Cesta do města

Hlavní záškodník v přírodě je člověk. To se ví. Za humny v důsledku zvyšování kulturnosti již navýsost kulturní krajiny dramaticky klesají populace skřivanů polních a dalších opeřenců. A není kulturnější krajiny než té, které říkáme město. Proč se tedy ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nevyhýbají, ale někdy je dokonce upřednostňují? Vrabce domácího, rorýse obecného či rehka domácího bychom mimo zástavbu stěží pohledali. Ani laik nepřehlédne ve městech všudypřítomné holuby skalní, kavky obecné či kosy černé. A ptačích novousedlíků přibývá. Co tady dělají? Proč mají tito a mnozí další rádi „antipřírodu“? Je město ekologická past, nebo dobré místo k životu?

Pějme píseň jinak

Ve městech je hlučno. Ostatně proto jezdíme za rekreací na samotu u lesa. Městský hluk je typický tím, že má nízké frekvence (je hluboký) a trvá převážně v denní hodiny (v noci jen pralesní ryk pijáckých doupat ruší posvátné ticho městské noci). Ptactvo zpívá ve městech hlasitěji, častěji opakuje motivy a pěje na vyšších frekvencích. Jako akustický únik před antropogenním hlukem je to dobrý tah. A nejde jen o parametry zpěvu. Celoroční světelné znečištění umožňuje i jiné jevy v přírodě nevídané: zimní zpěv a pravidelný noční zpěv druhů, které v noci nezpívají, a tedy mnohem delší zpěvnou sezonu.

Že ptactvo pěje ve městě hlasitěji, je nejproslulejší aspekt ptačí přítomnosti ve městech. Jenže ne tak jednoznačný, jak by se mohlo na prvý pohled zdát. Město se od neměsta neliší jen hlukem. I fyzická struktura města je jiná: velké jednolité plochy asfaltu, betonu a skla deformují zvuk jinak než kmeny stromů a lesní keřové patro. Víme, že ptáci při větším vzrušení zpívají ve vyšších frekvencích – vzhledem k množství podnětů nejen akustických je město nejspíš vzrušující nejenom pro teenagera směřujícího na večírek. Navíc městské populace ptáků mají vyšší populační hustoty, což by mělo vést k většímu soupeření, a to k hlasitějšímu či rychlejšímu zpěvu. Ptáci ve městech mají trvale vyšší hladinu testosteronu – další důvod, proč by mohl městský kos či sýkorka zpívat jinak. Pozměněný zpěv by tedy nemusel mít s městským hlukem nic společného.¹⁾ Tento zpěvdobný příklad pěkně podtrhuje, jak málo toho zatím víme o nám nejbližších (co do fyzické vzdálenosti) a nejnápadnějších opeřencích. Když hnízdit,