i

Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Odvážnému město přeje

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 227, 2021/4
 |  Téma: Město

Dejme tomu, že jste opeřenec, který se rozhodne kolonizovat město. Máte na své straně několik nesporných výhod: genetický a fyziologický potenciál měnit potravní návyky, velikost snůšky i počet hnízdních pokusů za sezonu. To vše je vám však k úspěšné urbanizaci málo platné, pokud postrádáte jednu klíčovou schopnost. Ochotu snášet trvalou a intenzivní přítomnost člověka.

Ve studiích zaměřených na chování, životní podmínky a evoluci najdeme celou paletu definic toho, co jsou to lokality městské, tedy jak se odlišují od oblastí neměstských (Vesmír 94, 414, 2015/7–8). Všechny definice města versus neměsta však zahrnují mnohonásobně navýšenou hustotu obyvatelstva. Města nakonec staví lidé, takže ostatní rozdíly jsou vlastně jen vedlejším produktem lidské přítomnosti.

Lze argumentovat, že právě trvalé rušení velkým množstvím lidí je také nejdůležitějším faktorem, kterému se musí původně neměstská fauna přizpůsobit. Ovšem na město lze pohlížet i jinak. Kupříkladu z pohledu klimatického jde o tepelný ostrov se zvýšenými srážkami. Proto bych si dovolil města zkratkovitě onálepkovat jako „malé tropy“. Sedí to nejen na příčiny, ale i důsledky postupné adaptace volně žijících druhů ptáků na život v městském prostředí (synurbanizace): hodnoty hnízdních parametrů ptáků ve městech se skutečně posouvají směrem k hodnotám typickým pro opeřence tropické (Vesmír 85, 462, 2006/8).

Rozdíl město–neměsto z hlediska teploty doložitelně mění reprodukční parametry ptačích populací. Teplotní rozdíl je však docela zanedbatelný – i v našem největším městě jde o pouhé 2,4 °C. Naopak rozdíly v hustotě obyvatelstva nepočítáme v jednotlivých procentech, ale v tisících či milionech procent.

Nejde jen o průměrné rozdíly, ale také o proměnlivost. Velkou variabilitu v teplotě, srážkách či potravní nabídce najdeme i mezi různými neměstskými lokalitami. Například celou škálu teplot, kterou naměříme ve městech, lze zjistit i mimo města. Z pohledu teploty tedy na ptačí urbanizaci není nic překvapivého – už ve svém původním prostředí, tedy mimo zástavbu, zakoušely ptačí populace stejné podmínky, jen časově posunuté (ve městě může být např. v únoru tak teplo jako v jeho okolí o měsíc později). Totéž platí pro jakékoli ostatní parametry. Kromě jediného.

Bojácní bez šance

V žádné neměstské lokalitě neexistuje tak silný a celoroční vliv rušení velkým množstvím lidí (z definice!). Prvním krokem ptačí populace na cestě do města tedy není adaptace (ať už fyziologická, či evoluční) na teplotu, srážky či potravní nabídku, ale na městský ruch.

„Naši migrující bahňáci na zimovišti v Africe před člověkem uletí dříve než druhy trvale žijící v tropech.“

Vezměme si první evropské kosy černé, kteří se koncem 18. století v Německu rozhodli strávit ve městě nejen zimu (zimování se všeobecně pokládá za první krok urbanizace v mírném pásu). Tito průkopníci zůstali i přes léto. Časem začali v zástavbě i hnízdit. Zakoušeli teploty, které se nijak nelišily od těch, které už znali a kterým se už přizpůsobili v lesích či spíše okolní zemědělské krajině (lesní ptáci města kolonizují nejspíše nikoli ze souvislých původních lesů, ale ze zemědělské krajiny, např. remízů, větrolamů, lesních plantáží a polních lesíků – budoucí ptačí měšťáci to mají zpravidla blíž, navíc jsou podmínkám odlišným od původních lesních přizpůsobeni předem; proto se jako protiklad urbánního používá nikoli lesní, ale rurální, tedy zemědělský).

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Město
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii. V současné době se věnuje ptáčkaření na volné noze. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky a spoluautorem knihy o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala cenu „Nejlepší ptačí kniha roku 2017“. Osobní stránky: www.tomasgrim.cz
Grim Tomáš

Další články k tématu

Moje město v počítačové hře

Minecraft je počtem prodaných kopií nejúspěšnější hrou světa, kterou lze navíc použít také jako nástroj pro modelování skutečného světa. V rámci...

Jak zachovat správné víry

Kdo někdy strávil alespoň část života ve městě, ví, že je v něm oproti okolí většinou tepleji. Navíc ulice jsou rušné a exhalace z průmyslových...

Spočítat to covidu

Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...

Čtěte, než to smažouuzamčeno

Jak vznikají konspirační teorie? Snahy o vysvětlení toho, jak fungují takové sdílené folklorní představy, často zůstávaly na půli cesty, především...

Křiváci a poctivciuzamčeno

Do hotelové haly v jednom velkém světovém městě vchází pohledná dívka. Rozhlédne se, a když spatří recepci, bez váhání k ní zamíří. „Dobrý den, na...

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné