Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Cesta do města

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 414, 2015/7

Hlavní záškodník v přírodě je člověk. To se ví. Za humny v důsledku zvyšování kulturnosti již navýsost kulturní krajiny dramaticky klesají populace skřivanů polních a dalších opeřenců. A není kulturnější krajiny než té, které říkáme město. Proč se tedy ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nevyhýbají, ale někdy je dokonce upřednostňují? Vrabce domácího, rorýse obecného či rehka domácího bychom mimo zástavbu stěží pohledali. Ani laik nepřehlédne ve městech všudypřítomné holuby skalní, kavky obecné či kosy černé. A ptačích novousedlíků přibývá. Co tady dělají? Proč mají tito a mnozí další rádi „antipřírodu“? Je město ekologická past, nebo dobré místo k životu?

Pějme píseň jinak

Ve městech je hlučno. Ostatně proto jezdíme za rekreací na samotu u lesa. Městský hluk je typický tím, že má nízké frekvence (je hluboký) a trvá převážně v denní hodiny (v noci jen pralesní ryk pijáckých doupat ruší posvátné ticho městské noci). Ptactvo zpívá ve městech hlasitěji, častěji opakuje motivy a pěje na vyšších frekvencích. Jako akustický únik před antropogenním hlukem je to dobrý tah. A nejde jen o parametry zpěvu. Celoroční světelné znečištění umožňuje i jiné jevy v přírodě nevídané: zimní zpěv a pravidelný noční zpěv druhů, které v noci nezpívají, a tedy mnohem delší zpěvnou sezonu.

Že ptactvo pěje ve městě hlasitěji, je nejproslulejší aspekt ptačí přítomnosti ve městech. Jenže ne tak jednoznačný, jak by se mohlo na prvý pohled zdát. Město se od neměsta neliší jen hlukem. I fyzická struktura města je jiná: velké jednolité plochy asfaltu, betonu a skla deformují zvuk jinak než kmeny stromů a lesní keřové patro. Víme, že ptáci při větším vzrušení zpívají ve vyšších frekvencích – vzhledem k množství podnětů nejen akustických je město nejspíš vzrušující nejenom pro teenagera směřujícího na večírek. Navíc městské populace ptáků mají vyšší populační hustoty, což by mělo vést k většímu soupeření, a to k hlasitějšímu či rychlejšímu zpěvu. Ptáci ve městech mají trvale vyšší hladinu testosteronu – další důvod, proč by mohl městský kos či sýkorka zpívat jinak. Pozměněný zpěv by tedy nemusel mít s městským hlukem nic společného.1) Tento zpěvdobný příklad pěkně podtrhuje, jak málo toho zatím víme o nám nejbližších (co do fyzické vzdálenosti) a nejnápadnějších opeřencích. Když hnízdit,

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii na PřF MU v Brně a PřF UP v Olomouci. Na katedře zoologie UP učí zoologii strunatců a zoogeografii. Bádá převážně o vztazích mezi kukačkou a jejími hostiteli. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky (http://www.zoologie.upol.cz/osoby/grim.htm a http://ibc.lynxeds.com/users/tomasgrim).
Grim Tomáš

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné