Další články

Mlha jako zdroj podzemní vody na ostrově Madeira

Mlha jako zdroj podzemní vody na ostrově Madeira

Ondřej Šráček | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 340, 2012/6

V některých oblastech světa je podzemní voda hlavním nebo i jediným zdrojem vody pro lidi i ekosystémy. Příkladem jsou poušť Atacama na severu...

Objevy z vesmírného gama teleskopu Fermi

Objevy z vesmírného gama teleskopu Fermi

Martina Boháčová | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 336, 2012/6

Mise Fermi se začala připravovat v devadesátých letech minulého století, tehdy ještě pod názvem GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). Cílem...

Želví osudy

Želví osudy

Miroslav Šebela | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 352, 2012/6

Zdánlivě snadná otázka, ale odpověď se hledá obtížně, i když nahlédneme do odborné literatury. V přehledu chráněných a ohrožených druhů plazů ČR,...

Význam aurorakináz u rostlin

Eva Tomaštíková | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 327, 2012/6

Aurorakinázy jsou proteiny významné pro regulaci buněčného dělení, jejichž funkce byla popsána zejména u živočichů. Svůj název získaly podle...

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 5

Václav Cílek | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 323, 2012/6

Husitství: poslední fáze velké transformace pozdně středověké společnosti v Čechách. Jejími milníky jsou tato data: 1315–1317: velký hlad, který...

Amazonská houba rostoucí na polyurethanu

Pavel Novák | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 317, 2012/6

[…] proč píše polyuretan místo polyurethan a diizokyanát místo diisokyanát. […] Autor se domnívá, že polyurethany (PUR) nelze biologicky ani jinak...

Léčivý jed slunéček

Léčivý jed slunéček

Oldřich Nedvěd | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 320, 2012/6

Snad všechna slunéčka si syntetizují nějakou svou obrannou chemickou sloučeninu, obvykle alkaloid, který v kapce hemolymfy vypouštějí z kloubů na...

Malí a velcí koně

Pavel Hošek | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 321, 2012/6

U většiny savců platí, že se velikost těla zmenšuje v teplejších oblastech a zvětšuje v chladnějších. Zajímavé potvrzení této skutečnosti přinesl...

Kolik nohou má stonožka?

Kolik nohou má stonožka?

Ivan H. Tuf | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 350, 2012/6

Žádná stonožka nemá 100 nohou neboli 50 párů kráčivých končetin. Důvod je prostý, stonožky (třída Chilopoda) mají vždy lichý počet párů končetin,1)...

„Pila“ pilounů

Pavel Hošek | 7. 6. 2012 | Vesmír 91, 322, 2012/6

Mnoho druhů ryb a paryb má dopředu protaženou hlavu a vzniklý rypec (rostrum) používají buď k hledání kořisti nebo k lovu, nikdy však k obojímu....