Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 6

Kolektivní narcisismus: je ztotožnění se skupinou, kterou její členové považují za mimořádně schopnou či dokonce nadřazenou ostatním skupinám. Termín používá psycholog Eric Fromm v knize „Anatomie lidské destruktivity“ (The Anatomy of Human Destructivness, 1973). V českém prostředí se nejčastěji setkáváme s politickým narcisismem, kdy členové nějaké vlivné, obvykle bohaté skupiny mají pocit, že jsou víc než ostatní lidé a nepodléhají stejným zákonům. Fromm ukázal, že tento pocit zákonitě vede k vnitroskupinové agresi projevující se urputným bojem mezi jednotlivci nebo jednotlivými politickými partami. Uvidíte-li v televizi politika s narcisistními rysy, tak se nerozčilujte, protože víte, že do dvou let se velmi pravděpodobně rozhádá se svými nejbližšími spolupracovníky a do pěti let po něm půjde policie.

Crowdfunding: výraz zatím nemá český ekvivalent, jedná se o způsob „lidového financování“, tedy že lidé po dolarech a malých částkách podporují politické či humanitární akce či skupiny, které se jim líbí. Může to být např. Wikipedia, ale i protestní hnutí. Znamená to, že pokud spontánně vznikne jedno odpoledne nová politická síla, tak stejně spontánně může být ještě týž večer financována svými příznivci. Podobným výrazem je crowdsourcing, což je sledování velkého množství lidí pomocí mobilního telefonu. Představte si, že jdete na demonstraci proti režimu a pro všechny případy si sebou vezmete mobil. Chytrý policejní program rozezná nejenom, kde je ve městě kolik lidí, ale pomocí čísel uložených ve vašem mobilu rozezná, kolik podobně uvažujících kamarádů máte s sebou v průvodu. Večer ty nejdůležitější osoby internuje policie. Znovu to opakuji: i přes veškerou slabost demokracie a nedokonalost EU je nutné je udržet, aby existovala hráz proti potenciálnímu národnímu tyranovi, po kterém může být se zhoršujícími se podmínkami čím dál větší poptávka.

Lokální multiplikátor (termín vymyšlen šíleným ekonomem bez jazykového citu, anglicky local multiplier, local premium): je množství peněz, které se protočí v místní ekonomice. Představte si běžnou situaci, že velká národní politika nestojí za nic, ale starosta a zastupitelé ve vašem městě chtějí něco pro lidi udělat. Lidé celkem ochotně platí daně, ale to ještě nestačí. Je zapotřebí, aby část peněz utráceli v místě či regionu bydliště. Pokud díky tomu začnou bohatnout místní obchodníci, je vhodné jim jemně připomenout charitu. Výsledkem je větší množství peněz v lokální ekonomice a nikoliv vyšší zisky akcionářů někde ve státě Iowa. Vyžaduje to sociální soudržnost, ale ta překvapivě na mnoha menších místech funguje, a to zejména na periferii, jako jsou východní či jižní Čechy. V Americe se pod tímto pojmem někdy zjednodušeně míní hnutí – choďte do malých obchodů, nenakupujte u obchodních řetězců.

Dluhy: tradiční kontrarevoluční či kontraevoluční nástroj, jakým jsou lidé drženi v poslušnosti. Nepodceňujme tuto pět století politicky zneužívanou funkci dluhů. Kdo má dluhy či hypotéku, nebude se bouřit, aby neztratil práci, nepřišel o dům a možná i o rodinu.

Stínová instituce je organizace, která se drží mimo světlo, aby nebylo dobře vidět, co dělá. Příkladem je stínové bankovnictví, kde například fondy peněžního trhu, skupiny soukromého kapitálu nebo hedgeové fondy nejsou tak přísně regulovány jako tradiční banky. Sektor stínového bankovnictví pokrývá nejméně 25 % globálních finančních transakcí (Tracy Alloway in Financial Times, www.ft.com). Neznamená to, že stínové bankovnictví je podvodné, ale že rizika s ním spjatá jsou jako švábi, na které posvítíte a oni se rozutečou do tmavých koutů. Původ slova „stínový ministr“ je poněkud jiný – je to osoba, která se jako stín drží svého viditelnějšího kolegy.

Moře jako metafora (Jean Delumeau): studiem literárních pramenů a písní z doby mezi 15.–19. stoletím bylo zjištěno, že moře skoro vždy vystupuje jako zdroj strachu nebo obav, protože je nezměřitelné, není vidět pod hladinu a bouře přicházejí náhle. Již pro Shakespeara byly vlny na moři nesrovnatelně vyšší než ty nejvyšší hory. Dnes strach z moře přenášíme na podobné veličiny, jako je kolektivní nevědomí (duše davu), kyberprostor (film Matrix) či ekonomika. Laik se dívá na ekonomiku s podobnými pocity jako suchozemec na palubu plachetnice v Indickém oceánu na počátku monzunového období.

Sociální setrvačnost: je mechanismus, který dětem umožňuje jít ve stopách svých rodičů. Vzdělaní lidé posílají děti na dobré univerzity, bohatí lidé nalézají pro své potomky dobře placená místa. Chudí lidé žijí začarováni v chudobě. Pokud zvítězí ekonomický model „česká pampa“ (v zemi existuje několik velkých firem, které jsou tahouny ekonomiky a potřebují jen malý počet místních inteligentních lidí), tak je spíš zapotřebí, aby lidé nebyli vzdělaní a měli dluhy. Pokud se udrží středoevropský ekonomický model velkého množství malých, flexibilních firem, tak je zapotřebí podchytit každý talent. Sociální setrvačnost je obzvášť dobře patrná u nejchudších lidí, jako jsou např. Romové.