i

Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Čtěte, než to smažou

Proč studovat konspirační teorie jako městský folklor
 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 234, 2021/4
 |  Téma: Město

Jak vznikají konspirační teorie? Snahy o vysvětlení toho, jak fungují takové sdílené folklorní představy, často zůstávaly na půli cesty, především kvůli obtížné orientaci v rozsáhlých souborech dat a nedostatečně exaktním badatelským přístupům, převzatým z humanitních, ale překvapivě často i přírodních věd. Určitý pokrok slibují postupy takzvané počítačové folkloristiky.

V současnosti až nezvykle populární konspirační teorie považují etnologové za součást moderního městského folkloru. Konspirační teorie je považována za finální vývojové stadium fámy, kterou můžeme definovat jako neověřenou zprávu o aktuálních tématech společenského zájmu, popřípadě její komplikovanější formy, takzvané městské legendy (současné pověsti) – domněle skutečného příběhu z každodenního života s konkrétním aktérem (typicky „kamarádem kamaráda“). Teorie spiknutí dodávají jednotlivým nesouvisejícím fámám a městským legendám širší kontext tím, že je propojují do ideologicky (i když často nepříliš logicky) soudržného celku. Tato dílčí vyprávění tak jejich autoři uměle zasazují do pokřiveného obrazu světa s nepřirozeně přehnaným vztahem příčin a následků (hypertrofovaná kauzalita), ve kterém se téměř nic neodehrává pouhou náhodou („Náhoda? Nemyslím si.“). Dříve izolované fámy a městské legendy pak jejich příjemci chápou v rámci této postmoderní mytologie jako konkrétní dílky pomyslné skládačky: dílčí „potvrzení“ předem existující představy o hyperkauzálním fungování světa.

Odborníci na moderní folklor v posledních desetiletích detailně popsali hlavní témata a motivy konspiračních teorií, jejich snadné překračování jazykových hranic související s jejich mezinárodní až globální povahou a simultánní tendencí přizpůsobovat se lokálním a regionálním specifikům. Množství badatelů se zamýšlelo i nad jejich společenskými funkcemi a kulturním významem. Zjistili, že podstata konspirativního myšlení, tedy víra v zákeřného vnitřního nepřítele, který škodí společnosti zevnitř, je antropologickou univerzálií, kterou sdílejí všechny lidské kultury. Podobně univerzální je i představa, podle které se nic na světě neděje náhodou – ta stojí v podloží nejen konspiračních teorií, ale i pověr a magického myšlení vůbec.

Konspirační teorie mají i svou historickou dimenzi. Některé jejich oblíbené motivy jako unášení a zabíjení dětí nějakou zlovolnou skupinou, které známe z dnešních konspirací, mají své předobrazy již ve starověku, kdy si je lidé vyprávěli o prvních křesťanech a později židech. Zlatý věk konspiračních teorií nastal ale až s nástupem masových komunikačních médií – televize, internetu a v nejvýraznější míře pak Webu 2.0 a elektronických sociálních sítí. Prozatím se ale nepodařilo najít uspokojivou odpověď na zásadní otázky – pomocí jakých mechanismů konspirační teorie vznikají a jaké vlastnosti některým z nich pomáhají projít výběrem tak, že v ústním podání a na internetu přežijí nejdéle. Souvisí to s jejich společenskou aktuálností, nebo snad reakcí na vágně definovaného ducha doby (Zeitgeist)? Při hledání odpovědí je namístě rekapitulovat základní koncepty, pomocí kterých se badatelé v minulosti snažili popsat ezoterické mechanismy fungování folklorních textů.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Město
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika, Sociologie

O autorovi

Petr Janeček

Doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D., (*1978) působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti etnologie a folkloristiky. Jeho hlavním badatelským zájmem je současný folklor, dějiny oboru a teoretické aspekty nemateriálního kulturního dědictví.
Janeček Petr

Další články k tématu

Moje město v počítačové hře

Minecraft je počtem prodaných kopií nejúspěšnější hrou světa, kterou lze navíc použít také jako nástroj pro modelování skutečného světa. V rámci...

Jak zachovat správné víry

Kdo někdy strávil alespoň část života ve městě, ví, že je v něm oproti okolí většinou tepleji. Navíc ulice jsou rušné a exhalace z průmyslových...

Spočítat to covidu

Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...

Odvážnému město přejeuzamčeno

Dejme tomu, že jste opeřenec, který se rozhodne kolonizovat město. Máte na své straně několik nesporných výhod: genetický a fyziologický potenciál...

Křiváci a poctivciuzamčeno

Do hotelové haly v jednom velkém světovém městě vchází pohledná dívka. Rozhlédne se, a když spatří recepci, bez váhání k ní zamíří. „Dobrý den, na...

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné