973) působí jako lektor na oddělení genetiky a molekulární biologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Jedním z jeho zájmů je populační genetika, o které také přednáší v rámci předmětů populační genetika a paleogenetika člověka.
Lízal Pavel

Další články k tématu

Jazyk místo očíuzamčeno

Podle Světové zdravotnické organizace žije na celém světě asi 39 milionů slepých lidí a dalších 246 milionů osob trpí jinými formami poškození...

Proč nám (ne)šmakuje zelenina?uzamčeno

Obstarožní vtip dělí potraviny na dvě skupiny: chutné a zdravé. Zdá se, že matky do jisté míry ovlivňují již během těhotenství budoucí stravovací...

Zdravé fujtajblíky

Malé děti a kočky jsou velmi vybíravé. Jedná se o čirou zlomyslnost, nebo pro to mají tito „rozmazlenci“ své důvody? A není ve skutečnosti spíše...

Věda chutná, i nechutná

Chuť se účastnila mnoha vědeckých objevů. Ochutnávání se někdy neobešlo bez vážnějších následků; někteří zvědavci svůj výzkum nepřežili, ale jiní...

Vraťte nám chuť rajčat

Rajčata ze supermarketu chutnají všelijak a často nijak. Šlechtitelé dlouhodobě kladli důraz na jiné než chuťové vlastnosti, o zbytek vůně a chuti...

Někdo to rád hořké – konečné výsledky

Na tomto místě všem zájemcům přinášíme v grafické podobě výsledky letního projektu, ve kterém jste se měli možnost otestovat na tři znaky....

Doporučujeme

Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...
Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Julius Lukeš  |  22. 3. 2020
Jedna z klíčových otázek týkajících se pandemie COVID-19: má se vůbec testovat? A pokud ano, jak a kolik lidí? Již v tomto bodě se strategie...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné