Historie vědy
Poezie matematiky Petra Vopěnky 
Vidíme, že ve vědách i ve všech ostatních oblastech nepřinášejí pokrok ti, kdo lpějí na ustáleném stavu věcí, nýbrž ti, kdo se odvažují stále měnit...
Vážení mozků, sto inteligencí
Ve snaze poznat a porozumět inteligenci prošlo lidstvo různými cestami a teoriemi, od dědičnosti a vážení mozků přes „jedinou“ inteligenci po její...
První lovci chytrých bodů, šlechtitelé lidí
Ve jménu inteligence lidé páchali nejeden nesmysl. Snaha objektivně postihnout mohutnost intelektu různých lidí je přitom asi tak stejně...
Nerozumím a nesouhlasím
Britský parlament v únoru schválil zákon umožňující vědcům a lékařům na klinikách reprodukční medicíny využívat při oplození in vitro metodu...
Aby se kamínky nevydrolily
Věda se vyvíjí v rámci určitých vzorců myšlení, takzvaných paradigmat, která se vždy po nějaké době mění. V minulém čísle (Vesmír 94, 136, 2015/3)...
Rodina Seemanových: Některé hranice se nepřekračují
Prvním vědeckým úkolem Evy Seemanové hned po studiu medicíny byl výzkum skryté genetické zátěže populace. Unikátní a dosud nepřekonaný soubor...
Věda a užitek
Článek Karla Ježka a Eduarda Kelemena na s. 176 popisuje objev pozičních a mřížkových neuronů, za nějž byla loňského roku udělena Nobelova cena za...
Každý prodžekt má svou kost
Dočkáme se doby, kdy jazykovědci budou v grantové přihlášce psát o Babičce Boženy Němcové jako o The Grandmother? Proč se německá filozofie stala...
Věda nepadá daleko od stromu 
Těžko najít v České republice někoho, kdo by neznal slavného vědce a vynálezce Ottu Wichterleho. Všichni samozřejmě znají i jediného českého vědce,...
Jak se dělá potomek: Aristotelés o rozmnožování živočichů
Počátky biologie jako samostatného vědního oboru je možné určit poměrně přesně v čase i místě: jejím „otcem zakladatelem“ je Aristotelés (384–322...