Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 5

 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 323, 2012/6

Husitství: poslední fáze velké transformace pozdně středověké společnosti v Čechách. Jejími milníky jsou tato data:

1315–1317: velký hlad, který oslabil populaci.

1347–1351: černá smrt, morová rána, která zlikvidovala 10–30 % populace.

1378: papežské schizma, tedy existence více papežů.

1380: velký mor, který tentokrát postihl i české země, následují další morové vlny (1390, 1403, 1413 a dále).

1400: sesazení Václava IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské.

1419–1436: husitské bouře, neklidné čekání na „konec světa“.

Jsme tedy konfrontováni se zhruba stoletým procesem, který se projevuje celou řadou faktorů – kolísající klima, opakující se morové rány, zhoršování mince (inflace), ekonomický a demografický pokles, široce rozšířené lapkovství, neschopnost elit včetně evropských účinně vládnout a duchovní nejistotou. Výsledkem je revoluce, po které už nic nebylo jako dřív. V Čechách bylo vyvlastněno 90 % majetku církve, takže došlo k jednomu z největších majetkových transferů celé naší historie. Poslední roky husitství jsou charakteristické celkovým vyčerpáním ideálů, kutnohorských dolů i produkce potravin, ale postupně se prosazuje dějinný cyklus vedoucí k obnově země. Husitství je nejslavnější trauma našich dějin.

Bílá hora (1620): faktický i symbolický mezník českých dějin, který znamená kolaps myšlenky poměrně moderního státu založeného na kolektivním (stavovském) vedení, náboženské toleranci a konfederaci pěti českých zemí. „Švýcarsko“ se nekonalo, páni byli nadmíru pyšní, hleděli na svůj zisk a vůbec je nenapadlo, že jejich svět by se mohl během jediného dne na dalších tři sta let zhroutit a uvolnit tak místo tuhé centrální vládě a náboženskému absolutismu. Pozdě pláčete, stavové čeští. Okno dějin se na celá staletí uzavřelo.

Dluhová past: je ekonomický mechanismus, při kterém dluhy plodí další dluhy, protože je nutné si vypůjčovat peníze na splácení dluhů. Při postupném, systematickém zmenšování míry zadlužení (to znamená zadlužujeme stále, ale o něco méně než před rokem) se evropské státy z dluhové pasti „vyhrabou“ za 15–25 let a míra zadluženosti může dosáhnout až 200 % HDP. Problém dluhové pasti je trojí – (1) velikost dluhu, (2) zadlužení nejenom států, ale i domácností, a (3) synchronicita, protože dluhy mají prakticky všechny západní státy. Žádné jednoduché nebo bezbolestné řešení za této situace neexistuje.

Resilience: V ekologii se pro odolnost a pružnost ekosystému, který je schopen fungovat v širokém rozmezí životních podmínek, používá slovo resilience. Tento termín byl v podobném smyslu převzatý i do historické antropologie. Např. v jihovýchodní Asii jsou státní celky charakterizované vysokou resiliencí, takže vydrží i takový stres, v němž by se jiné státy již dávno rozpadly. Současná doba se dá charakterizovat jako ztráta resilience – obchodníka ohrozí propad obratu o 5 %. Při 10% úbytku pasažérů se zhroutí letecká společnost. Pokles poptávky o pouhá 3 % pocítí většina firem. Jednoprocentní výpadek těžby ropy způsobí růst cen až o 5 USD. Tradiční společnosti se musely přizpůsobovat klimatickému chodu. Středoevropský rok je neustále jiný, sklizeň běžně kolísala až o 30 %. Společnost závislá hlavně na lokálních zdrojích musela být pružná, tedy mít vysokou resilienci.

Zdroje: Jde o základní hmotné, energetické a procesuální předpoklady života, které jsou nenahraditelné. Příklad: základním zdrojem pro strom je voda, půda, atmosféra a letní teplota (tedy „klima“). Půda je zdrojem živin a stability konstrukce stromu, voda je nezbytná pro tvorbu celulózy a přenos roztoků, atmosféra dodává kyslík a oxid uhličitý a limitující vliv letní teploty je dán syntézou chlorofylu. Strom je marnotratný a spotřebuje obrovské množství energie na tvorbu dřeva a listů. Za chladné letní teploty např. v tundře nemá dost prostředků, které by mohl investovat do dřevní hmoty, a proto zůstává keřem. Strom v semiaridních podmínkách je zároveň dobrou, jednoduchou metaforou společnosti – od určité velikosti spotřebovává víc zdrojů, než má k dispozici, a usychá. Civilizace na rozdíl od stromu může řešit problém vysoké lokální spotřeby dálkovým obchodem.

Stát blahobytu: je stát, který si dlouhodobě žije nad své příjmové poměry, a proto se dostává do dluhové pasti. Stát blahobytu vzniká společným úsilím „zezdola i shora“. Zespodu: lidé jsou od přírody líní, chtějí se mít dobře a nekriticky hodnotí své možnosti („já na to mám“). Seshora: politické elity slibují voličům ekonomicky nerozumné podmínky a pak své sliby financují z veřejných peněz. Stát blahobytu má některé paradoxní rysy – např. veřejné zadlužování, tzv. deficitní politika, se dá doporučit na překonání krize a udržení zaměstnanosti, kdy stát investuje např. do rozvoje infrastruktury, ale nyní naprosto anomálně došlo k zadlužování v období ekonomického růstu. Jedním z hlavních sdělení tohoto slovníku je, že stát blahobytu končí. V tom lepším případě se bude jednat o pozvolný, zhruba dvacet let trvající proces oddlužování. V tom horším případě budeme konfrontováni s jedním či spíš více rychlými propady – kaskádou dílčích krizí. Druhým sdělením je, že za této situace státy neumějí pomoct ani samy sobě, natož svým lidem, a proto je nutné se k budoucnosti postavit odhodlaně sám za sebe a své bližní.

Velká práce (Jiří Zemánek): to, co nás v příštích letech na mnoha úrovních čeká.

Mladotřesení (youthquake, analogie výrazu earthquake = zemětřesení): kulturní a politické hnutí, ve kterém hrají rozhodující roli mladí lidé. Termín původně zavedla editorka časopisu Vogue Diana Vreeland v roce 1963 a mělo víceméně rebelský náboj (hudba, sex, politika). V dnešním významu se víc jedná o nezaměstnanost, revoluci a sociální bouře někdy s hodně rozzlobenými rysy (arabské revoluce, Španělsko – hnutí indignados = rozhořčení, Occupy Wall Street).

Zaibatsu (japonsky finanční klika): skupina bohatých firem, která kontroluje finanční a politické dění ve státě. Termín zhruba odpovídá korejskému slovu „chaebol“, tedy konglomerátu několika širokých rodin, které vlastní velké firmy a prosazují své obchodní zájmy. Například firma Hyundai je vůdčí silou v rozhovorech mezi Severní a Jižní Koreou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...