Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Podhoubí pro excelenci

Rozhovor s Jiřím Drahošem
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 390, 2015/7

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš vysvětluje, proč motto nové strategie jím řízené instituce – „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – neznamená přesun důrazu ze základního k aplikovanému výzkumu. Lze vůbec vytvořit společnou strategii pro desítky ústavů s vysokou mírou samostatnosti? A jak dosáhnout toho, aby byl výzkum skutečně špičkový?

K úvahám o vzniku ministerstva pro vědu, popřípadě pro vědu a vysoké školy, se stavíte dosti rezervovaně. Z čeho máte obavy?

Například v Německu sice ministerstvo pro vzdělávání a vědu mají, ale systém fungující v jedné zemi nelze automaticky přenést do jiné. Permanentní výměny našich ministrů školství dokazují, že zatím nemáme dostatečnou politickou kulturu. Ministři jsou politické figury, bohužel to většinou platí i o náměstcích a někdy se to přenáší až na vrchní ředitele, ba dokonce na ředitele odborů, takže je to velmi nestabilní prostředí. Akademie věd je nepochybně daleko stabilnější instituce. Kdybychom byli v Německu, nijak bych se nebránil tomu, aby AV formálně spadala pod příslušné ministerstvo, v ČR je ale na místě být obezřetný. V každém případě se snažíme v této věci intenzivně komunikovat s úřadem vicepremiéra Bělobrádka.

Povídáme si krátce po konferenci o neuniverzitním výzkumu, na níž Akademie věd hostila mimo jiné zástupce čtyř největších německých výzkumných společností, takže srovnání s Německem se nabízí povícero. Čím byste se rád inspiroval?

Prezident Společnosti Maxe Plancka Martin Stratmann zmiňoval, že institucionální financování se na jejich rozpočtu podílí zhruba z 85 %. Jejich seniorní pracovníci dokonce nesmějí soutěžit o granty DFG (německá grantová agentura, pozn. red.). Rád bych se dožil toho, aby vedoucí vědečtí pracovníci AV měli zakázáno žádat o granty GA ČR, aby nemuseli soutěžit o finanční prostředky, ale naopak měli dostatek času a prostoru pro skutečnou vědeckou práci. Obávám se však, že ani ve své funkci, ani ve svém životě se mi to nepodaří.

Postavení a role Společnosti Maxe Plancka je ale jiné než postavení AV ČR, obtížně se to srovnává.

Jistě, ale u nás stále rezonují představy z počátku devadesátých let, bohužel s důrazem na účelové financování. Pamatuji si, jak bývalý premiér Petr Nečas na sněmu Svazu průmyslu a dopravy sdělil, že

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Rozhovor

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné