Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Neurolog, kterého si pletli s psychiatrem

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 586, 2015/10

30. srpna 2015 zemřel ve věku 82 let na metastázy očního melanomu odstraněného před devíti roky neurolog a popularizátor neurologických poznatků Oliver Sacks. Narodil se 9. června 1933 a vyrůstal v ortodoxní židovské rodině v Londýně, která ho však na prahu jeho dospělosti zavrhla po jeho přiznání homosexuální orientace. Záhy po dosažení doktorátu medicíny v Queen’s College Oxfordské univerzity odešel r. 1960 do USA. Rezidenturu v Kalifornii prožíval jako velmi těžké životní období, postrádal životní smysl, experimentoval s amfetaminem – jak sám píše v On The Move: A Life – až na sebevražedné hraně. Nakonec zakotvil v Bronxu v nemocnici Mount Carmel. Zde se setkal s pacienty trpícími poruchou „encephalitis lethargica“ (takzvanou Ekonomovou encefalitidou), které probudil z mnohaletého spánku přípravkem L-DOPA. Tak vznikla i jeho kniha Awakening (česky Probouzení) a podle ní natočený film (Čas probuzení).

Jak napsal Sacks sám, „stal jsem se vypravěčem příběhů“, a to vynikajícím vypravěčem, přičemž současně byl každému ze svých pacientů doslova osobním lékařem. Pro jeho zaujetí konkrétními intrazřejpsychickými prožitky a životními osudy a situacemi pacientů si ho čtenáři pletli s psychiatrem. Jeho knihy jsou pestrou sbírkou kuriózních případů neurologie a neuropsychologie, počínaje Mužem, který si spletl svou ženu s kloboukem a konče jednou z posledních, věnovaných halucinacím. Současně jsou svědectvím o plasticitě mozku, hledáním řešení v situaci, kde běžné způsoby jsou narušeny chorobným procesem, jak je popsáno v Antropoložce z Marsu. Sacks nebyl pouhým sběratelem muzeálních podivuhodností, byl současně aktivním hledačem nových cest adaptace. A to někdy sám na sobě.

Plně autobiografický je příběh vyprávěný v knize Na čem si stojím, kde popisuje poruchu, která vznikla po těžkém úrazu s porušením cévně nervového svazku, při níž mu noha „vypadla“ z kognitivní mapy, takže ji vnímal jako cosi cizího a nepatřičného, přidělaného k vlastnímu tělu. Na rozdíl od belle indiference klasických funkčních (hysterických) obrn mu noha překážela, v noci ji vyhazoval z postele a sám pak za ní padal… Kromě skutečně kreativního řešení jeho disociativního stavu (ředitel posledního rehabilitačního zařízení ho nechá jakoby omylem nešikovným asistentem shodit v šatech do bazénu a pacient automaticky začne plavat) jsou tu skvostně popsána komunikační nedorozumění, která vznikají mezi pacientem a personálem, přičemž na obou stranách stojí odborníci. Své subjektivní obtíže s objektivním výkladem vložil do řady dalších knih, ať už jde o Halucinace, nebo Zrak mysli.

Podivuhodnou knihou je Muzikofilie. Sacks v ní nazval hudbu „těsnopisem emocí“ a mimo jiné píše: „Hudba je nejpřímější a současně nejtajemnější způsob, jak vyjádřit a vyvolat pocity. Je to cesta, jak propojit jedno vědomí s druhým. Myslím, že společné provozování a sdílení hudby má nejblíže k telepatii.“ Přinejmenším za tuto knihu by měl být Sacks jmenován čestným psychiatrem, jak doporučil jeden americký kolega.

Oliver Sacks nám nejen ukázal, jak přistupovat k pacientovi, k jeho životnímu příběhu a osudu, ale také jak přistupovat k sobě. Kromě desítek knih publikoval také na blogu v New York Times. Poslední příspěvky jsou psány s vědomím neodvratného konce. A mají v sobě něco, co jsem našel jen zřídkakdy. Chtěl bych to umět, až toho převozníka přes řeku Styx také zahlédnu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Vzpomínka

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné